REKLAMA
Témata Hledat

Architektonické inspirace

Mozaika nápadů z celého světa na ESTAV.cz!

Budova z roku 1971 má úspornější provoz než leckterá LEED – jak je to možné?

Stále na stejné téma: nově vystavěná budova, certifikovaná podle náročných standardů LEED, a vedle ní administrativní objekt, který byl postaven v roce 1971 a funguje dodnes podle zažitých postupů. Rozdíl v provozních charakteristikách? Markantní. Důvod? Zaměstnanci v letité budově jsou sžití s postupy, které by manažer energetického provozu označil za šetrné a efektivní, zatímco zaměstnanci v moderní budově nedokáží s inovativními technologiemi pracovat.
Budova z roku 1971 má úspornější provoz než leckterá LEED – jak je to možné?

Zlepšit provozní bilanci velkých administrativních budov je současný trend, podporovaný jak konkrétní ekonomickou politikou, tak ekologickým cítěním správců a manažerů. Jenže energetická efektivita stojí a padá na samotných uživatelích, lidech, kteří se špičkovou technologií musí umět pracovat, aby dosáhla požadovaných výsledků. Domenic Armano, vedoucí oddělení Klientských řešení ve společnosti First Fuel podrobil důslednému zkoumání právě dvě zmíněné budovy stojící v Bostonu.

Zatímco u projektu z roku 1971 mohl doporučit standardní nabízené postupy a řešení, které povedou k dílčím zlepšením stavu, pro nově vystavený objekt mohl konstatovat jen selhání původně dobře míněného záměru. Sofistikovaný systém ve srovnání s veteránem prostě propadl.

„Nejhorší na tom je, že takových případů máme v naší databázi tisíce," říká Armano. Jako příklad pochybení uvádí: „Na nové budově je instalováno velké množství fotovoltaických panelů, je vybavena kotli na zemní plyn - ale přitom ročně provozovatel budovy promrhá tisíce dolarů jen díky chabému systémovému managementu." Podle Armana by se provozní bilance dala zlepšit o 15 % jen tím, že by se operativně změnily běžné postupy zažité praxe.

„Polovina počítačů tu běží zapnutá, nebo v sleep módu přes celou noc." Vyčíslené úspory? Ročně minimálně 3000 dolarů. To ale zdaleka není všechno. „Proč plynové kotle vyhřívají budovu v noci?" Prostor pro úspory při lepším načasování lze vyčíslit dalšími 3650 $ na provozu, a 2600 $ na vlastní spotřebě plynu. Nastavený systém HVAC (inteligentního topení, ventilace a klimatizace) sice dokáže "zázraky", ale musí s ním muset umět pracovat.

Patnáct let starý bojler v budově z roku 1971 zapíná v předem domluvený čas údržbář. Zářivky T-8 jednoduše zhasíná poslední zaměstnanec, odcházející z kanceláře. Budova v noci spí, sází velkým dílem na přirozenou ventilaci, a probouzí se k provozu krátce před příchodem zaměstnanců. „Není to o srovnávání revolučně nových prvků energetické efektivity se starými dinosaury,“ uzavírá Armano. „Je to o zdravém přístupu a vedení."

Sdílet / hodnotit tento článek

Nejnovější redakční zprávy

Benešov, ilustrační obrázek © fotolia.com, Julia Mashkova

Nové bydlení vznikne v kasárnách v Benešově

V areálu bývalých Táborských kasáren v Benešově by měly vzniknout další bytové domy. Mají navazovat na zástavbu, která v pětadvacetihektarovém areálu vznikla už v minulých letech. Podle starosty ...

Heřmanův Městec opraví lokalitu Na Haldách

Heřmanův Městec opraví lokalitu Na Haldách

Heřmanův Městec na Chrudimsku letos opraví lokalitu Na Haldách, která je v historickém jádru města. Opravy město připravovalo několik let, stát budou 17 milionů korun. Řekl to starosta Josef Kozel ...

REKLAMA
REKLAMA