Budoucnost dopravy lze vidět v tom, že dopravní infrastruktura a vozidla budou například pomocí čidel vzájemně komunikovat. Můžeme očekávat, že za několik let bude datově připojeno téměř každé vozidlo. Proto je akční plán důležitým navazujícím dokumentem na koncepci Dopravní politika pro období let 2014 až 2020.
Akční plán rozvoje inteligentních dopravních systémů (ITS) do roku 2020
Na přípravě akčního plánu se podíleli zástupci veřejné správy, správců dopravní infrastruktury, dopravních společností, dodavatelského průmyslu, výzkumných a univerzitních pracovišť i profesních a občanských sdružení.
„Otevřený a transparentní přístup umožnil všem, kteří mají k této problematice co říci, podílet se na jeho přípravách. Návrhy vycházejí z praktických zkušeností a potřeb,“ řekl ministr dopravy Dan Ťok.
Pro financování vlastního nasazování a provoz systémů ITS se počítá s financováním investic a provozu zejména ze SFDI, z operačních programů EU a z nástroje pro propojení Evropy CEF.
„Náklady na budování a provozování systémů ITS jsou výrazně nižší než náklady na odstraňování následků dopravních nehod. Podle studie Centra dopravního výzkumu se celkové roční ekonomické ztráty ČR zapříčiněné dopravní nehodovostí pohybují v rozmezí 35-55 miliard korun,“ doplnil Ťok.
Bude třeba cca 17,5 miliardy korun ze státního rozpočtu a 4,5 miliardy korun na budování systémů v kompetenci krajů a měst.
Systémy ITS kromě řízení a předvídání vývoje umožňují vyhodnocovat i technický stav dopravní cesty a plánovat její opravu. Sledování meteorologických podmínek v místě provozu může informovat účastníky dopravního provozu o blížícím se nebezpečí (prostřednictvím zařízení pro provozní informace nebo mobilní aplikace) a nařídit snížení rychlosti, čímž je možné předcházet vážným dopravním nehodám. Dovybavení silniční sítě adekvátním zařízením umožní také sledování dopadů dopravy na životní prostředí (hluk, emise, smog), kdy aplikace ITS může následně odklonit dopravu mimo aktuálně nejvíce zasažené oblasti.
Sdílet / hodnotit tento článek