Změny se týkají především datového centra. "Od zahájení projekčních prací a schválení projektu uplynula značná doba, došlo k významným technologickým změnám, kdy původně uvažované komponenty už se nevyrábějí a nové technologické standardy vyžadují zásadní úsporu elektrické energie," uvádí se v dokumentu k usnesení rady. Větší požadavky na bezpečnost datového úložiště klade na hlavní město také nový zákon o kybernetické bezpečnosti.
Podle důvodové zprávy k usnesení práce na měněných částech mají začít v květnu. Pokud by se kvůli výběrovému řízení na vícepráce termíny prodloužily, bude město platit asi 1,2 milionu korun měsíčně. Samotné vícepráce mají stát 22,7 milionu korun bez DPH, zároveň se ale navrhovanými změnami na stavbě ušetří 26,3 milionu korun.
Výběrové řízení na dodavatele stavby vypsala Praha už v roce 2012, s výběrem ale dlouho váhala. Následné analýzy ale prokázaly, že jiné řešení není. Kapacita nynějšího archivu se naplní v roce 2016, navíc řada dokumentů je skladována na různým místech Prahy, mnohdy v nevhodných podmínkách.
V nových prostorách budou skladovány digitalizované archiválie a dokumenty, ale i papírové úřední spisy. Některé dokumenty byly po povodních v roce 2002 provizorně uloženy v různých objektech, například v nádražní budově v Bubnech nebo v Clam-Gallasově paláci na Mariánském náměstí. Zprovozněním další části archivu se podle Novotného otevře cesta k dlouho plánované opravě Clam-Gallasova paláce.
Sdílet / hodnotit tento článek