"Proti důsledkům klimatických změn se můžeme bránit v zásadě dvěma způsoby, a to omezením emisí skleníkových plynů a přizpůsobením se důsledkům klimatických změn," uvedl Karlík. V Česku se odborníci musí zaměřit především na povodně a sucha, které v následujících letech budou kvůli klimatickým změnám zřejmě extrémní. "Oběma těmto jevům můžeme čelit zlepšením stavu krajiny. Obnovením její schopnosti hospodařit s vodou, zadržovat a absorbovat ji," podotkl.
Experti se budou snažit v Povodí Moravy najít riziková místa, která jsou nejvíce ohrožena klimatickými změnami a jsou vhodná pro zamýšlené úpravy, díky kterým se zvýší jejich odolnost vůči extrémnímu dešťům či suchu.
Zadržovat vodu lze pomocí zpomalení jejího povrchového odtoku, zlepšení podmínek pro vsáknutí a usnadnění průniku povrchové vody do podzemních zásobáren. "Velmi aktuální je to v současné době v zemědělsky intenzivně obhospodařované krajině s nedostatkem krajinných prvků, kde je na velkých blocích orné půdy značným problémem vodní eroze a další formy degradace půdy," upozornil Bořivoj Šarapatka z Univerzity Palackého.
Odborníci se zaměření na zemědělské oblasti v okolí řeky Moravy, lesy, říční nivy a zastavěná území. Výsledky projektu, na kterém experti budou pracovat do dubna příštího roku, mohou poté posloužit obcím při zpracování územních plánů.
Koalice pro řeku v posledních letech připravila několik projektů, které zlepšují hospodaření s vodou v krajině. Například revitalizovala soutok Vřesůvky a Malého potoka, zlepšila vodní management biocentra v Čehovicích či obnovila tradiční hospodaření u Velkých Karlovic v Beskydech. Nyní se odborníci chystají revitalizovat říčku Blatu u Vrbátek.
![OD Kotva [CC BY-SA 4.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0)]](/img/_/12513/od_kotva_2014_tn.jpg "OD Kotva [CC BY-SA 4.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0)]")
Sdílet / hodnotit tento článek