• ESTAV.cz
• Architektura
• Vltavská filharmonie: Stavba za 12,33 miliardy korun má začít v roce 2028, má zažádáno o povolení

Prohlédnout fotogalerii13 fotografií

Povolení má být hotové v roce 2027

Projekt připravuje pro hlavní město Pražská developerská společnost (PDS). V srpnu 2026 byla dokončena dokumentace pro povolení záměru a Praha podala žádost o povolení. Podle harmonogramu projektu má být rozhodnutí vydáno v lednu 2027. Po získání povolení chce město vypsat tendr na dodavatele stavby. Zahájení výstavby je plánováno na rok 2028 a uvedení do provozu na rok 2033.

Odhad nákladů na samotnou Vltavskou filharmonii včetně vybavení činí 12,33 miliardy korun bez DPH. Dalších přibližně pět miliard korun bez daně představují stavební úpravy okolí. Aktuální žádost proto zahrnuje nejen vlastní kulturní stavbu, ale širší soubor stavebních zásahů v území.

Přijďte na přednášku o technickém řešení a bezpečnostních parametrech Vltavské filharmonie. Na konferenci TZB-info 17. září 2026.

Budova BIG má šest nadzemních podlaží

Vltavská filharmonie vznikne u stanice metra Vltavská v lokalitě Bubny-Zátory. Návrh zpracovalo dánské studio Bjarke Ingels Group, jehož projekt zvítězil v mezinárodní architektonické soutěži v roce 2022. Odborná porota vybírala z 19 návrhů.

Podrobná architektonická studie byla dokončena v roce 2024. Oproti původnímu soutěžnímu návrhu přibylo více zelených ploch a bylo posíleno propojení budovy s Vltavou.

Objekt bude mít tři podzemní a šest nadzemních podlaží. Jeho hlavní provozní náplní bude pět hudebních sálů: velký koncertní sál, komorní sál, multifunkční sál, školní sál a zkušebna rezidenčních orchestrů.

Velký koncertní sál nabídne přibližně 1800 míst k sezení. Komorní sál bude mít kapacitu 500 míst k sezení a stání. Multifunkční sál pojme 620 sedících nebo 1200 stojících návštěvníků. Školní sál bude určen pro vzdělávací programy a mladé hudebníky. Zkušebna rezidenčních orchestrů bude sloužit ke každodenním zkouškám.

Vltavská filharmonie je hudbou budoucnosti. Jak vypadají současné nejlepší světové chrámy hudby

přečíst článek

Nové zázemí pro Českou filharmonii i FOK

Vltavská filharmonie je navržena jako hudební centrum s provozním zázemím pro rezidenční i hostující orchestry. Pro Českou filharmonii má vytvořit kapacitní a technické podmínky, které současné prostory Rudolfina neposkytují v potřebném rozsahu. V budově získá zázemí také Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK. Oba orchestry zde budou mít prostory pro své vzdělávací programy.

Součástí projektu je také hudební oddělení a kreativní hub Městské knihovny v Praze. Projekt počítá rovněž s nahrávacími studii a studovnou hudební literatury.

Provoz budovy doplní kavárny, bary, bistro s výhledem na Prahu a restaurace. Další gastronomické zázemí je navrženo na nábřeží. Veřejnosti budou přístupné také terasy kolem budovy a střecha.

Vltavská filharmonie v Praze, zelené náměstí, vizualizace Bjarke Ingels Group (BIG)

Součástí projektu je nábřeží, tramvaj i metro

Rozsahem projekt výrazně přesahuje hranice samotné budovy. Součástí záměru jsou úpravy vltavského nábřeží, veřejných prostranství a dopravní infrastruktury. Dokumentace počítá s tunely pro dopravní napojení komplexu, přeložkou tramvajové trati, novými křižovatkami a novým vestibulem metra.

V území mají vzniknout také nové cyklostezky a pěší trasy, promenáda podél Vltavy a nová ulice u stanice metra Vltavská. Vyhlídkové terasy mají obepínat celou budovu a střecha má být veřejně přístupná.

Právě rozsah dopravních a veřejných staveb je důvodem, proč povolovací proces zahrnuje širší území než pouze půdorys filharmonie. Projekt je navázán na budoucí rozvoj lokality Bubny-Zátory a změny jejího veřejného prostoru a dopravního napojení.

Nelehká práce porotců v soutěži Vltavské filharmonie. Vítězný návrh má svou vlastní identitu

přečíst článek

EIA je dokončena

Projekt prošel posouzením vlivů na životní prostředí. Povinnost provést EIA vyplynula ze zjišťovacího řízení v říjnu 2024. Dokumentace byla předložena v květnu 2025 a posuzovala jak výstavbu samotné budovy, tak úpravy přilehlého území. Zabývala se mimo jiné vlivem na ovzduší, klima, hlukovou situaci, vodní režim, krajinu a biodiverzitu a hodnotila také kumulativní vlivy s dalšími plánovanými projekty v území.

V prosinci 2025 vydal pražský odbor ochrany prostředí souhlasné závazné stanovisko EIA. Projekt je podle něj z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví přijatelný a může být realizován.

Vltavská filharmonie v Praze, kreativní hub, vizualizace Bjarke Ingels Group (BIG)

Od soutěže k povolení

Mezinárodní architektonickou soutěž Praha vyhlásila v přípravné fázi projektu a vítězný návrh BIG vybrala v roce 2022. V lednu 2024 studio představilo dopracovanou studii. V září 2024 byla dokončena podrobná architektonická studie a projekt přešel do přípravy dokumentace pro povolení.

V roce 2026 projekt vstoupil do povolovací fáze. Aktuální harmonogram počítá s rozhodnutím o povolení záměru v lednu 2027, zahájením výstavby v roce 2028 a zahájením provozu v roce 2033.

Ambasadorkou projektu je operní pěvkyně Dagmar Pecková.

V Česku současně vznikají další koncertní sály

Vltavská filharmonie je jedním ze tří významných koncertních projektů připravovaných nebo realizovaných v současném Česku. V Brně vzniká Janáčkovo kulturní centrum na rohu Veselé a Besední ulice. Jeho základní kámen byl položen v únoru 2025. Šestipodlažní budova bude mít sál pro 1200 posluchačů a zázemí v ní získá brněnská filharmonie.

V Ostravě byl základní kámen nového koncertního sálu položen v červenci 2024. Projekt je spojen s rekonstrukcí Domu kultury města Ostravy a dokončení výstavby je plánováno na rok 2027.

Sledujte na estav.tv: Ostrava chystá vlastní koncertní síň

Velké kulturní stavby po roce 1989 nejsou v Česku běžné

Po roce 1989 vzniklo v Česku jen několik nových významných kulturních staveb. V září 2010 se ve Zlíně otevřelo Kongresové centrum podle návrhu architektky Evy Jiřičné. Budova se stala sídlem Filharmonie Bohuslava Martinů a slouží také kulturním a společenským akcím.

Od roku 2014 funguje v Plzni Nové divadlo, první velká vícesouborová divadelní scéna otevřená v Česku po roce 1989.

Některé připravované projekty se naopak nedostaly do realizace. Kongresové centrum Antonína Dvořáka v Českých Budějovicích navržené Janem Kaplickým mělo podle svého tvaru přezdívku Rejnok. Náklady byly odhadovány na dvě miliardy korun, městští radní však projekt v roce 2014 zastavili kvůli nejasnostem kolem investora.

Nerealizovala se ani Kaplického nová budova Národní knihovny v Praze, známá jako Chobotnice. Návrh v roce 2007 vyhrál architektonickou soutěž, následně však ztratil politickou podporu poté, co se proti němu vyjádřil tehdejší prezident Václav Klaus.

Článek byl sepsán s využitím ČTK, Chat GPT a redakčně zkontrolován.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata