Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

To nejhorší co může potkat vaší nemovitost: Vadná statika

Přehrát audio verzi

To nejhorší co může potkat vaší nemovitost: Vadná statika

00:00

00:00

1x

  • 0.25x
  • 0.5x
  • 0.75x
  • 1x
  • 1.25x
  • 1.5x
  • 2x
Statické poruchy patří mezi nejzávažnější vady, protože ohrožují bezpečné užívání stavby. Opravy jsou často technicky složité a ekonomicky nákladné. Ať už se jedná o trhliny a deformace konstrukcí nebo poškození dřevokaznými škůdci, není radno situaci podceňovat.
Zdroj: Ing. Martina Hepnerová

Statické poruchy se týkají nosných konstrukcí stavby, které zajišťují její stabilitu. Jedná se o základy, svislé nosné konstrukce (obvodové a vnitřní nosné zdi), vodorovné nosné konstrukce (stropy, věnce, překlady), schodiště a nosnou konstrukci střechy (krov).

Rady od souseda? Jen pokud je statik

Řešením statických poruch by se měl vždy zabývat odborník - statik nebo autorizovaný inženýr v oboru pozemních staveb. V rámci přípravy projektu je vhodné provést stavebně technický průzkum, zaměření stavby a dokumentaci stávajícího stavu. Na základě vstupních informací vypracuje odborník projekt, podle kterého postupuje stavební firma. Průběh oprav by měl kontrolovat technický dozor investora.

Zásah do nosných konstrukcí stavby podléhá stavebnímu povolení. Bez vypracování projektu autorizovanou osobou se tedy investor neobejde. Je třeba počítat s časem na vypracování projektu a získání stavebního povolení, proto celý proces zabere několik měsíců (reálný odhad je půl roku, bohužel často i déle).

Trhliny jako strašák majitelů domů

Zpozornět byste měli, pokud najdete svislé trhliny probíhající přes celou stěnu, trhliny širší než 2 mm a aktivní trhliny, které se dále zvětšují.

Příčiny vzniku trhlin jsou různé. Mohou být způsobeny například vodorovnými silami od krovu, které nejsou zachyceny ztužujícími prvky. Dále se může jednat o lokální smykové trhliny v nadpražích oken či dveří, kde není dostatečně únosný překlad, který by zatížení stavby přenesl do okolního zdiva. Častou příčinou popraskání domu je vysychání nebo naopak bobtnání jílovité půdy pod nedostatečně hlubokými základy. K vysychání dochází za velmi teplého, dlouhotrvajícího počasí, nejčastěji na jižní nebo jihozápadní straně domu. K bobtnání může docházet například při poruše okapového svodu, kdy voda dlouhodobě stéká na terén v blízkosti základů.

Typickou vadou je odtržení přístavby od původní stavby. Jedná se například o dodatečně provedenou přístavbu zádveří nebo garáže, která nemá stejně hluboké základy jako původní stavba a kde nebylo provedeno provázání původního a nového zdiva.

Statické poruchy objektu jsou jedny z nejzávažnějších. Zdroj: Ing. Martina Hepnerová

Aktivní trhliny lze zjistit pomocí sádrových terčů, které se umístí přes trhlinu v přibližně půlmetrových rozestupech. Pokud dojde během několika měsíců k porušení terče, je zřejmé, že trhlina je stále aktivní.

Po stanovení příčiny poruchy navrhne statik způsob opravy. Může se jednat například o podbetonování a rozšíření základů, dodatečné vytvoření věnce v koruně zdiva nebo stažení domu táhly. Na opravu menších trhlin ve zdivu lze využít helikální výztuž. Někdy je cena za sanaci statických poruch tak vysoká, že se investor rozhodne stavbu raději zbourat.

Trhliny v nenosných konstrukcích

Jedná se o trhliny, které narušují pouze omítku nebo povrch konstrukce, ale nejdou do hloubky a neovlivňují nosnou funkci konstrukce. Přesto je nutné se těmito trhlinami zabývat, protože často signalizují deformace nosných konstrukcí, které se zatím neprojevily. Například trhliny v podhledech nebo v příčkách dokládají deformace stropů, případně pokles či odklon nosných zdí. Můžeme se setkat také s dilatačními trhlinami na styku dvou druhů stavebních materiálů (například zdiva a betonu) nebo v podlahách.

Statické poruchy objektu jsou jedny z nejzávažnějších. Zdroj: Ing. Martina Hepnerová

Vady dřevěných nosných konstrukcí

U dřevěných nosných konstrukcí se můžeme setkat především s těmito vadami:

  • Nedostatečná dimenze prvků krovu nebo stropu, deformace konstrukcí (např. nadměrný průhyb trámů)
  • Dodatečné zásahy do krovu, vyřezání prvků bez adekvátní náhrady
  • Přitížení krovu těžkou betonovou krytinou
  • Poškození krovu zatékáním kolem komínu
  • Zasahování dřevěných konstrukcí do komínového tělesa (riziko požáru)
  • Uhnilé zhlaví stropních trámů (místo, kde trám dosedá na zeď)
  • Poškození dřevokazným hmyzem

Dřevokazní škůdci

Dřevěné stěny, stropní trámy, krov, ale i dřevěná prkna nebo nábytek mohou být napadeny dřevokazným hmyzem. Poznáme to obvykle na první pohled podle typických dírek na povrchu dřeva – výletových otvorů hmyzu. Pod otvory se mohou nacházet kupičky jemných dřevěných pilin.

Pro tesaříka krovového jsou typické oválné výletové otvory, široké asi 5 mm a dlouhé asi 8-15 mm. Tesařík se může prozradit také slyšitelným chroustáním. Menší červotoč proužkovaný nebo umrlčí vytváří kruhové dírky o rozměrech do 2 mm. Dřevokazný hmyz se může dostat do stavby ve dřevě na topení, ve starém nábytku nebo třeba ve starém trámu použitém v dobré víře na opravu.

Statické poruchy objektu jsou jedny z nejzávažnějších. Zdroj: Ing. Martina Hepnerová

Dřevokazné houby způsobují hnilobu dřeva a jeho postupný rozklad. Kromě obávané dřevomorky se můžeme setkat s dalšími druhy, například trámovkou nebo popraškou sklepní. Spory hub se šíří vzduchem a na povrchu dřeva čekají na příznivé podmínky pro růst (vlhko, teplo, nevětraný vzduch). Není tedy náhoda, že houby napadají dřevo ve střeše, kam dlouhodobě zatéká. Houby lze poznat podle typických plodnic – oválných útvarů na povrchu dřeva, které mají bílou, žlutou, rezavou či hnědou barvu.

Pokud bychom nechali dřevokaznému hmyzu a houbám volné pole působnosti, mohou v průběhu let poškodit dřevěné konstrukce do té míry, že ztratí únosnost. Přistupujeme tedy k ošetření dřeva. Nejčastěji se jedná o konstrukční a chemickou sanaci. V prvním případě je poškozená část trámu vyříznuta a nahrazena plombou nebo protézou. Ve druhém případě se provádí postřik nebo nátěr chemickou látkou.

Ing. Martina Hepnerová

Vystudovala obor Pozemní stavby a architektura na ČVUT v Praze. Absolvovala program Erasmus na KTH Stockholm. Od roku 2007 působí jako stavební projektantka a od roku 2014 také jako inspektorka nemovitostí. Zabývá se především projektováním a technickým posouzením rodinných domů, chalup a roubenek.

Sdílet / hodnotit tento článek

Mohlo by vás zajímat

REKLAMA