Přehrát audio verzi
Nové trendy v bydlení pro letošní rok: menší byty a větší důraz na ekologičtější dopravu
00:00
00:00
1x
- 0.25x
- 0.5x
- 0.75x
- 1x
- 1.25x
- 1.5x
- 2x
„Co byt v novostavbách či rekonstruovaných bytových domech, to dvě parkovací místa pro jízdní kola, a to bez ohledu na velikost bytu, počtu obytných místností a pro kolik osob je určen. To je výsledek transpozice Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1275 ze dne 24. dubna 2024 o energetické náročnosti budov do novely vyhlášky č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu. Přitom bytová výstavba kopíruje současnou poptávku – i s ohledem na ceny se staví ve stále větší míře malé byty o dvou nebo jedné obytné místnosti,“ oznamuje ČKAIT ve své zprávě a dodává, že směrnice samozřejmě dává národním legislativám možnost reagovat (v tomto případě) na klimatické nebo geomorfologické podmínky států, jež se v Evropě značně liší, přičemž řešení vítají takové země, jež jsou pro cyklisty přijatelnější (Dánsko, Nizozemí), a to zvláště v případě administrativních budov či průmyslových staveb, kde mohou být parkovací stání pro kola vnímána jako benefit pro zaměstnance.
Nové požadavky prodražují byty a jsou v rozporu s trendy dostupného bydlení
ČKAIT upozorňuje na neúměrné zatížení plošné velikosti bytu budoucími požadavky na parkovací místa pro jízdní kola. Z pohledu stavebníků totiž nejde o marginálnost. V současnosti u nově realizovaných větších bytových domů se sto a více byty může jít o navýšení prostor určených pro parkování a servisování jízdních kol v řádu stovek čtverečních metrů. Vyjádřeno v aktuálních cenách mohou požadavky na parkování kol nové byty prodražit o desítky a v některých případech i nižší stovky tisíc korun. Dopady připravované nové úpravy jsou podle ČKAIT navíc v rozporu s trendy podpory dostupného bydlení, neboť v přepočtu na současné prodejní ceny ho zdražují. Připravovaná revize normového prostředí staveb pro bydlení naopak již nepočítá s úložnými prostory pro kočárky, tzv. kočárkárnou, jako povinným domovním vybavením bytového domu.
„Pevně věříme, že se tyto nové a tvrdé parametry podaří alespoň částečně odstranit či zmírnit. Podobné požadavky, jako je ten s koly navíc zvyšují cenovou nedostupnost bytů hlavně ve velkých městech. Novela vyhlášky připouští, že u staveb bytových domů může být v územním plánu s prvky regulačního plánu nebo v regulačním plánu požadavek na počet parkovacích míst pro jízdní kola upraven. Než ale města a obce přistoupí k těmto úpravám, bude cena bytové výstavby ovlivněna striktním požadavkem dvou parkovacích míst pro jízdní kola na jeden byt,“ podotýká Robert Špalek, předseda ČKAIT.
Případová studie rezidenčního areálu demonstrující dopady evropské směrnice
Navrhované podmínky by se dle ČKAIT dotkly jak novostaveb, tak změn (rekonstrukcí) již dokončených staveb. Ukazují to na případové studii rezidenčního areálu s výstavbou tří bytových domů o celkové kapacitě 414 bytů: „Při současném dimenzování velikosti kolárny, nejméně 0,2 m2 na 1 obyvatele domu, mají tyto bytové domy celkovou plochu kolárny 216 m2. Připravovaná právní úprava bude pro tyto objekty však požadovat zajištění 818 parkovacích míst pro jízdní kola. Vezmeme-li v úvahu, že půdorysná velikost pro dvě kola je uvažována 1,00 × 2,00 m, resp. 2 m2 (není-li využita technologie, která umožňuje uložení jízdního kola na menší ploše), a to bez započítání nezbytné komunikační a manipulační plochy, bude nutné zabezpečit kolárnu s celkovou plochou 818 m2. V případě tohoto konkrétního případu se jedná o nárůst o 602 m2 podlahové plochy. A to bez ohledu na velikost bytů,“ uvádí se ve studii ČKAIT.
Další případ řeší stav, kdy se uvedený příklad převede na zatížení jednoho bytu pro dvě osoby. V tomto případě se stavebník z původní plochy velikosti kolárny 0,4 m2 na byt (0,2 m2 na 1 osobu) dostane nově na velikost 2 m2 na byt (2 kola na byt). Rozdíl bude dle tohoto příkladu představovat významných 1,6 m2 na jeden byt. Průměrná nabídková cena za m2 podlahové plochy nového bytu se podle dat developerských společností z poloviny roku 2025 pohybovala v Praze okolo 165 000 až 170 000 Kč/m2, znamenalo by to tedy navýšení ceny bytu o 1,6 m2 × 170 000 Kč/m2, tedy citelných 272 000 Kč. Bez ohledu na to, zda kupující kolo vlastní či nikoli.
„Tam, kde by racionálně stačily kolárny odpovídající současné praxi stanovené minimální plochy na jednoho obyvatele domu, se pětinásobně zvyšují nároky na plochy pro samostatná kola,“ připomínkuje novelu vyhlášky Renata Zdařilová, členka představenstva ČKAIT a autorizovaný inženýr v oborech pozemní stavby a městské inženýrství a dodává: „Současně si musíme uvědomit i otázku sdílených kol. Respektive, ne každý bude udržitelnou mobilitu realizovat svým vlastním jízdním kolem. Zejména v městském prostředí jsou pro rychlejší a ekologičtější dopravu hojně využívána sdílená kola, pro která je zapotřebí navrhovat vhodný mobiliář a na vhodných místech. Cílem evropské směrnice byl přechod k aktivní mobilitě, jako je právě jízda na kole, přičemž v nedostatku parkovacích míst pro jízdní kola vidí hlavní překážku pro rozšíření cyklistiky, což se u nás projevilo v připravované právní úpravě stanovením požadavků na minimální počet parkovacích míst pro jízdní kola. My ale musíme přihlédnout k místním charakteristikám, včetně demografických. V podmínkách ČR je třeba zohlednit to, že se do značné míry jedná o sezonní způsob dopravy, která je dána zejména klimatickými podmínkami. Významnou roli hraje také geomorfologie daného území…“
Vyšší náklady na prostory koláren i na bezpečnost
Navrhovaná povinnost zřídit pro každou bytovou jednotku dvě parkovací místa pro jízdní kola by se dle analýzy ČKAIT dotkla prakticky každé novostavby bytového domu a každé změny dokončené stavby (rekonstrukce) bytového domu na více než 25 % celkové plochy obálky bytového domu, pokud má bytový dům více než 3 parkovací stání, parkoviště takového bytového domu je umístěno uvnitř budovy nebo parkoviště takového bytového domu s budovou fyzicky sousedí.
Vyšší náklady na kolárny, ať už v parteru bytového domu, podzemních garážích nebo okolních pozemcích, by mohly aspoň částečně kompenzovat rozvolněné požadavky na parkovací stání pro automobily. S redukcí jejich počtu počítá vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu od svého počátku, tedy od účinnosti nového stavebního zákona. Jejich počet pro rezidenty byl v minulosti závislý na počtu bytů a jejich podlahové ploše. Například pro byt do 50 m2 bylo požadováno 0,5 stání, pro byt do 100 m2 bylo požadováno 1 parkovací stání a pro byt nad 100 m2 pak dvě parkovací stání. V případě návštěvnických stání připadlo 1 parkovací stání na 20 obyvatel bytového domu.
V aktuálním znění vyhlášky se však počet parkovacích stání pro bytové domy stanovuje na základě podlahové plochy – na každých 120 m2 podlahové plochy připadá 1 parkovací stání. Z výsledného počtu stání pak připadá 90 % pro rezidenty a 10 % pro návštěvníky. Připravovaná úprava vyhlášky pak nově zavádí počet parkovacích stání pro dostupné bydlení, a to ve značně sníženém polovičním počtu: na každých 240 m2 podlahové plochy dostupného bydlení připadne pouze 1 parkovací stání.
„Je zcela absurdní mít různé metody výpočtu pro parkování jízdních kol a pro parkování automobilů. Zatímco plocha pro kolárny se odvozuje od počtu bytů, plocha pro parkování aut od velikosti podlahové plochy bytového domu. Například na 100 m2 podlahové plochy můžeme mít 3 malé byty 1+kk, pro něž musíme zajistit 6 parkovacích míst pro jízdní kola, ale pouze jedno parkovací stání pro auto. Každopádně náš způsob národní implementace evropské směrnice oproti stávajícímu stavu zvětší kolárny bytových domů a v rozporu s proklamacemi politiků zákonitě prodraží bydlení. Chtěla bych ale zdůraznit, že města a obce si mohou ve svých územních či regulačních plánech tyto požadavky upravit a přizpůsobit jejich podmínkám. Do té doby bude potřeba přijmout a uplatňovat striktní počty parkovacích míst pro jízdní kola,“ doplňuje závěry analýzy Renata Zdařilová.
Podle zástupců ČKAIT nově formulované požadavky na bytovou výstavbu vycházející z evropské směrnice ve vztahu počtu míst na byt, namísto počtu míst odvozených z podlahové plochy bytového domu, nedávají v České republice absolutně smysl ani užitkově ani ekonomicky. Je připravena připojit se k diskusi o revizi směrnice v rámci oprávněných námitek některých států Evropské unie.
Dostupná literatura a zdroje:
Sdílet / hodnotit tento článek