Přehrát audio verzi
Uhlíková stopa bude brzy rozhodovat o přístupu k penězům a objemu zakázek
00:00
00:00
1x
- 0.25x
- 0.5x
- 0.75x
- 1x
- 1.25x
- 1.5x
- 2x
Českému stavebnictví začíná nová éra. A podle odborníků, kteří se sešli na konferenci Dekarbonizace stavebnictví – vykazování emisí napříč dodavatelským řetězcem, budou v této éře kromě ceny hrát klíčovou roli emise skleníkových plynů. Ne jako abstraktní environmentální téma, ale jako měřitelný ekonomický parametr, který během několika let začne určovat cenu kapitálu, kritéria veřejných zakázek, požadavky investorů i standardy samotných staveb. Atmosféra v Nadaci ABF byla od prvních minut jasná. Dekarbonizace už není volba. Je to nový prvek ekonomiky stavebnictví.
„Stavebnictví je energeticky náročný obor. Kdo nedokáže řídit svoji energetickou náročnost, a tedy své emise, nemusí v budoucnu získat zakázky nebo financování.“ Tato věta, kterou otevřel konferenci Tomáš Janeba, prezident Asociace pro rozvoj infrastruktury, vystihla celý program. Spolu s Jiřím Nouzou (SPS) a Jiřím Karáskem (SEVEn) představil Otevřený dopis stavebního sektoru, jenž vyzývá malé a střední podniky ke spolupráci v oblasti řízení uhlíku.
Uhlík součástí ceny kapitálu
Silným tématem úvodní panelové diskuse byla role bank. Hana Libecajtová, předsedkyně Komise pro udržitelné finance při ČBA z Komerční banky popsala, jak zásadní bude emisní stopa pro financování projektů: „Banky dnes sledují nejen finanční zdraví firem, ale i jejich environmentální rizika. Transparentní data o emisích budou přímo ovlivňovat dostupnost a cenu kapitálu, který investoři a firmy budou potřebovat.“
Připomněla, že banky již povinně začleňují ESG rizika klientů – včetně emisní stopy – do řízení rizik i úvěrového procesu a v následujících letech budou pravidla přísnější v souladu s regulacemi a požadavky EU a ECB. V praxi to znamená, že uhlíkově netransparentní firmy mohou mít horší rating, dražší úvěry nebo méně či přímo nedostupné financování. Stejně tak financování neúsporných budov je již nyní bankovním sektorem vysoce limitováno.
„Jako česká stavební firma máme jednu výhodu – řízení emisí držíme ve svých rukou. Nespoléháme na centrálu v zahraničí, ale musíme o to více investovat do vlastních dat a procesů,“ uvedl Filip Křesťan, výrobně-technický ředitel Skupiny Metrostav. „Abychom mohli vnímat dekarbonizaci jako příležitost, a nikoliv jako hrozbu, musíme stále myslet na skutečnou vypovídající schopnost vykazovaných dat a na jednoduchost a transparentnost celého procesu. V opačném případě se zcela ztratí podstata původní myšlenky.“
Jednotná koncepce a strategie: Co Česku chybí nejvíc
Napříč všemi vystoupeními se zřetelně objevovalo společné téma – Česko potřebuje jednotnou koncepci a strategii řízení uhlíku. V současnosti fungují různé metodiky, dílčí databáze a individuální postupy firem. To ale nestačí k tomu, aby celý sektor skutečně snižoval emise a aby byla data projektů srovnatelná. Podle odborníků ze SEVEn, SPS i PwC to vyžaduje: společný metodický rámec pro výpočet emisí, jednotnou strukturu dat napříč trhem, ověřenou databázi emisních faktorů, návaznost na evropskou legislativu a standardy (CSRD, EU Taxonomie, ETS2, PACT) a jasný plán státu, jak data využít pro regulaci i podporu sektoru. Bez koordinovaného přístupu bude české stavebnictví jen složitě držet krok s legislativním i tržním vývojem v EU.
Potřebujeme jedno místo pro data. Přístupné všem a bezplatně
Druhým opakovaným tématem byla nedostupnost dat. Bez kvalitních emisních faktorů a bez sdílených dat o uhlíkové stopě produktů – Product Carbon Footprint – nelze efektivně měřit, řídit ani plánovat.
Odborná veřejnost na konferenci otevřeně pojmenovala potřebu – národní databázi emisních faktorů a environmentálních dat, bezplatně dostupnou celému sektoru. Jedno místo, kde budou dostupné ověřené emisní faktory pro české podmínky, data o uhlíkové stopě stavebních materiálů, metodiky a digitální pasy výrobků, sdílená primární data, otevřené datové standardy, a napojení na EU zdroje. Dnes taková databáze v Česku chybí – a to podle řečníků brzdí pokrok.
Dekarbonizace jako stavební kámen budoucího sektoru
Závěr konference byl překvapivě optimistický. Řečníci se shodli, že dekarbonizace nemusí být hrozbou. Dořeší-li se v sektoru stavebnictví klíčové oblasti v nefinančním vykazování může to být naopak příležitostí pro inovace a modernizaci sektoru, zvýšení odolnosti a zrychlení přípravy projektů. „Stavebnictví bylo vždy symbolem pokroku. Dekarbonizace mu ten význam vrací – jen v jiné podobě. Nemusí to být o penězích, ale o bystrých hlavách a šikovných rukách,“ uzavřel Tomáš Janeba.
Zdroj: Tisková zpráva ASOCIACE PRO ROZVOJ INFRASTRUKTURY















Sdílet / hodnotit tento článek