Kaple s kamennou podezdívkou se nachází v obci zvané Nesvačilka, v Jihomoravském kraji, v okrese Brno venkov, v Dyjsko-svrateckém úvalu. Jan Říčný, který je autorem architektonického návrhu, obec popisuje jako cenné místo s bohatým historickým dědictvím a zachovalým urbanismem; jako místo, kde se drží struktura ulic a funguje záhumenní cesta obepínající vesnici, vyjma zástavby v sousedství pozemku určeného pro kapli. „Přístupová cesta proto nevede jenom od silnice na Těšany – prodloužením záhumenní cesty od moutnické silnice, vytvořením druhého, zadního přístupu ke kapli, jsme takto získali vhodné začlenění objektu do zavedených struktur obce. Vzniká tím poutní přístup ke kapli i od blízkých Moutnic,“ říká na úvod architekt, vše ukazuje na mapě a zve nás na pomyslnou procházku pomocí fotografií a výkresů.
Foto: MgA. Ondřej Bouška, Salon dřevostaveb
Duchovní prostor obohacující krajinu i srdce lidí
Základní vizí ateliéru RCNKSK bylo přinést kraji sakrální dřevěnou stavbu dotvářející krajinu s vlivem na kulturu, společnost i dědictví místa, kde není široko daleko vidět lesy ani skály, pouze hlínu a pole. Použití přírodních, v této oblasti však nedostatkových materiálů, jako jsou kámen a dřevo, působí podle slov Jana Říčného zcela symbolicky – chce dodat víru do vyprahlé krajiny.
„Pozemek zvolený pro kapli má velmi vhodnou pozici vůči obci i okolí, nachází se na návrší zakončující vesnici. V případě příjezdu od Moutnic je panorama obce široké, zleva je vidět stavení za stavením, za silnicí terén stoupá, přibývá zeleně a v nejvyšším bodě pohled vizuálně završuje kaple. Vstupujete-li do obce od Těšan, uvítá vás kaple hned u vjezdu do vesnice a v případě příjezdu od Žatčan se věž kaple jeví jako dominanta střešní krajiny obce,“ vysvětluje architekt u vchodového prostoru, který je doplněn sakristií a kůrem s přilehlým schodištěm.
Foto: MgA. Ondřej Bouška, Salon dřevostaveb
Kruhová stavba s kamennou podezdívkou je inspirovaná středověkými stavebními postupy s viditelnou snahou o propojení s prvky současné moderní architektury. Konstrukce je vytvořena z masivních ručně tesaných trámů, přičemž dřevěné lamelové prvky nesou znaky výroby pomocí CNC obráběcích strojů. Nadmíru důležitá je v tomto případě symbolika Mariiny bolesti. Jan Říčný rozděluje kruhový prostor kaple na pozemskou část kamennou, kterou tvoří živelně vyskládané kameny a část nebeskou dřevěnou.
„Kameny jsou pozemské, stejně jako my. V tomto soklu evokují původ Mariiny bolesti. Surové trámy uvnitř protínají prostor a směřují do jasného kruhového otvoru ve stropě směrem k Bohu. Jedním z trámů je kříž. Celý prostor nad kameny je obalen lehce působícím závojem Mariiných slz tvořených jemnými vertikálními okny a dřevěným obkladem. Nad otvorem ve stropě je umístěn sanktusník – drobná štíhlá věžička, kterou je prostor permanentně osvětlován. Světlo od Boha k nám takto přichází ve dne i v noci. V útrobách sanktusníku je navíc umístěn světlený zdroj osvětlující podlahu kaple – prostor pro věřící a kněžiště,“ dodává architekt.
Foto: MgA. Ondřej Bouška, Salon dřevostaveb
Tradiční a nové přístupy ke spiritualitě se odrážejí i v architektuře
Ateliér RCNKSK se v převažující části své produkce zaměřuje na nové moderní formy architektury související s uměním a historií (oba zakladatelé ateliéru jsou absolventy UMPRUM); propaguje lidovou a sakrální architekturu, celostní přístup od urbanismu až po detaily klik a oživuje tradiční řemeslné postupy ve spojení se současnými technologiemi. Patrné je – i v případě Kaple Panny Marie Bolestné – hledání ústředního principu, hlavní symboliky dané stavby a místa.
„Zvolil jsem princip centrální stavby, která na vrcholku mezi poli působí jako maják, orientační bod v prostoru i v duchovním smyslu. Místní si vybrali jako patronku Pannu Marii Bolestnou, symbol utrpení. Její příběh a emoce se zrcadlí v prostoru. Na místním prachu a hlíně, jež tvoří podlahu, stavíme nový chrám,“ podotýká Jan Říčný nad pečlivě provedenými výkresy jeho ateliéru.
Foto: MgA. Ondřej Bouška, Salon dřevostaveb
Moderní sakrální architektura by měla jít ruku v ruce s potřebami současných farníků, v souvislosti s hledáním spirituality v 21. století. Architekt musí umět naslouchat, znát historii místa a pochopit ji. V případě kruhové kaple v Nesvačilkách vychází návrh z dokonalé znalosti místa, z historie moravské vesnice, která se od svého vzniku v době baroka příliš nerozšířila a na vrcholku nad obcí zůstal volný prostor jako stvořený pro sakrální stavbu inspirovanou středověkými stavebními postupy, jež vstupují do dialogu s moderními technologiemi.
Plocha lemovaná jabloňovou alejí je opravdu velkorysá, při vstupu vás přivítají vysoká vrata, za nimiž se odehrává takřka dokonalé propojení historie se současností. Dřevěná stavba s kamennou podezdívkou, ručně tesané trámy, které nemilosrdně protínají prostor a směřují do kruhového otvoru ve stropě. Podlahu tvoří dusaná broušená hlína, stěny soklu lomový kámen. Zdá se, že kaple není ukotvena v čase – netušíte, kdy byla postavena. Vnímáte pouze její výraz, hru světla, akustiku a vůni…
„Stavba byla kompletně financována z darů, což prodloužilo dobu výstavby. Tento čas mi ale umožnil nejen kriticky přehodnocovat vlastní návrh, ale také důkladně promyslet technické i významové stránky projektu a realizovat ho s velkou pečlivostí. Úzké propojení se staviteli a důraz na specifické detaily vedly k tomu, že jsem zpracovával nejen prováděcí, ale také výrobní dokumentaci, řešil výrobní postupy a optimalizoval proces v závislosti na finančních a technických možnostech,“ dodává na závěr architekt Jan Říčný a zve k návštěvě Kaple Panny Marie Bolestné.
Foto: MgA. Ondřej Bouška, Salon dřevostaveb
Kaple Panny Marie Bolestné
| Místo stavby: | obec Nesvačilka, okres Brno venkov |
| Investoři: | Římskokatolická farnost Moutnice |
| Autoři: | MgA. Jan Říčný, RCNKSK, s.r.o. |
| Užitná plocha: | 147 m2 |
| Zastavěná plocha: | 150 m2 |
| Konstrukce: | Kruhová dřevostavba, ručně tesané trámy a dřevěné lamelové konstrukce vyrobené pomocí CNC obrábění, kamenný sokl a hliněné podlahy. |
| Vytápění: | Teplovodní vytápění v hliněné podlaze, tepelně izolovaný dřevěný plášť, na střeše jsou instalovány fotovoltaické panely. |
| Autor fotografií: | MgA. Ondřej Bouška, Salon dřevostaveb |
| Půdorysy: | MgA. Jan Říčný, ateliér RCNKSK |
Foto: MgA. Ondřej Bouška, Salon dřevostaveb
Dům se představil na letošním Salonu dřevostaveb a rovněž v tradiční ročence. Festival a výběrové přehlídky současné dřevěné architektury se konaly 3. dubna 2025; následovaly výstavy v Praze, Karlových Varech a Brně. V průběhu prázdnin se bude výstava konat v EGOÉ Bílovice — Pole Designu a na závěr se uskuteční v Telči od 15. září do 12. října 2025.
Sdílet / hodnotit tento článek