O norském Åndalsnes se hovoří jako o hlavním městě horalů, evropské metropoli horských sportů a světovém středisku horolezectví. K takové reputaci se mladé městečko s 2,5 tisíci obyvatel nedopracovalo náhodou, ale docela zaslouženě. Dá se říct, že nadšenci zimních sportů, horalové a horolezci se tu rodili vždy, ale až chytlavý marketing dostal město na světovou mapu. Nebývalým soustředěním adrenalinových aktivit do jednoho regionu.
Zdejší krajina tomu výrazně napomohla. Například tím, že jen kousek od města leží Trollveggen, legendární Trollí stěna. Do ní se, do tisícimetrové hlubiny, po hlavě vrhají vyznavači BASE jumpingu. A desítky dalších takových ohromných stěn a náročných terénů zase slouží lezcům, kteří se tu různou technikou a jištěním sápou do výšek. Do Åndalsnes se za podobnými dobrodružstvím sjíždí šílenci z celého světa.
Dříve ale tihle vyznavači adrenalinu nečelili ani tak převýšení nebo plochým stěnám, jako spíš faktu, že jim město nedokázalo zajistit solidní ubytování. Åndalsnes oficiálně vzniklo v roce 1996, a nemělo k rozvoji zázemí dostatečné kapacity. Změnit to měl rozsáhlý projekt od architektů ze studia Reiulf Ramstad Arkitekter, kteří na poptávku měli vytvořit stylové ubytování pro zážitky očekávající horolezce.
Základní dimenze zadání se odvíjely od několika směrů. Budovat se mělo něco v řekněme konvenčním skandinávském stylu, protože architektura pro cestovní ruch by pochopitelně měla odrážet místní styl. Současně bylo třeba vzít do úvahy, že za popularitou města stojí především příroda. A příroda tak neměla být projektem nějak upozaděna, architektura tu měla být v souladu s životním prostředím.
V pořadí jistě neposlední byl jistě i hlubší smysl stavby. Jde tu o adrenalinovou turistiku, horské sporty – zkrátka zážitky. A proto i samo ubytování mělo být branou k těmto hlubokým dojmům, být součástí zážitku. A z těchto naznačených úvah se pak už dál rozvíjel projekt, který kraj v okolí Trollstigen (Trollí stezky) příjemně doprovodil.
Necháme promluvit dřevo
Architekti se rozhodli, že zdaleka nejlepší bude vytvořit místo jednoho velkého ubytovacího rekreačního objektu několik menších, usazenějších. Lépe odpovídajících místním měřítkám. A že po materiálové stránce bude nejvhodnější operovat s přírodními stavivy, které harmonicky doplní skladbu místních staveb. Zvolili si tedy dřevo. Akcent na „zážitek skrze architekturu“ ale pojali hodně originálně.
Svůj koncept totiž pojali jako Bratte Boliger. Strmé bydlení. Pobytové chaty, zasazené do hrany skalního útesu. Což by asi jinde působilo až příliš dramaticky, ale do „adrenalinového“ Åndalsnes to prostě tak nějak patří. Celý ten rezidenční projekt zahrnuje šest dřevěných chat, které jsou na jedné parcele v terénu rozmístěny tak, že si vzájemně nekonkorují výhledy ani se nepřipravují o soukromí obyvatel.
Svými půdorysným řešením jsou chaty víceméně shodné, liší se jen v drobnostech svých dispozic, když řeší detaily výhledů do okolní krajiny. A ty jsou samozřejmě podle očekávání úchvatné. Chaty jsou nastaveny tak, aby vyhlížely k masivu Romsdalseggen, do míst, kde se nachází stezky nazlobených horských trollů. A též turistické trasy, vyhlídky, lezecké stěny.
Ubytovaní tak mají před očima, poeticky řečeno, svůj osud. Vyhlíží na to, co je čeká. A po návratu z hor si tu mohou pohledem připomenout, čím si vlastně prošli nebo co „vylezli“ a jaké vrcholy udolali. Vybavení chat je přitom skromné ale útulné. Odráží, že lidé sem přišli pro outdoorové aktivity, zejména horolezectví, a tak nepotřebují luxus blízký wellness.
Strmé bydlení bylo navrženo Reiulf Ramstad Arkitekter tak, aby se navázalo na vrchol strmého terénu nad Åndalsnes, a svou prostou, ale důmyslnou architekturou odráželo místní stavební tradice. Každá ze šesti chatek je pečlivě umístěna tak, aby nabízela nádherný výhled na údolí Romsdalen, při zachování minimálního dopadu na okolní přírodu.
V praxi to obnášelo zmenšení profilu zastavěné plochy, kompenzované ovšem (vy)zvednutím chat nad terén. To mimo jiné umožnilo zachovat přirozenou topografii. Skladba a řešení chat je neméně zajímavá. Ony totiž nabízí „jen“ osmdesát metrů čtverečních užitného prostoru. Což evokuje stísněnost a celkovou nedostatečnost.
Jenže právě v tom vyniká síla onoho „vyzvednutí“. Objekty disponují téměř dvojnásobnou výškou stropů (v patře jsou protaženy až po hřeben střechy), a tak se ubytování opájí neuvěřitelně štědrým prostorem. V němž se téměř neprojevují omezení plynoucí z malé podlahové plochy. Napomáhají tomu i vysoká okna, která zrcadlí okolí.
Kompaktní řešení pro pobyt i přírodu
Chatky nabízejí kompaktní, ale vysoce funkční obytný prostor. Interiéry jsou navrženy tak, aby optimalizovaly plochu a uživatelské programy. Zahrnují tři ložnice, dvě koupelny a jednu kombinovanou kuchyň. K ní přináleží i obývací prostor, s těmi majestátními průhledy okny ven.
Navzdory těm kompaktním rozměrům zajišťuje uspořádání chat pocit pohodlí a praktičnosti, s dostatkem úložného prostoru. Ten zajišťují vestavěné šatní skříně a za ostěním skryté další místa. Počítá se totiž s tím, že horolezci a horalé toho vybavení mají s sebou víc, než klasičtí turisté, vybavení jen batožinou.
Strmé bydlení od Reiulf Ramstad Arkitekter je inspirované místními norskými stavebními postupy, čerpá z tradice používání vyvýšených konstrukcí k přizpůsobení se strmé a členité krajině. Použití vyvyšujících „chůd“ nejen integruje chatky do jejich prostředí, ale také zachovává přírodní charakter lokality a zabraňuje zbytečnému narušování půdy.
Celý tento přístup je v souladu s širšími architektonickými cíli projekčního týmu, kde má přednost jednoduchost a design specifický pro dané místo. Paleta materiálů pro projekt rovněž odráží severské principy designu se zaměřením na udržitelnost.
V celém rozsahu jsou použity přírodní nízkouhlíkové materiály, s hlubokým důrazem na odolnost a ekologickou odpovědnost. To proto, aby poptávka po cestovním ruchu nedevastovala přírodu, která je vlastně tou příčinou zájmu cestovního ruchu.
Chaty tak obsahují technická řešení, která minimalizují spotřebu energie a dále zvyšují jejich kvalitu v oblasti udržitelnosti. Návrh i sama realizace Bratte Boliger demonstruje odhodlání vytvářet rezidenční projekty, které respektují jak místní ekosystém, tak širší environmentální cíle.
Chaty pro horaly a horolezce, usazené na hraně útesu, jsou tedy navrženy pro moderní bydlení bez toho, aby bylo třeba obětovat kvalitu nebo spojení s přírodou. Je to projekt, který by potěšil i zachmuřené horské trolly, kterými se to podle pověstí v okolí Åndalsnes jen hemží.
Údaje o projektu
| Název projektu: | Steep Housing/Bratte Boliger |
| Typ projektu: | rekreační chaty |
| Architektonické studio: | Reiulf Ramstad Arkitekter |
| Lokalizace: | Åndalsnes, Norsko |
| Vedoucí architekti: | Reiulf Ramstad |
| Klient: | soukromá osoba/Bratt bolig |
| Rok dokončení (finalizace): | 2024 |
| Rozměry: | 80 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek