Minimální důstojná mzda pro Prahu a Brno činila loni pro dospělého s dítětem 53.953 korun, pro zbytek Česka byla 45.865 korun. Průměrný výdělek v republice dosáhl v minulém roce 46.165 korun, meziročně se zvedl o 7,1 procenta.
„Idea je, že když rostou mzdy, tak se zlepšuje i kvalita života. U bydlení to přestává fungovat. Když chce člověk v současném systému stabilní bydlení, tak jedinou cestou je vlastnické bydlení. Ochrana nájemníků je extrémně nízká,“ uvedla Lucie Trlifajová z PMDM. Podle ní se prohlubuje nerovnost situace majitelů bydlení a lidí v nájmu. „Trend rozevírání nůžek zrychlil. Většina státních opatření nerovnosti akceleruje,“ řekla zástupkyně platformy.
Upřesnila, že podle údajů ministerstva pro místní rozvoj a statistického úřadu mělo 46 procent nájemníků smlouvu nejvýš na dva roky. Pokud by si chtěli pořídit bydlení, spočítaná minimální důstojná mzda v Praze by umožnila samotnému zájemci hypotéku 3,5 milionu korun a domácnosti s příjmem a rodičovskou 4,7 milionu korun, uvedla Trlifajová. Dodala, že podle nabídek z inzerce to stačí teď na „bydlení ve sklepě či před rekonstrukcí“. Zástupci platformy podotkli, že na pořízení sedmdesátimetrového bytu je potřeba přes 13 ročních výdělků.
V nájmu bydlela v roce 2020 pětina domácností, teď čtvrtina. V Praze v nájmu žije 68 procent domácností lidí do 35 let, v krajských městech 61 procent. Víc než 40 procent svého příjmu vydává za bydlení desetina vlastníků a až polovina nájemníků. Vlastníci zvládnou po úhradě spořit měsíčně v průměru až 7.500 korun, nájemníci nejvýš 4.100 korun. Lidé s vlastním či družstevním bytem měli předloni v průměru čisté jmění 5,85 milionu korun a nájemníci 601.200 korun, shrnula údaje statistického úřadu a výzkumu Život k nezaplacení Trlifajová. Podle ní zjištění také ukazují, že lidé s vlastním bydlením jsou ochotnější pracovat za nižší mzdy. To komplikuje vyjednávání a situaci jejich kolegům v nájmu, sdělila expertka.
Podle platformy nastavená opatření prohlubování rozdílů urychlují. Zmínila daňové úlevy při placení hypoték, dotace na zateplování Dům po babičce či nastavení daní z nemovitostí.
INN prosazuje například konec řetězení nájemních smluv na kratší dobu a navázání zvyšování nájmu na ekonomické ukazatele jako inflace či růst mezd. „Nájemník je ve slabší pozici. Nejedná se o nějaké selhání jedinců, kteří si náhodou vybrali špatnou práci či špatné majitele bytů nebo se něco nějak nepovedlo. Postavení nájemníků je nejisté. Topíme se v tom několik let, nikdo neřeší příčiny,“ uvedla Oleksandra Polívka z INN.
Sdílet / hodnotit tento článek