Zimní zásobování Německa plynem mohou narušit jen extrémní mrazy, kdy hrozí vyčerpání zásobníků na přelomu ledna a února. Na dnešní tiskové konferenci to prohlásil šéf německého svazu provozovatelů zásobníků plynu a vodíku INES Sebastian Heinermann. Poukázal zároveň na to, že správcům zásobníků se stejně jako v loňském roce podařilo před zimou úložiště zcela naplnit.
"Pro nastupující zimu znamená celkové naplnění zásobníků to, že k nedostatku plynu mohou vést již jen extrémně chladné teploty," zdůraznil Heinermann. Provozovatelé zásobníků podle něj věří, že díky opakovanému naplnění zásobníků získali nejen důvěru politiků, ale že to také nepovede k dalším státním zásahům do využívání úložišť.
Fungování německých zásobníků s plynem se řídí příslušným zákonem. Ten mimo jiné stanovuje, že nejpozději k 1. listopadu musí být úložiště plná z 95 procent a že k 1. únoru nesmí obsah poklesnout pod 40 procent. Listopadový limit splnili provozovatelé ještě před koncem září.
Podle evropské organizace provozovatelů plynovodní sítě Gas Infrastructure Europe (GIE) jsou německé zásobníky naplněny ze 100,14 procenta. Přeplnění je možné díky tomu, že pracovní objem úložišť udává zajištěnou kapacitu zásobníků, která bývá nižší než skutečné technické možnosti zařízení. Některá úložiště je tak díky těmto rozdílům možné naplnit i z více než 110 procent.
Němečtí politici nyní debatují nad možnými změnami zákona a také o jeho prodloužení. Platnost zákona je dosud omezena do prosince 2025, nyní se uvažuje o prodloužení až do konce března 2027, což je podle Heinermanna překvapující. Řekl také, že zvažované úpravy nepovedou k dalšímu zlepšení energetické bezpečnosti Německa, ale mohou dokonce zásobování ohrozit a negativně ovlivnit tržní využívání úložišť. Jako příklad zmínil návrh možného zákazu čerpání ze zásob při poklesu plynu v úložištích pod stanovené limity.
Svaz INES již v říjnové analýze uvedl, že nedostatek plynu hrozí Německu jen v případě dlouhotrvajících silných mrazů. Takový scénář by mohl nastat tehdy, pokud by zima v Evropě byla mimořádně chladná podobně jako v roce 2010. Dnes zveřejněný výhled je oproti tomu říjnovému příznivější, protože za normálních teplot už INES očekává dodržení limitu 40 procent zaplněnosti zásobníků k 1. únoru. V říjnovém výhledu tomu tak ještě nebylo.
Vedle scénářů s mrazy a s takzvanými normálními teplotami podle roku 2016 připravil INES ještě výhled pro teplotně nadprůměrnou zimu, jakou Evropa zažila v roce 2020. Za takové situace by Německo využívalo zásobníky jen omezeně, na nejnižší hodnotu by tak naplněnost klesla na konci března, konkrétně na 66 procent. Podobný vývoj zaznamenalo Německo o uplynulé zimě, kdy díky příznivým teplotám a úsporám ve spotřebě mělo v dubnu úložiště plná z 65 procent. To výrazně usnadnilo jejich následné doplnění.
INES rovněž Německu doporučuje zprovoznění dalších terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG). "Pokud by Německo mělo další plovoucí jednotky na opětovné zplynování LNG, problém s nedostatkem plynu by už nebyl," řekl Heinermann novinářům. Dodal, že analýza svazu vychází z aktuální situace, takže nezohledňuje kapacitu plánovaných terminálů.
V Německu nyní na objednávku státu fungují terminály na LNG v dolnosaském Wilhelmshavenu a v Brunsbüttelu ve Šlesvicku-Holštýnsku. V Lubminu v Meklenbursku-Předním Pomořansku vznikl také jeden čistě komerční terminál. Na začátku příštího roku se očekává spuštění státem financovaného terminálu na LNG u německého ostrova Rujána v Baltském moři. O baltský terminál se zajímá Česká republika, která je s regionem infrastrukturně propojena.
Svaz INES má nyní 15 členů, kteří spravují přes 90 procent kapacity německých úložišť s plynem.
Sdílet / hodnotit tento článek