Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
Všechna témata

Obecní dům měl podpořit český společenský život. Svému původnímu účelu slouží i dnes. Jednal tu i Václav Havel s komunisty

Během letošního Dne architektury byla jedním lákadlem i možnost návštěvy Obecního domu v Praze, kterou si bez nutnosti rezervace nenechalo ujít mnoho návštěvníků. Volně přístupných bylo několik salonků v prvním patře včetně velkého sálu – Smetanovy síně. Díky ESTAV.cz s námi do nich můžete nahlédnout i vy. Pokud ale budete mít tu možnost, určitě doporučujeme navštívit tuto perlu secesní architektury osobně třeba při příštím ročníku této oblíbené akce nebo při běžně pořádaných komentovaných prohlídkách.
Zdroj: AdobeStock.com - kirkfisher

Něco málo z historie Obecního domu

Tento dům situovaný v centru Prahy na Náměstí Republiky poblíž Prašné brány byl slavnostně otevřen v roce 1912. Dům, který měl reprezentovat hlavní město království a podpořit český společenský život byl postaven podle návrhu architektů Osvalda Polívky a Antonína Balšánka v secesním stylu. Dnes je asi nejznámější pražskou stavbou v tomto architektonickém slohu. Na jeho výzdobě se podíleli nejvýznamnější čeští malíři a sochaři té doby jako Mikoláš Aleš, Alfons Mucha, Max Švabinský, František Ženíšek, Josef Václav Myslbek a další. Svojí největší slávu zažíval Pražský reprezentační dům, jak se objekt tehdy nazýval, ve 20. a 30. letech minulého století. Konaly se zde plesy, slavnosti, profesní sjezdy a výstavy předních umělců, sdružení a spolků.  Naposledy prošel dům rozsáhlou rekonstrukcí v letech 1994-1997 podle projektu Sdružení architektů pro rekonstrukci OD, kteří mu navrátili původní podobu z roku 1912.

Původně stál na tomto místě tzv. Králův dvůr, tedy rezidence českých králů, kterou nechal vybudovat Václav IV. a kde pobývali dále například Zikmund Lucemburský, Albrecht II. Habsburský, Ladislav Pohrobek, Jiří z Poděbrad a Vladislav Jagelonský, který ale později přesídlil do Budína. Budovu poté koupila církev a využívala jí jako arcibiskupský seminář, následně po odchodu jezuitů se z ní stala kasárna a v roce 1903 byla zbořená. U Obecního domu začínala také tzv. Královská cesta, kterou z Královského paláce vycházely korunovační průvody českých králů.

Zdroj: Ing. arch. Martina Dokoupilová

Do novodobější historie české státnosti vstoupil Obecní dům hned dvakrát. Poprvé 28. října 1918, kdy zde byla z balkonu u Primátorského sálu vyhlášena samostatnost Československa po první světové válce a podruhé v listopadu 1989, to se tu konalo setkání dosavadní komunistické vlády s představiteli Občanského fóra v čele s Václavem Havlem.

Interiér

V interiéru Obecního domu se nachází několik sálů, z čehož největší je impozantní Smetanova síň o ploše 897 m2, sloužící jako koncertní sál pro 1259 diváků. Byla vystavěna podle architektonického návrhu Antonína Balšánka. Pořádají se zde koncerty Symfonického orchestru Hl. města Prahy FOK, ale i větší akce např. Pražské jaro, varhaní koncerty aj. Nástropní figurální malby jsou dílem Františka Ženíška, štukovou výzdobu vyhotovil Karel Novák. V balkonových výklencích naleznete malby od Karla Špillara na motivy Hudby, Tance, Poesie a Dramatu. Impozantní varhany zdobí medailon Bedřicha Smetany od Františka Hergesela. Z původního vybavení se dochovala zrcadla, úchvatné barevné vitráže na stropě a secesní textilie. Křesla byla vyrobená v Itálii jako volné repliky původních křesel v rámci poslední rekonstrukce.

Grégrův sál Zdroj: Ing. arch. Martina Dokoupilová

Další prostory v prvním patře jsou dílem architekta Osvalda Polívky. Bočními dveřmi ze Smetanovy síně projdete chodbou do Cukrárny s dobovým nábytkem a prodejním pultem. Je největším z tzv. dámských salonků. Secesní prvky se zde prolínají s empírovými, z použitých materiálů se zde objevuje především bílý mramor na stolech a obkladech stěn. Místnost zdobí opět štukatury od Karla Nováka a nad stolky visí obraz Pohled na město Tábor od Václava Jansy. Vedlejší místnost sloužící původně jako přípravna pro cukrárnu je nyní Dirigentský salonek.

Dalším z „dámských salonků“ je vedlejší Slovácký salónek, pojmenovaný podle části Moravy – Slovácka. Folklorní motivy tvoří jeden z prvků výzdoby. Salonek má působit dojmem měšťanského bytu, k útulnosti napomáhá použití textilií, kůže, kožešin, výšivky na plátně, výmalba. Unikátní je také dobové akvárium.

Cukrárna Zdroj: Ing. arch. Martina Dokoupilová

V salonku Boženy Němcové nalezneme možná trochu překvapivě dodnes funkční kaskádovitou fontánku ve stylu art deco obloženou pestrou mozaikou, nahoře se sochou slavné spisovatelky. Stěny místnosti jsou pak obloženy umělým mramorem.

Následuje Orientální salonek, dříve nazývaný též Srbský, který sloužil taktéž pro dámskou společnost. Secese se zde potkává s orientální ornamentalikou, inspirovanou islámsko – anatolským uměním, v té době velice módním. Ta se zde objevuje jak na štukách stěn s barevnými vsazenými skly, tak i na nábytku bohatě zdobeným řezbami a textiliích. Tento interiér se do dnešní doby dochoval celý v původním stavu.

Primátorský sál Zdroj: Ing. arch. Martina Dokoupilová

Grégrův sál je nazván dle významného českého politika 19. století, Dr. Julia Grégra. Hlavní výzdobou sálu jsou malby na plátně od Františka Ženíška, která jsou přilepená na stěny. Jeho dílem je i nástropní triptych. Ostatní stěny jsou pokryty mramory a štuky.

Jedním z větších sálů je vedlejší Palackého sál, který nese jméno významného českého historika a politika Františka Palackého. Zde se o výzdobu stěn a stropu postaral Jan Preisler. Rozměrná zrcadla jsou původní, stejně tak nádherná svítidla od firmy Křižík. František Palacký zde má i svojí bronzovou bustu od sochaře Josefa Václava Myslbeka.

Palackého sál Zdroj: Ing. arch. Martina Dokoupilová

Již zmiňovaný Primátorský sál je zřejmě výtvarně nejpůsobivějším interiérem. Místnost s kruhovým půdorysem se nachází nad hlavním vchodem a přiléhá k němu balkon. Jeho výzdobu dostal za úkol Alfons Mucha. Celou horní část pokrývají nástropní a nástěnné malby, jejichž námětem se stala slovanská svornost, tradice a historické kořeny národa. Objevují se zde tedy slavné osobnosti z české historie zpodobňující kladné občanské cnosti. Impozantní jsou i vitrážová okna zdobená motivy rostlin, hadů a holubic v symbolické barevnosti.  

Prohlídka dále pokračuje do vlastenecky laděného Riegrova sálu, pojmenovaném po významném politikovi, národním buditeli a novináři. Nástěnné malby pojmenované „České jaro“ namaloval Max Švabinský. Objevují se zde opět významné české osobnosti. I František Ladislav Riegl zde má svojí bronzovou bustu od Myslbeka. Zajímavostí je do obkladů vložená mramorová deska s Riegrovými slovy z debaty na sněmu Království českého v r. 1867. Tato deska byla na příkaz protektorátních úřadů zakrytá a znovuobjevená až v roce 1990.

Orientální salonek Zdroj: Ing. arch. Martina Dokoupilová

Poslední místností je Sladkovského sál, pojmenovaný po Karlu Sladkovském, významném politikovi a novináři. Sál je navržen jako přednáškový, proto se zde nachází i malé podium. Ve srovnání s ostatními sály je navržen jednodušeji a není tak dekorativní. Obdivovat zde ale můžete řemeslnou zručnost například na ventilačních mřížích, mosazných lustrech, původních ohýbaných židlích, dřevěných obkladech či dekorativních hodinách.

Technické vymoženosti své doby

Za zmínku v tomto domě však stojí nejenom umělecká stránka, ale i technologická. Objevilo se zde mnoho technologií na svou dobu nejen v Čechách nevídaných, například zde bylo instalováno 28 elektrických a hydraulických výtahů, vzduchotechnický systém na dálkové ovládání, centrální vysavač, potrubní pošta i moderní telefonní ústředna. Restaurační kuchyně byla vybavena nejmodernějšími technologiemi včetně chladnic a výrobníku ledu. Elektricko-pneumatické varhany umístěné ve Smetanově síni byly jedny z největších v celé monarchii. Co se týče materiálů, tam zmíníme tehdejší výkřik pokroku – linoleum, které zde bylo poprvé použito v tak velkém rozsahu.

Orientální salonek Zdroj: Ing. arch. Martina Dokoupilová

Unikátně dochovaný primátorský a prezidentský výtah před centrální šatnou podle návrhu O.Polívky a J. Prokopce byly zprovozněny při poslední rekonstrukci, slouží ale pouze nejváženějším návštěvám.

Můžete přijít na kávu nebo do stylového baru

Při vstupu do vestibulu domu se vlevo nachází kavárna se stěnami obloženými mahagonem a dobovým nábytkem. Vpravo je vstup do Francouzské restaurace s interiérem podle návrhu O. Polívky se zachovanou malbou od Josefa Weniga. Dochovala se také původní tapeta a obraz Hradčany a Nový svět od malíře A. Zahela. V suterénu se v místech pod kavárnou nachází vinárna s majestátní plochou 322 m2, valenými klenbami a uměleckými keramickými obklady. Vitrážová okna jsou v secesním duchu zdobená florálními motivy vinných listů a hroznů. Tyto prostory však nejsou běžně přístupné, pouze k pronajmutí na soukromé akce.

Primátorský sál Zdroj: Ing. arch. Martina Dokoupilová

Pod vestibulem se pak nachází Americký bar obložený černým keramickým obkladem. Na výzdobě se podílel Mikoláš Aleš kolekcí obrázků zasazených do stěn a obrazy v nikách, v dnešní době zde ale naleznete jejich kopie, část z roku 1921 od A. Naumanna a část z pozdějších let. Mramorový barový pult byl taktéž vyroben podle originálu nově v 90. letech.

V suterénu můžete běžně navštívit i pivnici Plzeňská lidová restaurace, valeně klenutý prostor zdobený dvanácti keramickými znaky českých a moravských měst a keramické reliéfy. Původní jsou i vitrážová okna s motivy klasů a chmele. Nábytek však pochází z 30. let. V mezipatře je ještě tzv. pánský trakt – kulečníkové a karetní herny a centrální šatna.

Sladkovského sál Zdroj: Ing. arch. Martina Dokoupilová

Na začátku roku 2008 byla otevřena také secesní kulečníková herna v patře nad kavárnou s výhledem na Prašnou bránu.

Ing. arch. Martina Dokoupilová

Vystudovala obor Architektura a stavitelství na ČVUT, nyní pracuje ve stavební firmě. Jejím koníčkem je cestování, při kterém ráda poznává cizí kulturu, architekturu a přírodu. Zajímá jí také psaní a interiérový design.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Praha, ilustrační obrázek © fotolia.com

Soukromé byty jako sociální bydlení. Plán spolupráce Prahy s pronajímateli bytů

Pražský magistrát plánuje vytvořit sociální realitní agenturu, která by měla na starost spolupráci města se soukromými vlastníky bytů pro zajištění bydlení obyvatel ze sociálně slabších skupin. Řekl to radní pro bydlení Adam Zábranský (Piráti). Dodal, že město by mohlo například garantovat platby nájemného nebo…