Část území totiž nemohou kvůli územní rezervě plánovat k jinému využití. Obce považují myšlenku kanálu za megalomanský, utopický a nepřiměřeně nákladný projekt, který by měl jen velmi malý přínos.
"Část trasy vede po zemědělských pozemcích, které by do budoucna mohly být i zastavěné. Zrušení ochrany území by bylo ideální, omezuje to nejrůznější vlastníky," řekl ČTK starosta obce Rybník na Orlickoústecku Aleš Procházka. Podle plánů má kanál vést po přemostění části vesnice. Blízké Třebovice územní ochrana vodní cesty přímo neblokuje, starosta Libor Gremlica ale myšlenku stavby kanálu považuje za utopii. Za megalomanský a předražený označil projekt starosta Damníkova Jiří Blažek.
Zrušení územní rezervy by pomohlo hlavně České Třebové. "Velmi by nám to pomohlo v rozvoji území. Znamenalo by to uvolnění pozemků pro výstavbu bytů nebo domů a také pro obchvat města," řekl ČTK místostarosta Dalibor Zelený (ČSSD s nestraníky pro Českou Třebovou).
Na území Pardubického kraje by kanál začínal napojením na Labe v Pardubicích, dál by pokračoval na východ přes kopcovitou krajinu Orlickoústecka. Plán počítá s více než deseti plavebními komorami, aby bylo možné překonat převýšení, v některých místech by kanál měl být veden tunely.
Území v plánované trase koridoru bylo blokováno od roku 2010, kdy jeho ochranu zavedla tehdejší vláda Jana Fischera. Jeho odblokování je součástí plánů současné vlády, která zastavení prací avizovala ve svém programovém prohlášení. Podle studie proveditelnosti měl celý projekt vyjít na téměř 586 miliard korun.
Kritici případného vybudování kanálu Dunaj-Odra-Labe tvrdí, že se nevyplatí a poukazují na jeho negativní vlivy na krajinu a vodní režim v zemi. Koridor by také podle nich zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy. Naopak podle zastánců, mezi něž patří prezident Miloš Zeman, by přinesl nové ekonomické možnosti, pomohl skomírající lodní dopravě v Česku a umožnil lepší hospodaření s vodou.
Sdílet / hodnotit tento článek