"První fází projektu bylo mapování, které prováděli lokální koordinátoři na území šesti obcí: Broumov, Martínkovice, Otovice, Police nad Metují, Bukovice a Žďár nad Metují," uvedla Ostradecká.
Na Broumovsku jsou nyní zpracovávány dvě adaptační strategie na klimatickou změnu. Jedna je pro část povodí Stěnavy, druhá pro povodí Dunajky, přítoku Metuje. Činnosti zasáhnou do katastrů šesti zmíněných obcí, uvedli na webu zástupci Strategické rady regionu Broumovsko.
Základem pro návrh řešení jsou kromě zjištění z terénu při mapování území také data z historických map a dalších dostupných zdrojů.
"Při mapování ve svažitých lesích v okolí Hlavňova jsem byl svědkem toho, jak neškodně vypadající vyschlé koryto se mění na 1,5 metru hlubokou erozní strž, kde jsem mohl prolézat mezi podemletými kořeny stromů. Šlo o dočasná koryta, kudy při přívalech teče voda," uvedl Filip Vávra, který se do mapování v terénu zapojil.
V oblasti pod Ostaší byly objeveny již nefunkční prasklé meliorační trubky, přičemž voda z nich nekontrolovaně vytéká nad povrch a tvoří stružkovou erozi, při které je úrodná půda odplavena. "Objevil jsem nově vybudované tůně v polích nad Broumovem. Někteří farmáři již vnímají problém s vodou a degradující půdou, proto sami začínají tvořit vodozádržné prvky v krajině," uvedl další z lokálních koordinátorů projektu Jan Staroba.
V jiné části Broumovska, u Martínkovického potoka, koordinátoři při terénním průzkumu narazili na řadu míst s velkým potenciálem pro zadržování vody, kde byly vidět náznaky mokřadů. "Obzvlášť mě zaujalo místo, kde v zahloubeném korytě začal potok sám meandrovat, jako příklad přirozené obnovy toku," uvedla Veronika Mňuková, která se na projektu podílí.
Sdílet / hodnotit tento článek