Prudké zdražování po invazi Ruska na Ukrajině se projevilo zejména v cenách pohonných hmot, což se dotkne samozřejmě i stavebnictví a energií.
Podle odborníků je zdražování paliv jedním z důsledků sankcí, které EU uvalila na Rusko po napadení Ukrajiny. O možných řešeních těchto dopadů na evropské země bude v závěru příštího týdne jednat i summit předsedů vlád členských států Unie, řekla v pořadu České televize Otázky Václava Moravce místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Mezi možná opatření zmínila například úpravy v DPH nebo využití peněz z prodejů emisních povolenek. EU zároveň podle Jourové zvažuje kroky, jak by kompenzovala náklaady v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu nejzasaženějším oblastem. Dalším tématem pak podle ní bude snaha Evropy snížit závislost na ruském plynu.
Nutná pomoc domácnostem
Nutná pomoc občanům a domácnostem je podle Jurečky jedním z hlavních vládních cílů při řešení současné krize vyvolané válkou na Ukrajině. "Situace se dramaticky změnila, musíme hledat cesty, jak tomu můžeme čelit," řekl Jurečka k současnému zdražování. Zdůraznil, že nejde jen o ceny benzinu a nafty, ale také o další energie, potraviny a další suroviny.
O možných řešeních bude podle ministra vláda jednat ve středu. Mezi zvažovaná opatření zařadil například tzv. zastropování cen strategických surovin, zejména energií a paliv, dále úpravy výše DPH či spotřebních daní, nastavení dalších bonusů nebo nových slev na poplatníka. Konkrétní úpravy neupřesnil. Jurečka zároveň uvedl, že pro přijetí účinné pomoci je nutné rychlé schválení státního rozpočtu. Zatím ČR hospodaří podle rozpočtového provizoria.
Opatření ke zmírnění dopadů zdražování energií či potravin podpořil i bývalý ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (ANO). Podle něj však vláda dosud postupovala bohorovně a pomoc je pomalá. Domácnostem a hlavně podnikatelům podle Havlíčka v posledních dnech vzrostly náklady místy až o desítky procent.
Návrhy pomoci firmám a domácnostem, kterým hrozí tzv. energetická chudoba, zvažovala vláda už před vypuknutím války na Ukrajině. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) tehdy mezi zvažovanými opatřeními pro firmy zmínil například kompenzace z plateb za emisní povolenky nebo přeplatků DPH, dále překlenovací úvěry od státních finančních institucí nebo půjčky od komerčních bank se státní zárukou. U domácností chtěl Síkela například posunout limity pro ohrožení energetickou chudobou. Jednou z cest by mohly být speciální tarify pro postižené domácnosti. Pomoc má být podle něho co nejvíce adresná. Bývalá vláda loni zmocnila tehdejší ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO) k odpuštění daně z přidané hodnoty energií na listopad a prosinec.
Maďarská vláda loni rozhodla stanovit na přechodnou dobu strop cen pohonných hmot. Polský premiér Mateusz Morawiecki v lednu představil druhý balík opatření, která mají zmírnit dopady rostoucí inflace. Opatření zahrnují dočasné snížení sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) u pohonných hmot a potravin.
Sdílet / hodnotit tento článek