Odpůrci uspěli u soudů s mnohými žalobami proti uděleným výjimkám z ochrany přírody i proti dalším fázím přípravy stavby. Navíc až od roku 2016 je trasa ukotvená v Zásadách územního rozvoje Jihomoravského kraje. I nyní silničáři očekávají soudní střety s odpůrci trasy dálnice. Právě proto se rozhodli, že nebudou přípravu dělit na jednotlivé úseky, aby soudních sporů bylo méně, uvedl server Zdopravy.cz.
Dokumentace nepřináší výrazné novinky kromě překonání hladiny Novomlýnských nádrží. Dálnice povede ve stopě současné silnice první třídy I/52, Mikulovu se vyhne po léta plánovaném obchvatu. Přes nádrže povede buď po samostatném násypu, nebo po estakádě. V pokračujícím procesu EIA se musí rozhodnout, která z variant je vhodnější. Pokud by vyšla lépe estakáda, vznikla by téměř 2,5 kilometru dlouhá nosná konstrukce. "Díky studii teď víme, že technicky je možné postavit obě varianty," řekl ČTK ředitel brněnského závodu ŘSD David Fiala.
Na nové části dálnice se plánují dvě mimoúrovňové křižovatky, a to zhruba v místě dnešní křižovatky, odkud se odbočuje do Ivaně a Pasohlávek, druhá bude u Perné. Pod Pálavou má vzniknout pět dálničních mostů a také dva ekodukty pro bezpečnou migraci zvěře.
Pokud se dálnice postaví, zrychlí cestu mezi Brnem a Vídní. Rakušané v uplynulých letech mezitím postavili dálnici A5 až k hranicím, koncový úsek zatím zůstal jako dvoupruh a Rakušané čekají na to, až Češi postaví léta slibovanou dálnici. Mezivládní dohoda o stavbě je z roku 2009.
Dálnice je součást jednoho z transevropských silničních koridorů, který se v Brně protíná s dalším. Dostavba dálnice tak ještě zvýší na jihu města intenzitu tranzitní, především nákladní dopravy. Silničáři také plánují stavět po roce 2030 jižní tangentu, která spojí na jižním okraji Brna právě dálnici D52 s dálnicí D2.
![OD Kotva [CC BY-SA 4.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0)]](/img/_/12513/od_kotva_2014_tn.jpg "OD Kotva [CC BY-SA 4.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0)]")
Sdílet / hodnotit tento článek