Viniční usedlosti střídají městské domy
Celá staletí vinařské tradice přerušily revoluční události roku 1848. Zrušení poddanství vedlo ke vzniku moderní společnosti a nových skupin obyvatelstva. Podnikatelé a finančníci, inteligence v podobě vědců a univerzitních profesorů, lékaři, právníci, ale i architekti, spisovatelé či umělci. Ti všichni začali vzhlížet k Vinohradům, když tady hledali nový domov. Viniční usedlosti se tak začaly proměňovat, postupně je vystřídaly honosné městské domy.
V roce 1879 se obec Královské Vinohrady oficiálně stala městem, tím tady odstartovala zlatá éra. Na rozdíl od jiných částí Prahy fungují Vinohrady od počátku jako rezidenční čtvrť s minimem průmyslu a řemeslných dílen, zato s progresivní infrastrukturou a občanskými službami. Prestiž čtvrti dávají její obyvatelé i impozantní architektura zdejších rodinných vil nebo činžovních domů, jako směsice různých historizujících stylů a národního slohu.
Vila dům Na Vinici, zdroj PSN.
Čtvrť, kde se příjemně žije
Královské Vinohrady se budovaly s cílem vyrovnat se světovým metropolím, nejenom esteticky, ale také v komfortu obyvatel. O ten se mj. staraly velké zelené plochy městských parků. A starají se dodnes. Také samotné vinohradské byty byly od počátku pojaty tak, aby se v nich žilo zdravě a spokojeně. S důrazem na uživatelský komfort se na Vinohradech staví i dnes. Volný pozemek v širším centru Prahy našla společnost PSN, aby rozšířila svoji nabídku rezidenčního bydlení v Praze.
Vedle projektu Depo Grébovka, v sousedství Havlíčkových sadů nyní v režii PSN vyrůstá Vila dům Na Vinici. Prestižní čtvrť oživuje moderní novostavba, která reflektuje tradiční hodnoty bydlení. Do čtyřech pater se vejde 27 bytů, které doplňuje i garážové stání a sklepní kóje v suterénu domu. Nové byty na Vinohradech ocení jednotlivci i rodiny, stejně jako elity českého národa, které se sem za příjemným životem ve velkém stěhovali v průběhu dvacátého století.
Sdílet / hodnotit tento článek