Evropské vlády se v posledních týdnech snaží zmírňovat dopad zdražování elektřiny a plynu na obyvatele snižováním daní či finanční podporou ohrožených skupin obyvatel. V tom je minulý týden svými doporučeními podpořila Evropská komise, která však hovořila o "cílených a dočasných" opatřeních. Například český kabinet však přišel s plošným zrušením daně z přidané hodnoty (DPH), které může narazit na unijní daňová pravidla. Premiér Babiš se dnes chystá tento krok hájit, stejně jako požadovat regulaci trhu s emisními povolenkami. Své požadavky jdoucí nad rámec návrhů komise hodlají přednést také například Francie, Španělsko či Polsko, které chce zrušit plánované rozšíření prodeje povolenek.
Diplomaté očekávají dlouhou debatu, na jejímž konci by se lídři měli shodnout na snaze o zajištění "cenově dostupných" energií a snížení závislosti na jejich dovozu a zároveň podpořit pokračování v přechodu na obnovitelné zdroje.
Blok věnovaný boji s pandemií se bude týkat zejména podpory využívání covidových certifikátů, které mají umožnit zachování společenských aktivit i otevřených hranic navzdory rychle rostoucím počtům nakažených v některých zemích včetně Česka. Šéfové států budou mluvit také o tom, jak se vypořádat s odmítavým postojem části lidí k očkování či jak překonat problémy při dosud váznoucím rozdělování vakcín mezi chudší země mimo EU.
Večer lídry vedle obecné debaty o aktuálně nepříliš úspěšném uzavírání obchodních dohod čeká také spor o podstatu unijního práva. Nizozemský premiér Mark Rutte chce za podpory pětice kolegů vyzvat Evropskou komisi, aby zablokovala Polsku finance z mimořádného fondu obnovy, dokud nezačne respektovat nadřazenost právních předpisů EU těm polským a řídit se verdikty unijního soudu. Merkelová či vůdci zemí východního křídla unie dávají najevo zdrženlivější postoj a nedá se proto čekat, že by diskuse přinesla jasný závěr.
Sdílet / hodnotit tento článek