REKLAMA
Témata Hledat

Ceny nemovitostí a nájmů

Přehledně v mapě!

Prvorepublikové činžáky nabírají druhý dech, když jsou peníze na rekonstrukci

Je to již sto let od dob první republiky, a přece nás stále přitahuje svoji noblesou. Nevyčíslitelné kulturní bohatství tvoří i prvorepubliková architektura. Zlatou éru československého stavitelství reprezentují veřejné budovy, ale i kostely, školy, banky, obchodní domy, nádraží, továrny a primárně obytné domy. Dodnes mohou sloužit k bydlení. Nejde jenom o honosné soukromé vily, ale i nádherné činžáky, které zdobí třeba pražské Dejvice, Smíchov nebo Vinohrady.
Ilustrační foto: Rezidence Nad Korabem, PSN
Ilustrační foto: Rezidence Nad Korabem, PSN

Základní element města

V první polovině dvacátého století se stavěly zejména v centrech měst, do kterých se ve velkém stěhovali vesničané kvůli práci. I v 21. století dotvářejí charakteristickou podobu české metropole. Nedílně k ní patří i tzv. národní sloh jako kombinace moderny, kubismu a folklorních odkazů. Národní sloh udával tón výstavbě veřejných budov, ale promítl se i do dalších typů staveb, obytné domy nevyjímaje. Ty jsou typické kombinací přístupů a stylů, právě v tom je jejich hodnota a jedinečnost. Na jedné straně odrážejí jednoduchý funkcionalismus, na straně druhé i zdobnou secesi. Nesou odkaz historizujících stylů s prvky renesance, baroka nebo klasicismu.

Developeři dříve i dnes

Na výstavbě činžáků se na začátku 20. století podíleli developeři, podobní těm, které známe dnes. Současní developeři se také o prvorepublikové činžovní domy hojně zajímají, jedním z důvodů je omezená kapacita míst k bytové výstavbě, zvláště v Praze. Po citlivé rekonstrukci mohou činžáky nabídnout nové byty s originálním kouzlem starých časů, maximální komfort a moderní uživatelské standardy v kombinaci s krásou architektury první republiky. Současní architekti dokážou převzít odkaz tehdejších stavitelů a povýšit ho na novou úroveň. Taková rekonstrukce však pochopitelně stojí nemalé úsilí a finanční výdaje, které si bohužel ne každý soukromý majitel činžáku může dovolit. Každý však má možnost přenechat tento úkol zodpovědnému investorovi, který se o činžák postará. Takový investorem může být společnost PSN, která se neustále rozhlíží po nových akvizicích.

Máte činžák na prodej?

Činžáky jsou jedním z pilířů portfolia PSN již od samého vzniku společnosti v roce 1991. Za třicet let působení na pražském trhu realit PSN znovu probudila k životu celé spektrum činžovních domů, vždy s respektem k původní architektuře a historickému odkazu. Jedním příkladem za všechny je Rezidence Nad Korábem, nově zrekonstruovaný meziválečný činžovní dům v rezidenční lokalitě Praha 8 Libeň s podpisem proslulé prvorepublikové architektonické firmy Alois Vavrouš. Další jsou v přípravě, například na Vinohradech, na Letné, v Dejvicích, ve Vršovicích nebo v přímo na Praze 1. Portfolio PSN je však stále otevřené, akviziční tým je kdykoliv připravený chopit se nové výzvy. Vzhledem k neutuchajícímu investičnímu apetitu PSN může druhý dech po rekonstrukci nabrat třeba právě váš dům. PSN kupuje.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Stavba

Zdroj: AdobeStock - pressmaster

Žáků odborných škol přibývá. Covid-19 zájem o řemeslo nesnížil

Praktická výuka je pro studium řemesla stěžejní. Kvůli protiepidemickým opatřením se ale v loňském školním roce učni do školních dílen téměř nepodívali. I proto se ředitelé středních odborných škol báli, že do prvních ročníků letos nastoupí výrazně méně žáků. Jejich obavy se ale nenaplnily. Naopak. Většina středních…

Zdroj: AdobeStock - vladimirnenezic-1

Není sklo jako sklo. Okenní skla mají technické možnosti, které se vyplatí využívat

Není sklo, jako sklo. Okenní sklo může mít různé vlastnosti. Na domě můžeme využít skla akustická, protipožární, bezpečnostní. Náhledem do budoucnosti je technologie aktivních skel, které se zatemňují či zmatní řízeně. Začneme ale pěkně popořadě. Z čeho se okenní sklo skládá? A proč se nedávají na celý dům stejná skla?

Energeticky efektivní budovy mohou zachraňovat životy. Dává to smysl?

Energeticky efektivní budovy mohou zachraňovat životy. Dává to smysl?

Ve Spojených státech amerických jsou budovy odpovědné za spotřebu 40 % veškeré energie. Ukazovat prstem na USA se pochopitelně nemusí Evropanům vyplatit, protože už nás ta samá hodnota atakuje hranici 55 %. A právě proto by nás měla zajímat prakticky laděná studie, za níž stojí univerzita v Yale a ekonomové z týmu…

REKLAMA
REKLAMA

REKLAMA