REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Den otevřených dveří ve Švandově divadle v Praze. Přijďte se podívat 9. září

Švandovo divadlo je třetím nejstarším divadlem v Praze. Letos slaví 140 let.
Snímek Švandova divadla z 50 let minulého století kdy se jmenovalo Realistické divadlo Zdeňka Nejedlého Foto: archiv Švandova divadla

140. narozeniny a den otevřených dveří

Už 140. narozeniny oslaví 1. října 2021 pražské Švandovo divadlo. Nejstarší divadelní scéna na levém břehu Vltavy je – po Stavovském a Národním – třetím nejstarším divadlem v Praze. Přes svůj úctyhodný věk patří dnes Švandovo divadlo k nejprogresivnějším scénám v metropoli. Do své už 141. sezóny tak vstupuje jako živé centrum kultury a umění. Diváky v ní chce oslovit tématy, která rezonují s dnešní dobou.

Významné výročí připomene 9. září i Den otevřených dveří, spojený už tradičně s prohlídkami, při nichž budou zájemce provádět herečky a herci smíchovského souboru. Radostné kulatiny v podobě už 400. reprízy ještě před tím, 1. září, oslaví také úspěšná komedie Kdo je tady ředitel?

Dnes už neexistující dřevěné divadlo Aréna otevřené v roce 1891 Eliškou Peškovou po smrti jejího manžela Pavla Švandy_archiv Švandova divadla

Místo setkání a příběhů

„Divadlo jako místo setkávání, sdílení a vyprávění příběhů nezastupitelným způsobem odráží, ale také formuluje dobu a poměry, v níž žijeme. Ve Švandově divadle se dnes hlásíme zejména k těm momentům, kdy tu tvůrci s divákem vedli svobodný a otevřený rozhovor. A nabízeli mu činohru vystupující z břehů komfortní zóny,“ říká současný umělecký šéf Švandova divadla Martin Františák. A prozrazuje heslo stávající sezóny: „Národní pýcha a předsudek“.

„Usilujeme o hledání a artikulaci témat, která společností rezonují nebo snad vbrzku rezonovat budou,“ doplňuje dramaturgyně Martina Kinská.

Nové místo pro živou komunitní kulturu a setkávání

"Jen pár kroků od naší hlavní budovy plánujeme vybudovat komunitní centrum, nové místo pro živou komunitní kulturu a setkávání. V tuto chvíli o tom jednáme se zástupci městské části Prahy 5 a Magistrátem hlavního města Prahy,“ říká ředitel Švandova divadla Daniel Hrbek.

Centrum by mělo vzniknout v proluce domu nacházející se v ulici Elišky Peškové, což je symbolická adresa. „Eliška Pešková byla mimořádná a pro smíchovské divadlo zásadní osobnost – herečka, autorka, překladatelka a manželka Pavla Švandy ze Semčic, s níž Švandovo divadlo před 140 lety zakládal,“ dodává Daniel Hrbek s poukazem na stále živou divadelní historii.

V domě U Libuše na tehdejší Kinského třídě to kdysi všechno začalo_foto archiv Švandova divadla

Střípky z historie

Smíchov a s ním i celá Praha zažily slavnostní okamžik 1. října 1881, kdy se ve dvoře hostince U Libuše otevíralo nové Švandovo divadlo. Premiéry opery Hubička se tehdy zúčastnil i skladatelský velikán Bedřich Smetana. Místo na tehdejší Kinského třídě vybral zkušený principál Pavel Švanda ze Semčic podporovaný svou ženou, herečkou, autorkou mnoha dramatizací a předkladatelkou Eliškou Peškovou. Švanda postavil kamenné divadlo v rekordním čase a otevřel v té nejlepší době: zatímco národ truchlil a pořádal sbírky na shořelé Národní divadlo, diváci se na činohru i zpěvohru ke Švandům jen hrnuli.

V roce 1900 se Švandovo divadlo dočkalo první zásadní přestavby, kterou provedl Švandův syn Karel. Dispozice hlediště a jeviště bylo původně obráceně, dnešní podobu má až po rekonstrukci v roce 1900. Kubistické průčelí se zaskleným podstřeškem podle projektu Ladislava Machoně je z roku 1915 a zachovalo se dodnes.

V roce 1949 stát domy, patřící až do té doby rodinně Švandových, za dramatických okolností vyvlastnil.

A takhle vypadala smíchovská Aréna uvnitř_foto archiv Švandova divadla

Na počátku nadějných devadesátých let bylo divadlo pod vedením ředitele Karla Kříže zrekonstruováno a poté otevřeno pod názvem Labyrint. V té době vznikla také komorní, studiová scéna. V roce 1998 byla činnost divadla přerušena kvůli záměru celkově divadlo rekonstruovat, herecký soubor byl tehdejším ředitelem Richardem Krausem rozpuštěn a následně bylo vypsáno výběrové řízení na nového ředitele. V tom uspěl v roce 1999 Daniel Hrbek, který k rekonstrukci budovy povolal herce a architekta Davida Vávru. Znovuotevření se uskutečnilo v prosinci 2002. Tehdy se také divadlo vrátilo ke svému původnímu názvu Švandovo divadlo, poukazující na spjatost s jeho tradicí i úctu k jeho zakladateli.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Architektura

Foto: Jeroen Musch

Ubytování jako v ptačí budce. Chata na nožičkách vás přenese do korun stromů

Můžete je milovat, můžete je nesnášet. Ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat. Architekti z celého světa je zjevně budou stavět dál. Chaty, přenesené do výšek korun stromů a usazené na chůdách, se totiž líbí. Aktuální nizozemský projekt tu myšlenku ptačí budky ještě posiluje designem.

Foto: Lina Németh

Dřevostavba dýchá s okolní přírodou. Rodinný dům na Benešovsku zapadá do krajiny

Benešovsko je oblíbenou středočeskou destinací s krásnou přírodou a malebnými vesnicemi obklopenými loukami a lesy, jež svádějí k nostalgii a odpočinku. Patří bezesporu i k vyhledávaným lokalitám pro stavbu rodinných domů. Nahlédněme do zajímavě řešené dřevostavby, která daný klid…

Zdroj: STUDIO PEER

Nové lávky v sídlišti Petržalka obyvatelům usnadní a zkvalitní život

Brněnské architektonické studio Peer navrhlo nové lávky na bratislavském sídlišti Petržalka. Cílem je propojit slepé rameno Dunaje s novými MHD zastávkami, které na sídlišti přibydou. Lávky by měly zároveň přispět k tomu, aby se z této lokality stala oblíbená rekreační zóna.

Foto: Jakob Stig Nielsen

Obilný dům žije tradicemi i dnes. Se dřevem to ve Skandinávii vždy uměli

Kulturní a historický význam Jutského poloostrova, který tvoří hlavní pevninskou část Dánska, představuje budova zvaná Obilný dům. Pochází z dílny renomovaného studia Reiulf Ramstad Arkitekter a představila se poprvé české veřejnosti v rámci loňského Salonu dřevostaveb.