Systém se nově zaměří na domácnosti s nižšími příjmy, které mohou získat dotaci na výměnu nevyhovujícího kotle ve výši až 95 procent způsobilých výdajů. Možnost výměny kotle ale stále mají i další domácnosti. Ty dostanou příspěvek maximálně 50 procent. Zástupci ministerstva životního prostředí (MŽP) a dalších organizací představili nové parametry programu na dnešní tiskové konferenci.
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) se podařilo přesvědčit Evropskou komisi, že by mělo být zhruba 5,5 miliardy korun investováno na kotlíkové dotace pro domácnosti s nižšími příjmy. Tato část bude v Operačním programu Životní prostředí. Brabec dnes uvedl, že si lidé s nízkými a podprůměrnými příjmy budou moci podávat žádosti během prvních měsíců roku 2022, a to prostřednictvím krajských úřadů.
Dalších 8,5 miliardy půjde do programu Nová zelená úsporám, kde si o nižší dotaci mohou požádat lidé s běžnými a vyššími příjmy. "Ten program začne už na počátku září a října prvními výzvami," uvedl Brabec. "A novinkami proti stávajícímu programu je například rozšíření způsobilosti těch, řekněme, žadatelů i o lidi, kteří nemají jen rodinný dům, ale bydlí i v bytové jednotce, bytovém domě, který má samostatný kotel s nějakým ústředním topením první, druhé emisní třídy. Anebo, a to je velmi důležitá kategorie, i lidi, kteří bydlí trvale v rekreačních objektech. To zatím nešlo a byla na to celá řada dotazů," řekl ČTK ministr.
Podle ministerstva by měly peníze pokrýt výměnu nejméně 150.000 nevyhovujících kotlů - 100.000 prostřednictvím Nové zelené úsporám, 50.000 přes program pro nízkopříjmové žadatele. Je možné, že se vyčleněná suma ještě navýší. Dosud dotace pokrývala maximálně 75 až 80 procent nákladů, podle typu zařízení, a žadatelé mohli získat nejvýše 120.000 korun. Resort také oznámil, že každý, kdo nestihne výměnu kotle včas, ale alespoň si požádá o dotaci na výměnu do 1. září 2022, nebude v případě kontroly z úřadů sankciován. Brabec dnes uvedl, že v Česku může být stále v provozu až 300.000 neekologických kotlů. Dodatečné opatření má tedy sloužit jako motivace pro to, aby si lidé o příspěvek na nový kotel požádali. "Správní orgán zohlední, že se snažili, požádali si o dotaci a dá jim nějakou dodatečnou lhůtu na nápravné opatření, a ta bude zpravidla rok," podotkl ministr. Kdo si ale nepožádá a kotel nevymění, může později dostat pokutu až 50.000 korun.
Domácnosti s nižšími příjmy nadefinovalo ministerstvo životního prostředí na základě modelu Agentury pro sociální začleňování. Domácnost, kde jeden člen vydělal loni maximálně 170.900 korun čistého příjmu, bude mít možnost si požádat o nejvyšší možnou dotaci. Výdělky dětí se považují vždy za nulové a nesledují se, za každé dítě se však zvyšuje příjem celé domácnosti o stanovený maximální strop 170.900 korun. Domácnosti složené čistě z důchodců pobírajících starobní nebo invalidní důchod třetího stupně mají na tuto dotaci automaticky nárok, samozřejmě pokud splní další podmínky stanovené programem
Předmětem podpory je výměna kotlů na uhlí a na dřevo, které jsou v první a druhé emisní třídě na pevná paliva s ručním přikládáním, za kotle na biomasu, automatický kotel pouze na biomasu, plynový kondenzační kotel anebo tepelné čerpadlo. Kombinovaný kotel na uhlí a biomasu už není podporován, jako tomu bylo v minulosti. Dosud byly v kotlíkových dotacích od roku 2015 vyhlášeny tři výzvy, v nichž by se podle Brabce mělo vyměnit 105.000 kotlů. Zatím žadatelé pořídili 85.000 kotlů a z dotací bylo vyplaceno 9,3 miliardy korun. Zástupci úřadu uvedli, že mezi kraje se zatím rozdělilo 11,8 miliardy korun a přijato bylo 120.000 žádostí o dotaci.
Sdílet / hodnotit tento článek