Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Podtlakové odvodnění ploché střechy

Podtlakové systémy se používají pro odvádění dešťových vod z objektů, které mají dostatečnou výšku a dostatečnou odvodňovanou plochu. Bez dodržení těchto podmínek podtlakový systém nemůže fungovat. Střešní vtoky jsou řešeny tak, že se zcela zaplní vodou a při proudění vody se v potrubí vytvoří podtlak (princip násosky).
Zdroj: Nicoll

Potrubí musí být plynotěsné, aby nemohlo dojít k přisávání vzduchu do potrubí a tím ke zrušení sacího efektu v potrubí. Proto se pro podtlakové odvádění dešťových vod používá převážně svařované potrubí HDPE.

V podtlakových systémech proudí voda celým průřezem, proto může mít potrubí menší průřez než potrubí, ve kterém proudí provzdušená napěněná voda. Podtlakové odvodnění plochých střech se s výhodou navrhuje v případech, kdy je možno vést potrubí pod stropem objektu – například v průmyslových halách. Úspora investičních nákladů spočívá v odstranění většiny zemních prací při pokládce kanalizace a zmenšení průřezu propojovacího potrubí.

Srdcem vakuového systému odvodnění střech je střešní vtok. Speciálně navržená konstrukce střešního vtoku s protivzduchovou přepážkou zabraňuje přístupu vzduchu a zajišťuje rovnoměrné proudění vody v potrubí. Je nezbytné upozornit na nutnost údržby střešních vtoků, aby se zabránilo jejich zanesenía tím snížení jejich funkčnosti. Návrh plánu údržby je součástí předávané dokumentace pro realizaci a uvedení do provozu. Zdroj: Nicoll

Při návrhu podtlakového odvodnění ploché střechy se musí zajistit odvod havarijní vody přepadem. Místo přepadu lze použít zdvojení soustavy se speciálními vtoky (obr. 33). Další nutnou podmínkou řešení je ochrana potrubí proti opocování zkondenzovanou vodou.

Klasické (vlevo) a podtlakové (vpravo) odvodnění ploché střechy Zdroj: Ing. Zdeněk Žabička

Dále si ukážeme příklady a zkušenosti z realizací, kde bylo podtlakové odvodnění využito.

Chybné řešení přepadu u haly letiště Václava Havla

Příkladem nesprávného řešení odvodnění podtlakovým systémem byla před opravou střecha nové haly letiště Václava Havla v Praze. Na obrázku je schematicky vyznačen příčný řez zastřešením haly. K čemu tam došlo?

Střešní konstrukce má v příčném řezu tvar křídla. Voda je téměř z celé plochy střechy svedena do žlabu délky cca 100 m. Žlab je beze spádu a je odvodněn podtlakovým systémem. Potrubí je vedeno mezi příhradovými nosníky. Krytina byla provedena z profilovaného plechu. Žlab byl opatřen hydroizolací na bázi asfaltu s odrazovou hliníkovou fólií. Tato fólie byla ze žlabu přetažena přes horní úroveň střešní konstrukce.

Pohled na podtlakové odvodnění z interiéru haly. Zdroj: Nicoll

Dutina, která vznikla položením profilovaného plechu na střešní konstrukci, byla vyplněna pěnovým materiálem. Tento materiál nezajišťoval vodotěsnost spojení spodní plochy krycích plechů a hydroizolační fólie použité pro žlab, navíc v některých místech těsnění chybělo. Utěsnění bylo navrženo pro ochranu před přímým „podfouknutím“ větrem. Při extrémní srážce došlo kromě naplnění žlabu vodou až nad otvory v profilovaném plechu ještě k silnému víření vody. Protože nedostatečně dimenzované přepady na obou koncích žlabu neumožnily dostatečný odtok vody, zatekla voda do všech kanceláří a zničila elektrotechniku.

Oprava spočívala v odstranění krytiny v šířce cca 2 m po obou stranách žlabu. Hydroizolace se přetáhla tak, aby nemohlo dojít k další havárii při normové intenzitě srážky 300 l/s.ha.

Schematický řez halou. Zdroj: Ing. Zdeněk Žabička

Podtlakové odvodnění a památkově chráněné objekty

Podtlakové odvodnění bylo použito v několika případech u odvodnění zaatikového žlabu památkově chráněného objektu. Řešení vycházelo z požadavku, že musí být zachován vzhled vnějšího měděného odpadního potrubí. Přitom byl nastaven velmi přísný požadavek na těsnost provedení odvedení vody. Pod stropem se nacházel archiv. Bylo navrženo podtlakové odvodnění s tím, že odpadní plastové potrubí bylo překryto maskou z měděného plechu ve tvaru původního odpadního potrubí.

Ing. Zdeněk Žabička

Po absolvování Fakulty stavební VUT v Brně v roce 1968 pracoval jako projektant v oborech vodní hospodářství, zdravotní technika a zařízení kuchyní. Je členem Technické normalizační komise ČSNI č. 95 Kanalizace č. 94 Vodárenství. Podílel se na zpracování řady českých technických norem. Je autorizovaným inženýrem ČKAIT a zkušebním komisařem v oborech technika prostředí staveb a technologická zařízení staveb.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Zdroj: Ing. Zdeněk Žabička

Jak odvést dešťovou vodu ze střechy: Nejčastější problémy

Dešťová voda je přirozená srážková voda, která nebyla znečištěna použitím. Těsně před dopadem na povrch obsahuje řadu látek. Jsou to zejména rozpuštěné plyny a látky zachycené průchodem atmosférou jak organické, tak neorganické. Po dopadu na povrch se obohacuje o další látky, které unáší nebo rozpouští na své cestě…

Chyby na střeše ve zkratce: Plechy krytiny a žlabu jsou spojeny, plechy krytiny nemohou dilatovat. Žlab je tvořen jako klempířská konstrukce z patinujícího plechu a bez spádu – nepřípustné. Opravy asfaltovým pásem nejsou přípustné – nefungují. Podrobněji v článku.

Chyby na střeše: Měděnou krytinou a žlabem zatékalo, opravy asfaltem nepomohly

Střecha je od toho, aby nám pod ní neteklo. To vám vysvětlí každé malé dítě. Udělat správnou střechu ale nemusí být tak jednouchá věc, jak by se mohlo zdát. Podíváme se na příklad špatně vyhotovené střešní krytiny a žlabu. Klempíř zde špatně napojil plechovou krytinu na chybně provedený okapní žlab. Vše se snažil…

REKLAMA