Výběr informací o dálnici D8, jejíž první úsek, 4,18 kilometru mezi Řehlovicemi a Trmicemi, se motoristům otevřel 6. listopadu 1990.
Na první úsek na Ústecku přišli stavbaři v dubnu 1984, poslední část přes České středohoří mohli řidiči začít používat v prosinci 2016, ještě dalších deset měsíců ale trvalo, než se tam dálnice otevřela v plném profilu.
Nejproblematičtějším úsekem celé dálnice bylo právě zhruba 16,5 kilometru mezi Lovosicemi a Řehlovicemi, který prochází skrz chráněnou krajinnou oblast České středohoří. Ekologické organizace - například Děti Země - proti tomu protestovaly již v půlce 90. let, v součtu podaly na tři desítky žalob, se 14 uspěly. Budování úseku po mnoha protestech (demonstrovali ale i obyvatelé byslécé podél staré silnice, kteří naopak požadovali urychlenou dostavbu) nakonec začalo v květnu 2012.
Zhruba o rok později, v červnu 2013, ale stavbu na dlouho zdržel masivní sesuv půdy u Litochovic nad Labem, který zasáhl rozestavěnou dálnici i nedalekou železniční trať. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železniční dopravní cesty podaly žalobu na majitele nedalekého lomu Dobkovičky, který byl podle ministerstva dopravy hlavním viníkem sesuvu. Majitel lomu, firma Kámen Zbraslav, to ale odmítá, spor dosud neskončil, soud si naposledy před v únoru 2018 vyžádal revizní posudek.
Zhruba 200 metrů dálnice, které zasáh sesuv o celkovém objemu přibližně 400 tisíc metrů krychlových, se podařilo dát do provozu v prosinci 2016. Kvůli nestabilnímu podloží byl tehdy ovšem u Prackovické estakády provoz sveden do jednoho pruhu. ŘSD jej dále zpevňovalo piloty a vysokotlakou injektáží betonu, práce na zabezpečení svahu pod tímto úsekem skončily v prosinci 2018. Podle některých geologů nejsou vyloučeny další sesuvy, estakádu silničáři pečlivě sledují.
Úsek přes České středohoří navíc zatím není zkolaudován, a to kvůli opakování posuzování vlivu stavby na životní prostředí, takzvané EIA. Podnět k novému procesu podala organizace Děti Země, potřebu nového posouzení úseku dlouhého 4,66 kilometru stanovil rozsudek Nejvyššího správního soudu v roce 2018. Letos v červnu stanovilo ministerstvo životního prostředí v rámci nové EIA další podmínky provozu úseku. Silničáři musí mimo jiné vysázet další zeleň a postavit oplocení.
Dálnici D8 tvoří sedm postupně otevíraných částí, jako druhý začal v červenci 1993 sloužit devítikilometrový úsek od Prahy (Zdiby) do Úžic. Následovaly úseky Úžice - Nová Ves (8,9 km; říjen 1996) a Doksany - Lovosice (13,5 km; říjen 1998). Po otevření 16,3 km dálnice mezi Novou Vsí a Doksany v červnu 2001 vznikl téměř padesátikilometrový úsek souvislé dálnice z Prahy do Lovosic. V prosinci 2006 pak byl dán do provozu krušnohorský úsek z Trmic na hranici s Německem o délce 23,4 km.
V současnosti je D8 jedním ze čtyř dálničních spojení ČR se sousedními zeměmi. Nejstarší je na dálnici D2 se Slovenskem, který funguje už od časů federace (otevřen byl koncem 80. let). Druhý přeshraniční úsek se otevřel v říjnu 2006, kdy Německo zároveň se zahájením provozu na posledním úseku "plzeňské" D5 otevřela úsek dálnice A6 od hranic u Rozvadova k dálnici A93. Jako čtvrtý a zatím poslední začalo v listopadu 2012 fungovat spojení D1 a polské dálniční sítě u Bohumína.
Sdílet / hodnotit tento článek