Kvůli stavbě D3 zanikly tři mohyly z pohřebiště ze střední doby bronzové v Plavu na Českobudějovicku. U Plavu bylo 35 mohyl ze střední doby bronzové a ze starší doby železné, 32 z nich zůstane vedle dálnice.
Při nedestruktivním průzkumu využívají archeologové letecké skenování povrchu. "Umožňuje nahlížet z výšky skrz vegetaci na povrch terénu, což je výborné. Tam, kde jsou mohyly, jsou většinou stromy, lesy, a tím pádem nám klasické letecké snímky při odhalování mohyl příliš nepomohly. Letecké skenování nám odkrývá úplně neznámé, nové lokality," řekl Chvojka.
Tuto techniku použili v celé budoucí trase D3 a dva kilometry od pohřebiště v Plavu objevili další skupinu mohyl. Archeologové před budováním D3 nově prozkoumali i tři mohyly, které již kvůli D3 zmizely. Zjistili tak, že vedle centra mohyly zůstala řada neporušených hrobů.
"Velice zajímavý nález byl při jedné mohyle. Když jsme rozebírali obvodový kamenný věnec, tak pod ním byla ještě jakási obětina: dvě kolmo zapíchnuté jehlice, které lemovaly propálenou jamku s nasypaným popelem a kůstkami," popsal Chvojka. Archeologové také objevili v Plavu sídliště ze starší době bronzové a mladší sídliště Keltů. Z toho plyne, že prostor lidé nevyužívali jen jako pohřebiště, ale že zde i žili.
Písečtí archeologové nyní zkoumají zničené mohyly v Albrechticích nad Vltavou, jiní archeologové odkryli před časem zpustošené mohylové pohřebiště v Oldřichově u Písku. V roce 2020 chystá Jihočeské muzeum společnou výstavu s Rakušany, kde představí mohylové nálezy kolem D3 od Plavu a z velkého mohylového pohřebiště v rakouském Unterweitersdorfu.
Letecké skenování využili archeologové u Bechyně, kde ve velkém polesí objevili 20 mohyl. "Je to malé území, které jsme měli prochozené křížem krážem, a stejně nám těch 20 mohyl uteklo. Vidíme tak (díky leteckému skenování), že mohyl je daleko více, než jsme si mysleli, dokážeme přesně vymezit, kde jsou, a dokážeme je lépe chránit," řekl Chvojka.
V Jihočeském kraji je několik tisíc mohyl na stovkách míst, mnohdy jsou neprozkoumané. Jsou dobře zachované, díky hustému zalesnění a menší zemědělské aktivitě. Nejstarší pocházejí z doby bronzové, další ze starší doby železné a z raného středověku od Slovanů. Mohyly zkoumají archeologové od vzniku oboru v polovině 19. století.
Sdílet / hodnotit tento článek