"Stále více společenství vlastníků řeší, že je nemá kdo vést. Jeho členové se přitom správě společného majetku spolu se svými sousedy nevyhnou. Nemá-li navíc většina spolubydlících o správu domu zájem a nechodí na schůze, bývá rozhodování v takových bytových domech často paralyzováno. To se může týkat až 15 procent těchto společenství," uvedl předseda svazu Jan Vysloužil.
Být členem výboru je podle něj nevděčná práce, protože členové nesou relativně velkou odpovědnost za nízkou odměnu. "Nesete odpovědnost například za výběrová řízení, musíte se orientovat v bytové legislativě, děláte de facto práci navíc po večerech a víkendech, kterou nikdo neocení," uvedl.
Podle vedoucí právního oddělení SČMBD Kateřiny Horákové v posledních letech přibylo nejen legislativy, ve které se lidé ve vedení společenství vlastníků musí orientovat, ale také té, která přímo dopadá na fungování těchto bytových společenství. "V roce 2014 po přijetí nového občanského zákoníku, který například zavedl majetkovou zodpovědnost členů výborů společenství vlastníků, zákonodárci slibovali zjednodušení legislativy. Od té doby je tomu přesně naopak. Laik není schopný všechny potřebné normy obsáhnout. Navíc přibývá papírování, ale i žalob vedených proti členům výborů," sdělila Horáková.
Podle Vysloužila v posledních letech čelí značnému tlaku také bytová družstva, i když pro ně platí jednodušší pravidla. "Ve společenství vlastníků je rozhodování v řadě případů zablokováno právem veta každého z vlastníků. Nyní přicházejí legislativní zásahy, které se snaží úpravu družstevního bydlení přiblížit k tomu vlastnickému a fungování družstev běžným obchodním korporacím. Zaznamenáváme důraz na ochranu jednotlivce na úkor většiny," dodal Vysloužil.
Počet společenství vlastníků jednotek v Česku podle údajů ČSÚ předloni meziročně vzrostl o tři procenta na 64.803. Bylo v nich celkem 1,59 milionu bytů. Počet bytových družstev naopak klesl o 2,7 procenta na 8429. Bylo v nich zhruba 431.500 bytů. Necelá pětina SVJ byla registrována v Praze, následují Jihomoravský (11 procent) a Středočeský kraj (9,4 procenta). Nejméně jich bylo v Libereckém kraji (3,8 procenta) a na Vysočině (čtyři procenta).
Mezi hlavní rozdíly mezi SVJ a bytovými družstvy patří to, že v bytových družstvech je vlastníkem všech bytů družstvo a členové družstva k nim mají právo nájmu. V SVJ jsou naopak vlastníky bytů členové SVJ a samotné společenství by mělo vykonávat pouze správu domu a pozemku. Dalším zásadním rozdílem je i to, že v družstvu má každý člen při hlasování jeden hlas, zatímco v SVJ má člen tolik hlasů, kolik odpovídá jeho majetkovému podílu na společných částech.
Sdílet / hodnotit tento článek