Zřícená lávka, dlouhá 256 metrů, byla zprovozněna 7. července 1984 na místě, kde původně fungoval přívoz (na zimu nahrazovaný pontonovým mostem) a v polovině 70. let vojenský montovaný most pro pěší. Ten byl v létě 1977 vážně poškozen lodí, utrženou během povodní, a platil na něj zákaz vstupu, který ovšem místní příliš nerespektovali. V červenci 1981 poškozený most strhla další povodeň.
Stejnou konstrukci a stejného autora jako lávka v Troji mělo přemostění Labe v Nymburce, dokončené v srpnu 1985. Necelé dva týdny po pádu pražské lávky vedení Nymburka stavbu uzavřelo a od letošního června pod ní nesměly plout lodě. Provoz na řece byl obnoven po dvou měsících, mezitím byla lávka stržena. Od září v Nymburce funguje přívoz a letos v září město vybralo projektanta nové lávky, autorem návrhu je shodou okolností Jiří Stráský, autor původní lávky a uznávaný expert na mostní stavby.
Přívoz funguje také místo trojské lávky, jejíž trosky vytáhli hasiči z Vltavy loni 14. prosince. Původní loď, která začala sloužit těsně před Vánocemi, ale dokázala za hodinu převézt maximálně 250 lidí oběma směry. Dopravu ale zejména zpočátku komplikoval nízký stav vody. Letos v létě byl nakonec v Troji nasazen nový, podstatně větší přívoz, který má kapacitu 100 cestujících a za hodinu zvládne přepravit až 600 lidí v každém směru.
Zároveň se v Praze chystá výstavba nové lávky, práce ale komplikuje i fakt, že ta původní nebyla zanesena v územním plánu a město musí vypracovat jeho změnu. Nejdále jsou přípravy na provizorní přemostění Vltavy, které by mělo vzniknout v příštím roce s životností 30 let. Poté Praha vypíše architektonickou soutěž na finální podobu lávky. Levý břeh Vltavy s Trojou by měly časem propojit další dvě lávky, jedna by vedla z Podbaby k zoologické zahradě a měly by po ní jezdit i tramvaje.
Loňský pád trojské lávky přitom není jediným případem problémů pražských mostů. Asi nejznámější je kauza kolem Libeňského mostu, který spojuje Libeň s Holešovicemi, a který musel být kvůli havarijnímu stavu letos v lednu uzavřen pro automobily a městskou hromadnou dopravu. Stavba z roku 1928 se znovu otevřela začátkem března po šesti týdnech poté, co ji stavbaři na těch nejpoškozenějších místech podepřeli.
Na Libeňském mostě je ale nyní výrazně omezená rychlost a možnost potkávání tramvají, nesmějí na něj navíc automobily těžší než šest tun. Stále také není vyřešena jeho budoucnost. Podle představ minulého vedení města měl být most, který si řada odborníků cení pro jeho architektonické kvality, zbořen a na jeho místě se měl postavit nový. Zástupci stran, které ovládly radnici po letošních volbách, ale prosazují rekonstrukci.
Výrazně narušená je také konstrukce Hlávkova mostu, přes který vede kromě tramvajové trati také severojižní magistrála od Holešovic směrem do centra Prahy. Jeho hlavním problémem je, že do mostu zatéká a následně odpadávají kusy betonu. V současnosti proto stavbu podrobně zkoumají odborníci, kteří by měli rozhodnout o dalším postupu. Před měsícem pak byl u Vltavské z bezpečnostních důvodů uzavřen most, přes který vede jeden proud magistrály a pod nímž jezdí tramvaje.
Ve špatném stavu je také Palackého most mezi Smíchovem a Novým Městem. Už v roce 2013 kontrola Technické správy komunikací (TSK) odhalila výrazný nárůst poruch především vylehčovacích cihelných klenbiček mostovky kvůli nefunkčnímu hydroizolačnímu systému. Most navíc před pěti lety krátce před vypracováním zprávy poškodily povodně, které vymlely na některých pilířích až 20 procent spár mezi kameny. TSK proto u mostu navrhla provést celkovou rekonstrukci.
Sdílet / hodnotit tento článek