REKLAMA
Témata Hledat

Architektonické inspirace

Mozaika nápadů z celého světa na ESTAV.cz!

Požárně bezpečnostní řešení rodinného domu a odstupové vzdálenosti – díl II.

Běžný rodinný dům je zpravidla jedním požárním úsekem, jak jsme si řekli v minulém článku. Odstupové vzdálenosti domu od okraje pozemku či sousedních objektů určuje výška objektu, velikosti a umístění oken, materiály použité v konstrukcích. Dnes se podíváme na problematiku přístřešků či pergol u rodinného domu. I ty představují požární riziko a ovlivňují rozsah požárně-nebezpečného prostoru.

Přístřešky na pozemku RD

Častými stavbami na pozemcích rodinných domů patří přístřešky sloužící k různým účelům. Pokud mají tyto přístřešky nehořlavý konstrukční systém, není třeba dále jejich vliv z hlediska odstupových vzdáleností řešit. Přístřešky jsou začasté konstruovány s využitím dřevěných prvků a zde už jejich vliv zohlednit musíme. V případě pergoly lze postupovat podle [7], pergola navazující na obytné prostory rodinného domu vykazuje stejnou hustotu tepleného toku jako rodinný dům, určení odstupové vzdálenosti vychází z předpokladu možnosti pro účely výpočet odstupu zredukovat 0,3x výšku stavby, přičemž se odstup určuje pro zcela požárně otevřené plochy obvodových stěn a stanovuje se od vnější hranice pergoly dále.  Přístřešek pro auto se dle [3] nepovažuje za garáž. Stěnové konstrukce smí mít navrženy pouze u poloviny svých obvodových stěn. Pokud všechny konstrukce přístřešku druhu DP1, není třeba určovat odstupy od přístřešku. Pro druh konstrukční části DP2 se vychází z předpokladu, že hustota tepelného toku je reprezentována ekvivalentní dobou trvání požáru (požární riziko ve výrobních objektech, kam se garáže z pohledu PBS zatřiďují) te = 25 minut, přičemž se započítává skutečná délka a šířka přístřešku, předpokládá se výška 1,0 m pro účel určení odstupu. V případě přístřešku z konstrukcí druhu DP3 je stanoveno te = 30 minut, do požárně otevřených ploch se opět započítává skutečná délka a šířka přístřešku, za výšku je považována hodnota 1,5 m. Požárně nebezpečná plocha stavby začíná u její hranice. Rodinný dům a přístřešek na auto se považují za jeden celek a jejich požárně nebezpečné plochy se vzájemně neovlivňují, odstup se určuje od vnějšího obvodu této skupiny staveb směrem od nich.

Přístřešek pro auto z konstrukčních částí druhu DP3 jako součást celku rodinného domu

Výsledné zhodnocení odstupových vzdáleností

Výsledné zhodnocení odstupových vzdáleností a vymezení požárně nebezpečného prostoru je pak nutné provést ve výkresové dokumentaci. Pokud je řešený rodinný dům jediným požárním úsekem, považuje se za dostačující vynesení odstupů do situace stavby.

Výsledné odstupové vzdálenosti jedné obvodové stěny rodinného domu vyznačené v situaci stavby

Pokud je RD dělen na více požárních úseků, lze doporučit vyznačení odstupových vzdáleností jak do půdorysů, tak do situace stavby. V půdorysech je lépe viditelný dosah požárně nebezpečného prostoru na jiný požární úsek téhož objektu, v situaci zhodnotíme možný přesah požárně nebezpečného prostoru přes hranici pozemku, případně na jinou stavbu. Týž postup zvolíme u nízkopodlažních bytových domů, zejména jsou-li konstrukce budovy druhu DP 3 a tvoří zcela požárně otevřenou plochu. Výkresová dokumentace umožňuje i srovnání odstupové vzdálenosti od vlivu sálání s dosahem dopadu hořících částí. Na obrázku je vidět vyznačení odstupové vzdálenosti od vlivu sálání v půdorysu, a to pro určení hustoty tepelného toku přesným a normovým postupem.

Co se může v požárně nebezpečném prostoru ze stavebně technického hlediska vyskytovat?

V požárně nebezpečném prostoru řešeného požárního úseku se mohou vyskytovat požárně otevřené plochy téhož požárního úseku, nehrozí zde nebezpečí přenesení požáru jinam. Tvoří-li rodinný dům jediný požární úsek, neřešíme dále dosah jeho sálání či dopad hořících částí z jiné části téhož objektu, tato situace nastává při více požárních úsecích v objektu a členitém půdorysu stavby. V PNP rodinného domu se může vyskytovat přístřešek pro auto, který tvoří s RD jeden funkční celek. V požárně nebezpečném prostoru mohou dále být i obvodové stěny sousedních PÚ a objektů bez požárně otevřených ploch (oken a dveří), konstrukce obvodové stěny musí být druhu DP1 (viz třídění konstrukčních částí dle [8], příkladem může být oboustranně omítnutá zděná stěna), nebo povrchové úpravy obvodové stěny jsou třídy reakce na oheň A1 nebo A2, tj. musí být z nehořlavých stavebních výrobků. V dosahu požárně nebezpečného prostoru sousedního požárního úseku se nesmí vyskytovat obvodová stěna dalšího požárního úseku, která je druhu DP3 a tedy hodnocená jako požárně otevřená. Tento fakt je potřeba vzít v úvahu, je-li navrhován RD jako dřevostavba bez certifikátu na druh konstrukční části DP2 a je členěn na více požárních úseků. Zde bývá jedinou možností, jak zabránit dosahu PNP na sousední požární úsek téhož objektu, volba obdélníkového či čtvercového půdorysu, architektonicky vyspělým řešením by byl i půdorys kruhový. Pro střešní pláště v PNP taktéž platí, že se na nich nesmí vyskytovat požárně otevřené plochy (střešní okna apod.). Střešní pláště v PNP [8] musí dále vykazovat při daném sklonu klasifikaci BROOF (t3), tato klasifikace je certifikátem potvrzovaná určitým skladbám střešních plášťů na základě výsledku požární zkoušky. Nutnost instalace souvrství střešního pláště s klasifikací BROOF (t3) může nastat u RD na provozovnu, která je jiným požárním úsekem, zaujímá pouze 1.NP, takže požárně otevřené plochy vyšších podlaží RD sálají na její střechu. Pro konstrukce sousedního objektu platí výše uvedené zásady obecně také, nicméně fakt dosahu PNP na objekt souseda je nutné řešit smluvně mezi oběma stranami s úskalími popsanými u závěrečného zhodnocení.

Závěrečné zhodnocení stanovených odstupů a požárně nebezpečného prostoru řešeného objektu musí stanovit, kam požárně nebezpečný prostor zasahovat může a kam již nikoli. Požárně nebezpečný prostor posuzované stavby má zůstávat na stavebním pozemku stavby, zde se nesmí vyskytovat jiné stavební objekty než výše uvedené. Přestoupí-li požárně nebezpečný prostor řešeného objektu na veřejné prostranství, kde se nenacházejí jiné stavby a je zde například veřejná komunikace, parkoviště či hřiště, považuje se situace za vyhovující. Předmětem smlouvy musí být přesah požárně nebezpečného prostoru na pozemek souseda. Jiné stavby se zde opět nesmí vyskytovat, ale samotný přesah PNP na parcelu jiného vlastníka znamená omezení jeho práv. Je nutné připustit i variantu, že majitel sousedního objektu zásah PNP na svůj pozemek neschválí, pak je potřeba zvážit opatření na řešené stavbě, které může zahrnovat nepopulární kroky ve formě zmenšení požárně otevřených ploch (oken) v daném směru, vybudování zděného plotu dostatečné výšky na pozemku náležícímu řešené budově či snížení požárního rizika ve složitější budově, kterého lze v určitých případech docílit přerozdělením požárních úseků nebo vytvořením požárního úseku bez požárního rizika.

Stejným způsobem je potřeba posoudit vliv sousedních staveb na řešený rodinný dům. Ani stávající stavby nesmí svým požárně nebezpečným prostorem dosahovat na řešený rodinný dům. Toto ustanovení platí jak pro navrhování novostaveb, tak při adaptacích staveb.

Na co je zejména potřeba upozornit u rodinných domů ve vztahu k jejich odstupovým vzdálenostem?

Nutnost zohlednění volby konstrukčního systému už byla výše zdůrazněna. Zejména budovy s hořlavým konstrukčním systémem druhu DP3 musí být vhodně umístěny na rozsáhlý pozemek tak, aby jejich požárně nebezpečný prostor zůstával na vlastním pozemku, i tak zde nesmí být osazeny jiné stavby.

Dřevostavby rodinných domů a nízkopodlažních bytových domů lze s ohledem na odstupy řešit i s použitím obvodových stěn z druhu konstrukční části DP2. Jak bylo řečeno, druh konstrukční části DP2 musí konstrukce prokázat zkouškou v požární laboratoři. U dřevostaveb se tohoto výsledku dosahuje opláštěním dřevěných prvků výrobky třídy reakce na oheň A1 nebo A2, například sádrokartonem.

Vícepodlažní konstrukce druhu DP3 systému Europanel

Při výstavbě řadových rodinný domů, u nichž se předpokládá nehořlavý konstrukční systém, dochází k přesahům požárně nebezpečného prostoru přes hranice pozemků jak na uliční frontě, tak na straně, kde jsou zahrady či terasy. Řešení přesahu odstupu v uliční frontě závisí na rozdělení parcel v daném místě. Požárně nebezpečný prostor může dosahovat na veřejné prostranství a navazuje-li toto přímo na uliční frontu řadových domů, není třeba nic řešit. V případě, že před uliční frontou na sebe dále v pásech navazují pozemky příslušných řadovek, lze situaci řešit smluvně mezi sousedy. U odvráceného průčelí do zahrady je lépe postupovat s využitím jedné z výše uvedených možností – zvětšením nárožního pilíře, zmenšení okenního otvoru, vybudování zděného plotu dostatečné výšky s požární odolností, a to vše na řešeném objektu.

Pozornost je třeba věnovat i adaptacím objektů, které v případě rodinných domů ve značné míře znamenají konverzi nevyužívaného půdního prostoru na podkroví. V dané situaci se z požárně bezpečnostního hlediska posouvá více parametrů budovy. Ač nedojde ke zvýšení celkové výšky objektu, ve většině případů dochází ke zvýšení požární výšky stavby, ta je definována jako vzdálenost od podlahy prvního nadzemního podlaží po podlahu posledního užitného nadzemního podlaží. V souvislosti s navýšenou požární výškou může dojít ke změně klasifikačního zatřídění požárního úseku rodinného domu, stupně požární bezpečnosti, a tím i k navýšení požadavků na požární odolnost stavebních konstrukcí. Bývá nutné znovu ověřit, zda střecha zůstává nadále požárně uzavřenou plochou. A zejména je nutné nově stanovit odstupy od vlivu sálání od požárně otevřených ploch, které díky adaptaci vznikly ve střešní rovině. Jedná se o střešní okna, vikýře, ale i balkonové sestavy v úrovni podkroví. Pokud došlo ke změně rozměrů otvorů i ve stávající části objektu, je potřeba do posudku zahrnout i ty. Zhodnocení je uvedeno v předchozím odstavci, opatření je potřeba provádět na vlastním, řešeném objektu.

Pozornost je potřeba věnovat i výše zmíněným přístřeškům různých účelů stavěným na hranici pozemků z konstrukce hořlavého konstrukčního systému (dřevěný rám). Tyto stavby kolem sebe vytvářejí požárně nebezpečný prostor, který nesmí přesahovat pozemek souseda. Řešením může být změna konstrukčního systému na nehořlavý (využití ocelových nebo betonových nosných prvků) či navázání stavby na zděný plot, který vytvoří jednu z obvodových stěn přístřešku na straně k sousedovi a svou požární odolností zajistí, že k přenesení požáru na pozemek souseda touto cestou nedojde.

Závěrem budiž zdůrazněno, že zajištění požární bezpečnosti stavby může významně ovlivnit zamýšlené stavební dílo od jeho konstrukčního řešení po celkový vzhled. Jak je z výše uvedeného patrné, v dílčím měřítku může tyto úpravy vyžadovat i předpokládaný požárně nebezpečný prostor stavby. Je tedy nutné vzít v úvahu možné okrajové podmínky již v počátku projektové činnosti a tím se účinně vyhnout nezbytnému opatření ve chvíli, kdy je návrh stavby v souladu s požadavky investora v podstatě hotov.

Poděkování: Tento článek vznikl za podpory projektu MPO FV10075„Nová technologie vícepodlažních energeticky úsporných budov z lepených sendvičových panelů s možností zakládání na zemních vrutech s využitím technologie prefabrikovaných bytových jader“.

Použité podklady:

[1]          Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci, MV, 2001.
[2]          ČSN 730833. Požární bezpečnost staveb – Budovy pro bydlení a ubytování. Praha: ÚNMZ, 2010 + Z1:2013.
[3]          ČSN 730804. Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty. Praha: ÚNMZ, 2010 + Z1:2013 + Z2:2015.
[4]          ČSN 730802. Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty. Praha: ÚNMZ, 2009 +Z1:2013.
[5]          http://www.pavus.cz
[6]          Tzb-info. https://stavba.tzb-info.cz/drevostavby/10625-hlediska-pozarni-bezpecnosti-pro-drevostavby-v-ceske-republice-2-dil. On-line, 25.11.2013.
[7]          Konzultační stanovisko. www.pelcfrantisek.cz.
[8]          ČSN 730810. Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení. Praha: ÚNMZ, 2016.

Ing. Marie Rusinová, Ph.D.

Ing. Marie Rusinová, Ph.D. se specializuje na požární bezpečnost staveb. Tento obor přednáší na Fakultě stavební VUT v Brně. Je autorizovaný inženýr v oboru požární bezpečnost staveb. Věnuje se i projektové činnosti v dané oblasti.

Sdílet / hodnotit tento článek

Přečtěte si více k tématu Stavba

Autor: Dominika Vykypělová, Josef Mikeš

Čeští studenti představili odvážné návrhy úsporných rodinných domů

Porota 4. ročníku oceňované studentské architektonicko-technické soutěže Český soběstačný dům 2019 vybrala nejlepší návrhy malých rodinných domů, které jsou po většinu roku nezávislé na dodávkách elektrické energie. Do letošního ročníku soutěže se přihlásily desítky studentů z celé České republiky a ze Slovenska s ...

Zdroj: Fotolia.com - roman-sigaev

Územní plán: Sledujte ho. Prozradí, co bude stát za vaším plotem

Jestliže uvažujete o stavbě rodinného domu a teprve máte vyhlédnutý pozemek, je dobré ještě před koupí věnovat velkou pozornost územnímu nebo regulačnímu plánu. Z něj se dozvíte množství užitečných informací, které vám mohou pomoci k rozhodnutí, zda pozemek skutečně koupit nebo ne. Tyto informace se mohou týkat jednak ...

JAK KOUPIT BYDLENÍ

Příručka Jak koupit bydlení

E-book: Příručka ZDARMA!

Pomocník při koupi domu, bytu, pozemku.

Partner tématu

Nejnovější články

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

Akce a slevy

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA