Titulní strana
Články
Plocha nově dokončených zelených střech v ČR vzrostla o polovinu

Plocha nově dokončených zelených střech v ČR vzrostla o polovinu

27. 7. 2018

ČTK

Plocha nově dokončených takzvaných zelených střech v Česku loni meziročně vzrostla o polovinu na 195 000 metrů čtverečních. Vyplývá to z údajů Svazu zakládání a údržby zeleně. Budovy s těmito střechami, které jsou částečně nebo zcela pokryté vegetací a půdou, jsou hlavně v Praze, Brně, Plzni, Olomouci a Ostravě. Údaje o celkové ploše zelených střech v Česku nejsou k dispozici.

"Zelené střechy byly v České republice dlouho vnímány jako estetický, nikoliv funkční prvek. Situace se však postupně mění, především s potřebou řešit problémy v důsledku klimatických změn, trendem udržitelnosti rozvoje i větší podporou ze strany státu," uvedla předsedkyně sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně Jitka Dostálová.

Celková plocha nově dokončených zelených střech v loňském roce zhruba odpovídá rozloze tří spartakiádních stadionů v Praze. Zřejmě největší zelenou střechu s rozlohou zhruba 14 500 metrů čtverečních má podle Dostálové obchodní centrum Nový Smíchov v Praze 5. Mezi další větší stavby se zelenou střechou v hlavním městě patří například Central park, Obchodní centrum Chodov a budova ČSOB Radlická. V Brně je to třeba administrativní komplex Titanium a campus Masarykovy univerzity. V Moravskoslezském kraji jde například o Svět techniky v Ostravě-Vítkovicích a Tenis Hotel v Třinci.

Podle architektky Marcely Kubů z Asociace výrobců minerální izolace (AVMI) zelené střechy okysličují, ochlazují a zvlhčují okolní vzduch, a tím narušují tepelné ostrovy obsahující převážně asfalt a beton. Například v Praze je celoroční průměrná teplota proti okolní přírodě zhruba o 2,5 stupně Celsia vyšší. "Teplotní rozdíl přitom může ve velkoměstech ve srovnání s příměstskými a venkovskými oblastmi dosáhnout až deset stupňů. Což je dané tím, že budovy naakumulují teplo za celý den," doplnila Kubů.

Ačkoliv stát výstavbu zelených střech podporuje v rámci programu Nová zelená úsporám, poměr střech vybudovaných ze soukromých a veřejných peněz je výrazně vychýlen k soukromému sektoru. "Na jednu veřejnou zakázku připadá přibližně devět soukromých zelených střech, ať už jde o majitele rodinných domů, administrativních objektů nebo developery," dodala Kubů.

Teplota povrchu střechy s vegetačním krytem podle odborníků ani v letních měsících obvykle nepřesáhne 25 stupňů Celsia, a je tak až o 55 stupňů nižší než teplota povrchu vystaveného přímému slunci. Největší nedostatek zelených střech představuje jejich hmotnost, a tím zvýšené nároky na statiku střechy.