"Zelené střechy byly v České republice dlouho vnímány jako estetický, nikoliv funkční prvek. Situace se však postupně mění, především s potřebou řešit problémy v důsledku klimatických změn, trendem udržitelnosti rozvoje i větší podporou ze strany státu," uvedla předsedkyně sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně Jitka Dostálová.
Celková plocha nově dokončených zelených střech v loňském roce zhruba odpovídá rozloze tří spartakiádních stadionů v Praze. Zřejmě největší zelenou střechu s rozlohou zhruba 14 500 metrů čtverečních má podle Dostálové obchodní centrum Nový Smíchov v Praze 5. Mezi další větší stavby se zelenou střechou v hlavním městě patří například Central park, Obchodní centrum Chodov a budova ČSOB Radlická. V Brně je to třeba administrativní komplex Titanium a campus Masarykovy univerzity. V Moravskoslezském kraji jde například o Svět techniky v Ostravě-Vítkovicích a Tenis Hotel v Třinci.
Podle architektky Marcely Kubů z Asociace výrobců minerální izolace (AVMI) zelené střechy okysličují, ochlazují a zvlhčují okolní vzduch, a tím narušují tepelné ostrovy obsahující převážně asfalt a beton. Například v Praze je celoroční průměrná teplota proti okolní přírodě zhruba o 2,5 stupně Celsia vyšší. "Teplotní rozdíl přitom může ve velkoměstech ve srovnání s příměstskými a venkovskými oblastmi dosáhnout až deset stupňů. Což je dané tím, že budovy naakumulují teplo za celý den," doplnila Kubů.
Ačkoliv stát výstavbu zelených střech podporuje v rámci programu Nová zelená úsporám, poměr střech vybudovaných ze soukromých a veřejných peněz je výrazně vychýlen k soukromému sektoru. "Na jednu veřejnou zakázku připadá přibližně devět soukromých zelených střech, ať už jde o majitele rodinných domů, administrativních objektů nebo developery," dodala Kubů.
Teplota povrchu střechy s vegetačním krytem podle odborníků ani v letních měsících obvykle nepřesáhne 25 stupňů Celsia, a je tak až o 55 stupňů nižší než teplota povrchu vystaveného přímému slunci. Největší nedostatek zelených střech představuje jejich hmotnost, a tím zvýšené nároky na statiku střechy.
Výstavba obecních bytů v metropoli byla poměrně velká v 90. letech, od roku 2010 se prakticky zastavila. Vyplývá to z analýzy bytového fondu Prahy a jejích městských částí, kterou vypracoval městský Institut plánování a rozvoje (IPR). Od roku 1991 podle ní město či radnice získaly asi 12 600 bytů, od roku 2011 do ...
Uherské Hradiště chystá prodej pěti volných městských bytů v Průmyslové ulici. Poprvé je nabídne zájemcům formou elektronické aukce.
Město Aš koupí za dva miliony korun budovu bývalé střední textilní průmyslové školy v ulici Gustava Geipela. Dlouhodobě nevyužívanou budovu chce zrekonstruovat pro sociální bydlení, vzniknout by tam mělo 12 bytů.
Dostupnost nového bydlení v Česku je ve srovnání s vybranými evropskými zeměmi druhý rok po sobě nejhorší. Nový byt vyjde na 11,2 průměrného ročního platu.
Výstavba středočeského úseku dálnice D3 na jih Čech by měla začít v roce 2024, kdy bude zároveň zprovozněno dálniční spojení z Tábora do rakouského Lince.
Úsilí Číny o snížení chronického znečištění ovzduší by mohlo až o 13 procent zvýšit její možnosti generovat solární energii, neboť umožní, aby se na Zemi dostalo více slunečního světla. Uvádí to studie vědců ze Švýcarska, Nizozemska a Číny, o níž informoval časopis Nature Energy.
Návštěvníci si mohou nově projít celou terasu v 16. etáži zlínského Baťova mrakodrapu, ve kterém sídlí krajský a finanční úřad. Doposud byla zpřístupněna pouze její východní část. V západní části terasy lidé najdou rozměrný bronzový model zobrazující město v 50. letech minulého století. K dispozici jsou jim také ...
Stát plánuje zřízení komisí, které budou rozhodovat o opatřeních v době sucha, podobně jako u povodní. Komise budou moci zakázat v době sucha povolené odběry vody nebo nařídit vlastníkovi vodohospodářského zařízení jeho zprovoznění. Počítá s tím návrh novely vodního zákona, kterou připravila ministerstva zemědělství a ...
Tým vědců ze saúdskoarabské univerzity přišel na způsob, jak vyrábět elektřinu a zároveň odsolovat mořskou vodu za pomoci jednoho zařízení. Informoval o tom server BBC. Vedoucí týmu Pcheng Wang věří, že zařízení, jehož základem je solární panel, by mohlo být k dispozici pro komerční účely do pěti let.
Sesuv na dálnici D8 v Českém středohoří před šesti lety podle odborníků z Technické univerzity Ostrava způsobil nezajištěný zářez trasy dálnice ve svahu a silný déšť. Na vině podle nich nebyla těžba kamene v lomu Dobkovičky. Uvedli to ve zveřejněné videoprezentaci, na kterou upozornila organizace Děti Země. Stát v ...
Sdílet / hodnotit tento článek