REKLAMA
Témata Hledat

Architektonické inspirace

Mozaika nápadů z celého světa na ESTAV.cz!

Český ostrovní dům: Domy budoucnosti budou jednodušší, než si myslíte

Řekne-li se „dům budoucnosti“, velmi často je tato fráze spojena s vizualizací bizarní architektury a pojmy jako „smart, eco, IoT, save…“. „Přitom řekne-li se domov, málokomu se vybaví žaluzie ovládané přes smartphone nebo pračka připojená k internetu,“ řekl Michal Klečka na přednášce projektu Český ostrovní dům v zaplněné posluchárně Stavební fakulty ČVUT v Praze. Jak tedy bude vypadat dům budoucnosti?

Řečeno jednou větou: bude využívat sluneční energii a bude připraven na technologie, které teprve přijdou. Zhruba tak by se dala shrnout poutavá přednáška pana Michala Klečky, majitele české společnosti GWL Power, největšího distributora LiFePO4 baterií v Evropě. O budoucnosti vyprávěl na konferenci Českého ostrovního domu.

Využití sluneční energie a její akumulace

Při návrhu domů by měli projektanti a architekti počítat s tím, že v rámci úspory energií budou domy stále více využívat sluneční energii. Ať už to bude světlo pro osvětlení místností a výrobu elektřiny z fotovoltaických panelů nebo teplo pro vyhřívání místností a ohřev vody v solárních kolektorech. Ve všech případech to znamená, že určitá plocha domu je vystavena slunci. To může být střecha se světlíky a solárními panely stejně jako prosklená stěna obrácená na jih.

S vyšším využitím sluneční energie bude stále přibývat možností její akumulace. Někde v domě tak nejspíš bude zásobník teplé i dešťové vody, zemní kolektor pro tepelné čerpadlo či baterie na uložení elektřiny. Jako méně známou variantu zmínil Michal Klečka plynové úložiště. Přebytky solární energie budou využity na elektrolýzu vody a výrobu vodíku (tzv. power to gas, jen v domácím měřítku). Ten může být následně uskladněn v nádrži a posléze použit v palivovém článku na výrobu elektřiny, nebo může být sloučen na metan a využit v domácnosti jako klasický zemní plyn.

Michal Klečka, majitel GWL Power, zdroj: Český ostrovní dům

Výhoda je zřejmá – zemní plyn lze běžně uložit na delší dobu a je možné ho i posílat potrubím. Přebytek sluneční elektřiny v létě tak lze uskladnit na zimní období. Zemní plyn se dá navíc využít i k pohonu vozidla – místo domácí nabíječky by tak domácnosti mohly mít domácí plničky. Zatím rozvoji vodíkového hospodářství brání vysoká energetická i finanční náročnost elektrolýzy. Jinak řečeno – tato zařízení zatím vyžadují více energie, než uložení elektřiny do baterie a zároveň jsou poměrně nákladná. Zda tato technologie uspěje, uvidíme časem, metan se dá nicméně v domácích podmínkách získávat již dnes, typicky z domácího septiku nebo kompostu.

Pokud by se dům rozhodl v budoucnu využívat vlastní výrobnu plynu, bude pro ni potřebovat i nové rozvody. Bude je mít kudy vést?

Kompatibilita s novými technologiemi

Dnes jsou domácí zdroje a řízení elektřiny, plynu, vody a topení obvykle koncentrované v jedné místnosti. Pokud se majitel rozhodne v budoucnu pro nové řešení, nezbyde mu, než kvůli němu rozkopat část domu. Dům se však obvykle staví na několik desítek let a při dnešním vývoji technologií je pravděpodobné, že se část jeho technologií během doby jeho životnosti změní. Při navrhování domu by se proto s příchodem novějších zařízení mělo počítat.  V praxi by se to projevilo dostatkem přístupných prostor, kudy lze vést a spravovat různá vedení (elektrická, vodní, topenářská, datová, plynová…). Složitější technologická zařízení by zároveň mělo být možné v budoucnu snadno opravit, vyměnit, ale i přemístit. Z tohoto pohledu je výhodnější u každé hi-tech technologie zvážit, zda je opravdu potřebná.

V podobném duchu se vyjádřil i Petr Pokora ze společnosti Elpramo: „umělá inteligence v lidech zatím nevyvolává pocit domova a bezpečí.“ To se ale s obměnou generací pravděpodobně změní. Využití IT bude v domech budoucnosti stále častější, ať už kvůli pohodlí, zabezpečení nebo úsporám energie. Společnost Elpramo, která do domů tyto systémy instaluje, se snaží navrhovat propojení systémů tak, aby byl systém funkční i v případě budoucí výměny jednotlivých řídicích jednotek.

Porovnání vily Tugendhat z 30. let s dnešním moderním rodinným domem.

Nadčasovost místo trendů

Jak upozornil Petr Pokora, dnešní „smart home“ zařízení mají převážně charakter spotřební elektroniky. Chceme-li nadčasové bydlení, je třeba klást důraz především na funkčnost a robustnost domácích systémů. Jako příklad uvedl Petr Pokora brněnskou vilu Tugendhat zapsanou na seznamu UNESCO. Vila z 30. let svými velkými prosklenými plochami a možnostmi propojení domu se zahradou perfektně odpovídá dnešním nárokům na bydlení. Kromě pohodlného interiéru má vila i pohodlný systém ovládání a regulace domovního vytápění, větrání nebo zavírání oken, podobně, jako ho známe z dnešních domů. Jen tehdy jejich řízení neprobíhalo digitálně, ale mechanicky.

Ovládání oken včera a dnes. Nový design, ale v obou případech platí, že prostě stačí stisknout tlačítko.

Jak o robustnost a nadčasovost usiluje i Český ostrovní dům? „Český ostrovní dům se snaží stavět na technologiích, které jsou všude dostupné, levné a univerzální, ať se staví kdekoliv,“ uzavřel své vystoupení Michal Klečka.

Sdílet / hodnotit tento článek

Přečtěte si více k tématu Pasivní domy

REKLAMA
REKLAMA

estav.cz v žebříčku návštěvnosti TOPlist

14.11.2018 konference TZB-info o bytových domech

Připravujete rekonstrukci bytového domu? Jak na úspory za energie a zhodnocení domu? Jak plánovat opravy a finance? Unikátní publikace pro účastníky. Těšíme se na vás v Praze.

Program a přihláška