Národní park se domáhal, aby mu Kreuziger prodal asi deset hektarů pozemků ve třetí zóně parku. Podnikatel pozemky koupil od více majitelů za 8,8 milionu korun, park nejdřív chtěl za tyto peníze pozemky dohodou koupit. Když na to Kreuziger nepřistoupil, park chtěl území získat soudně.
Argumentoval tím, že podle zákona o ochraně přírody z roku 1991 musejí vlastníci nezastavěné pozemky při prodeji přednostně nabídnout státu. Teprve pokud o ně stát neprojeví zájem, mohou je prodat někomu jinému. Podle parku to ale majitelé pozemků neudělali a prodali je Kreuzigerovi. Podnikatel se bránil tím, že o předkupním právu nevěděl, nebylo ani v katastru nemovitostí. Podle platného územního plánu Rejštejna je navíc lokalita vedená jako zastavěná a zastavitelná.
I odvolací senát dnes připomněl, že až 90 procent sporného území stále obsahuje studny, zápraží, sklepy a další pozůstatky bývalé obce a lze ho považovat za zastavěné. Třetí zóna parku je určená k rozvoji, na Šumavě se v takových oblastech běžně staví, uvedla soudkyně Jaroslava Pihlíková.
Právní zástupce parku naopak tvrdil, že se nejedná o sídelní útvar. "Je to louka, na které se nachází základy dvou tří před 60 lety rozbořených domů. Vyskytují se tam ale druhy zvláště chráněných živočichů," uvedl. Podle něj musí být Kreuzigerovi jasné, že "šance, že tam někdy bude něco stát, je naprosto minimální".
Podle názoru senátu Kreuziger nemohl vědět, že na pozemky by mělo být předkupní právo. Nevěděl to prý ani starosta obce ani odborník, který vypracoval návrh územního plánu Rejštejna. Navíc před koupí se Kreuziger informoval na správě parku, kde proti jeho záměru nic nenamítali. Park dokonce předtím povolil ve stejné lokalitě stavbu - obnovu zbořeniště jednoho domu. Po změně vedení parku se ale změnil i názor na projekt.
Kreuziger řekl, že dnešní pravomocné rozhodnutí soudu je důležité nejen pro něj, aby mohl pokračovat v projektu, ale i pro ministerstvo životního prostředí, aby vědělo, jak má následně postupovat.
Pokud chtělo ministerstvo nebo park sporné pozemky získat, mohly to udělat dřív, tvrdí. Prodejci je dostali před zhruba šesti lety od státu v rámci pozemkových úprav. Předtím mohl park o pozemky projevit zájem, řekl Kreuziger.
I když na projekt nemá zatím územní rozhodnutí ani stavební povolení, je přesvědčen, že Zhůří se mu nakonec podaří částečně obnovit. Původně chtěl postavit v první fázi pět nízkopodlažních domů, nyní se projekt upravuje. Dle požadavku národního parku totiž nechal zpracovat posudek o vlivu stavby na životní prostředí (EIA). "Vymezila nám území v dané lokalitě, kde se dá stavět, a kde se nedá stavět, kde jsou vzácné druhy. Podle toho tu dokumentaci upravujeme tak, aby rozsah staveb co nejméně zasahoval do ochrany přírody," řekl. Odmítl že by chtěl na Zhůří stavět velký developerský projekt nebo satelit plný novostaveb. Na původních základech někdejších domů mají vzniknout roztroušené domy ve starém šumavském stylu.
Sdílet / hodnotit tento článek