Aby zákon začal platit, musí ho do říjnových voleb schválit Parlament a podepsat prezident. Některé resorty a instituce mají k podobě normy výhrady.
Vláda ve svém programu a v koaliční dohodě uvedla, že zákon o sociálním bydlení připraví a prosadí. Původně měl platit od letoška. Kvůli neshodám koaličních politiků se přípravy protáhly. I když normu předložila společně ministerstva práce a pro místní rozvoj, jejich spory o podobě zákona trvají. Týkají se třeba toho, jak velká skupina by na pomoc měla mít nárok.
Podle poslední verze, o níž by měl jednat kabinet, by měly existovat dva druhy sociálních bytů - s povinnou sociální prací a bez ní. Na pomoc by měly mít nárok osoby v bytové nouzi. Mezi ně by patřili ti, kteří půl roku žijí po ubytovnách, ústavech či azylových domech, nebo ti, kteří vydávají za přiměřené bydlení přes 40 procent svých příjmů a nezůstane jim ani 1,6násobek životního minima. Bez zbytečného odkladu by sociální byt měli získat senioři, postižení, oběti trestných činů či mladí po odchodu z dětských domovů. Zranitelní lidé by měli postavení člověka v bytové nouzi získat na neurčito, u ostatních by se po dvou letech posuzovalo znovu.
Pro obce by zajištění sociálního bydlení bylo dobrovolné. Pokud by se do systému zapojily, musely by vypracovat plán, kolik sociálních bytů a pro koho budou potřebovat. Plán by byl podmínkou pro přidělení dotací na investice, provoz a sociální práci. Obec by pak zřídila svůj fond sociálního bydlení. V něm by měla byty vlastní i od soukromníků. Radnice by posuzovaly to, zda jsou lidé v hmotné nouzi. Jim by pak bydlení poskytly do dvou let od podání žádosti. Nájemní smlouvy by nemusely uzavřít s dlužníky, kteří jim neplatí tři měsíce a dluh překročil desetinásobek životního minima, tedy nyní 34 100 korun.
Pokud by se obce do systému nezapojily, zajišťoval by sociální bydlení Státní fond rozvoje bydlení. Peníze od státu by použil na stavbu, pořízení či opravy bytů i nákup pozemků. Správu státních sociálních bytů by SFRB mohl předat i obci či soukromníkovi. Zda jsou lidé v bytové nouzi, by posuzovaly úřady práce. Potřebným by pak fond sociální bydlení dát nejpozději do tří let od podání žádosti.
Ministerstvo práce by mělo vést rejstřík sociálních bytů, který by byl propojený se systémem dávek a dalšími systémy. Přístup k údajům by měly mít ministerstvo pro místní rozvoj, fond, kraje i obce. Údaje by dostaly v případě potřeby i zpravodajské služby či ombudsman.
Podle návrhu zákona by se od roku 2020 měl místo nynějšího příspěvku a doplatku na bydlení vyplácet jen příspěvek. Dostávali by ho ti, kteří za přiměřené bydlení se státem stanovenými náklady vydávají v Praze přes 35 procent a jinde přes 30 procent příjmu, a po zaplacení jim nezůstane ani 1,2 až 1,5násobek životního minima podle počtu členů domácnosti. Do ubytoven se příspěvek měl vyplácet jen do konce roku 2022. Pokud by lidé z ubytoven nabídku sociálního bydlení odmítli, o dávku by přišli.
Na vytvoření sociálního bydlení a sociální práci by se měly příští rok vydat 2,8 miliardy korun, 3,3 miliardy v roce 2019 a od roku 2020 pak 4,9 miliardy. Využít by se měly i evropské peníze. Další suma by šla do dávek na bydlení. Nyní se na příspěvek a doplatek vyplácí kolem 12 miliard ročně a dalších 8,5 miliardy představují dopady kvůli nevyhovujícímu bydlení a s ním spojenou nezaměstnaností a odebíráním dětí. Resort práce v podkladech pro vládu uvedl, že od roku 2028 by čistá roční úspora dosáhla 1,8 miliardy a v roce 2034 o miliardu víc.
Po rychlém schválení zákona ve vládě volá iniciativa Mít svůj domov, která zastřešuje 111 organizací na pomoc potřebným a tři desítky osobností. "Další oddalování by bylo jen a pouze hazardováním s již nyní nepatrnou šancí, že se vše stihne (schválit do voleb)," uvedla iniciativa. Její zástupci věří, že se při projednávání v Parlamentu dají "kritické body" v normě vyřešit. Podmínkou ale je, že se zákon dostane do Sněmovny ještě v březnu a politici připomínky vezmou v potaz, uvedla iniciativa.
Sdílet / hodnotit tento článek