REKLAMA

Jak si poradit s problematickou vlhkostí u dvouplášťových střech?

Podstatu tohoto problému a jeho východiska odhaluje studie s názvem „Tepelně vlhkostní chování dvouplášťové ploché střechy panelového domu s dřevěným horním pláštěm po sanaci metodou foukané tepelné izolace“.

Dlouhodobá studie Kamila Staňka vznikla v UCEEB ČVUT v Praze a vychází z podrobného průběžného měření tepelně vlhkostních poměrů ve střešním plášti panelového domu v období 2014-2015.

Kde se měřilo

Pro dlouhodobé in-situ měření byl vybrán čtyřpodlažní panelový dům v městské čtvrti Praha-Chodov postavený v 80. letech minulého století. Původní spodní plášť střechy byl tvořen tepelně izolační vrstvou z minerálně vláknitých rohoží tloušťky 120 mm volně ložených na stropní desce. Horní plášť byl tvořen záklopem z nehoblovaných smrkových prken tloušťky 24 mm a hydroizolačním souvrstvím z asfaltových pásů.

V čem je problém

Nevýhody tohoto typu střešního pláště u bytových i panelových objektů spočívají zejména v nedostatečně dimenzované tepelné izolaci, která má za následek nejen větší spotřebu tepla na vytápění, ale i přehřívání podstřešních bytů v letních měsících. Situaci často zhoršuje i špatná funkce odvětrávání v případě malých nebo ucpaných atikových odvětrávacích otvorů. Důvodem může být také stáří a původní kvalita aplikované tepelné izolace, která degradovala a neplní tak svou funkci. Ve vrchních pláštích, které jsou obvykle tvořeny asfaltovými pásy v mnoha vrstvách, se navíc udržuje skrytá vlhkost, způsobující opakované poruchy hydroizolační funkce pláště. Vyšší vlhkost v netěsnícím hydroizolačním souvrství pak zvyšuje vlhkost horního dřevěného pláště. Narůstá tak riziko hnilobných procesů, výskytu dřevokazných hub a plísní.

Sanace

Na většině plochy byla na původní tepelnou izolaci spodního pláště nafoukána dodatečná vrstva celulózové tepelné izolace Climatizer Plus vyráběné firmou Ciur v tloušťce 150 mm (hodnota již po odečtení 15 % sedání). Když se do dutiny na již nefunkční minerální vatu nafouká velmi účinná celulózová izolace Climatizer Plus, stane se to, že teplotně odizoluje dolní plášť, a tak se ve střešní dutině výrazně sníží teplota. Sníží se tím i teplota vzduchu v ponechané provětrávací mezeře a tím poklesne i její schopnost přijímat vlhkost. Následně se zmenší i vyhřívání prkenného záklopu, který tím pádem zůstane studený a jakmile na něj narazí teplý vzduch, dojde k orosení. To znamená, že se v mezistropní dutině musí zintenzivnit provětrávání. Proto byl ve sledovaném domě instalován nový systém odvětrání zúžené vzduchové vrstvy pomocí plastových nástřešních komínků o světlosti 50 mm v rastru 1,9 m krát 2,5 m (hustota komínků ca 0,2 ks/m2 střešní plochy). Na původní asfaltové pásy byla přes geotextilii položena nová fóliová hydroizolace. Provětrávání střechy nově zajišťují komínky a průběžná atiková štěrbina. I v novém stavu je tedy hlavní hnací silou provětrávání vítr.

Smysl a funkce celulózové izolace

Technologie zafoukávání Climatizeru Plus garantuje vyplnění i těch nejmenších škvír a zákoutí. Eliminují se tím tepelné mosty i stavební netěsnosti. Velmi dobrá tepelná akumulace dosahuje až dvojnásobku ostatních běžných izolantů. Nespornou výhodou je schopnost absorpce a distribuce vlhkosti pronikající stropní konstrukcí (jedná se o difuzně otevřený systém) i vlhkosti vznikající kondenzací a průsaky na horním záklopu. Vlhkost se na principu pijáku rozprostře v objemu, netvoří kondenzáty a je průvanem postupně odvětrána. Izolace se provádí s požadavkem na minimální stavební úpravy. Aplikace je rychlá, v řádu hodin.

Výsledek

Více než dobrý. Předmětná střecha vykazovala v celém sledovaném období dostatečnou míru vlhkostní bezpečnosti. Nejvyšší průměrná měsíční relativní vlhkost byla ve střešním plášti zaznamenána v lednu 2014 ve výši 84 %. Ke kondenzaci na spodním povrchu horního pláště docházelo jen výjimečně, v souhrnné délce trvání 11 hodin za celé dvouleté období. Mírně zvýšená vlhkost v zimních měsících je však bezpečně odvedena s nástupem teplého období, kdy se příznivě projevuje vliv slunečního záření. V létě klesaly průměrné měsíční hodnoty relativní vlhkosti ve střeše k 40 %. To také ukazuje na vysoký potenciál vlhkostní regenerace tohoto typu střech. Dopočet hmotnostní vlhkosti zabudovaných dřevěných prvků dále ukázal, že se v zimním období může přiblížit 18 %, v letním období však vlhkost dřevěných prvků klesá až na 8,0 % a průměrná roční hmotnostní vlhkost se pohybuje okolo 12,2 %. Jedná se o hodnoty, které pro dřevěné prvky střechy nepředstavují zvýšené vlhkostní ani mikrobiologické riziko.

CIUR a.s.

logoPražská 1012
250 01 Brandýs nad Labem

telefon: 326 901 411
e-mail: info@ciur.cz

web: www.ciur.cz

Více o firmě Vyžádat další informace

Sdílet / hodnotit tento článek

Mohlo by vás zajímat

Jaká izolace nejdéle odolá přímému ohni?

Jaká izolace nejdéle odolá přímému ohni?

Požární odolnost konstrukcí, tedy doba, po kterou je konstrukce (např. stěna, strop, střecha) schopna odolat ohni, závisí na použitých stavebních materiálech a jejich skladbě.

REKLAMA
REKLAMA

estav.cz v žebříčku návštěvnosti TOPlist