Proč? Pro mistra TZB Reného Heineho z provádějící specializované řemeslné firmy Ewald Lau ze Spandau je odpověď zcela jasná: „Systém jako první na trhu spojuje známou robustnost ocelové trubky s ekonomickými přednostmi technologie lisovaných spojů.“
Do obou skleníků bylo instalováno celkem více než 800 běžných metrů silnostěnných ocelových trubek o rozměrech 1/2 až 2" a více než 300 spojek. Dipl. Ing. Karsten Schomaker, vedoucí technického provozu botanické zahrady, sledoval použití nového potrubního systému z důvodu předností při zpracování se zvláštním zájmem. Konec konců se při lisování ve srovnání se svařováním v případě technologie spojů ušetří přibližně 60 % času – a tím se přirozeně dosahuje nepochybného snížení nákladů.
Stejně důležitá však byla pro vedoucího technického provozu udržitelnost instalace. Protože kdo u hesla „skleník“ pomyslí na filigránové stavby ze zahradnictví v sousedství, pak je v případě Berlínské botanické zahrady vedle. Schomaker upřesňuje: „Stejně jako při pěstování rostlin se i zde při výstavbě myslí v desetiletích. Dosavadní skleníky, které se nyní nahrazují, pocházely z šedesátých let dvacátého století. Naše novostavby by měly dosáhnout rovněž srovnatelné životnosti. To však vyžaduje odpovídající úroveň kvality nejen u použitých materiálů, ale i v případě technologie spojů. Silnostěnná ocelová trubka a ‚za studena‘ lisované spoje se pro toto perfektně hodí.“
V obou nových sklenících je v každém případě tato udržitelnost klíčovým parametrem. Na zhruba 6000 m² plochy pod sklem se zde promítají reálné životní podmínky ohrožených druhů alpských rostlin. A to od kvality půdy přes způsob zavlažování a složení vody až po úroveň teploty. Například teplota by měla být minimálně 6 °C – teplo produkuje plynový kondenzační kotel a je rozváděno ocelovým potrubím do klasických radiátorů. Proti příliš vysokým teplotám chrání naopak automatické zastínění. Při příhodném suchém počasí zajišťují potřebnou výměnu vzduchu za denního světla otevíratelné střechy.
Projektová dokumentace má několik fází. Pro projekt rodinného domu nás budou zajímat především studie, dokumentace pro stavební povolení a dokumentace pro provedení stavby. Kolik taková dokumentace stojí? A proč potřebujeme další fáze dokumentace, například interiérový projekt?
O dotaci na energeticky úsporné renovace škol, MŠ, nemocnic, sportovních zařízení a kulturních domů je možné žádat až do 3. února 2020. Dotace na pasivní výstavbu veřejných budov budou na jaře 2020.
Projděte se s námi po netradiční kancelářské budově Five! Na Smíchově, která elegantně propojuje moderní obvodový plášť s industriální fasádou bývalého tramvajového depa.
Prodej nemovitosti je pro běžného člověka akt, který jej potká pouze jednou, dvakrát za život. Není hanbou si přiznat, že se v něm ne zcela dobře orientujete. Na tyto služby je dobré si pozvat profesionála – realitního makléře. Ovšem pozor, jako v každém oboru i zde jsou velké rozdíly v odbornosti. Jak by měla práce ...
Každý, kdo bydlí v bytovém domě, ve kterém se rozúčtovává teplo to zná: na radiátoru má nainstalovaný měřič, který měří... ale co vlastně? Lze podle měření teploty radiátoru rozúčtovávat náklady za teplo? Není potřeba hlubokých znalostí fyziky, abychom tušili, že teplo není to samé co teplota. A že byty byty uprostřed ...
Sdílet / hodnotit tento článek