Nové skleníky botanické zahrady v Berlíně

28. 10. 2016

Druhová rozmanitost, kterou přináší botanická zahrada a botanické muzeum v Berlíně, se těší celosvětově nejvyššímu uznání. Pro udržení této úrovně byly postaveny dva nové skleníky pro pěstování vzácných rostlin z alpského prostředí. Pro instalace vytápění ze silnostěnných ocelových trubek byl v tomto neobvyklém prostředí použit potrubní systém Megapress od společnosti Viega.

Nové skleníky botanické zahrady v Berlíně

Prohlédnout fotogalerii6 fotografií

Proč? Pro mistra TZB Reného Heineho z provádějící specializované řemeslné firmy Ewald Lau ze Spandau je odpověď zcela jasná: „Systém jako první na trhu spojuje známou robustnost ocelové trubky s ekonomickými přednostmi technologie lisovaných spojů.“

Až šedesátiprocentní úspora času

Do obou skleníků bylo instalováno celkem více než 800 běžných metrů silnostěnných ocelových trubek o rozměrech 1/2 až 2" a více než 300 spojek. Dipl. Ing. Karsten Schomaker, vedoucí technického provozu botanické zahrady, sledoval použití nového potrubního systému z důvodu předností při zpracování se zvláštním zájmem. Konec konců se při lisování ve srovnání se svařováním v případě technologie spojů ušetří přibližně 60 % času – a tím se přirozeně dosahuje nepochybného snížení nákladů.

Stejně důležitá však byla pro vedoucího technického provozu udržitelnost instalace. Protože kdo u hesla „skleník“ pomyslí na filigránové stavby ze zahradnictví v sousedství, pak je v případě Berlínské botanické zahrady vedle. Schomaker upřesňuje: „Stejně jako při pěstování rostlin se i zde při výstavbě myslí v desetiletích. Dosavadní skleníky, které se nyní nahrazují, pocházely z šedesátých let dvacátého století. Naše novostavby by měly dosáhnout rovněž srovnatelné životnosti. To však vyžaduje odpovídající úroveň kvality nejen u použitých materiálů, ale i v případě technologie spojů. Silnostěnná ocelová trubka a ‚za studena‘ lisované spoje se pro toto perfektně hodí.“

Rozhodující mikroklima

V obou nových sklenících je v každém případě tato udržitelnost klíčovým parametrem. Na zhruba 6000 m² plochy pod sklem se zde promítají reálné životní podmínky ohrožených druhů alpských rostlin. A to od kvality půdy přes způsob zavlažování a složení vody až po úroveň teploty. Například teplota by měla být minimálně 6 °C – teplo produkuje plynový kondenzační kotel a je rozváděno ocelovým potrubím do klasických radiátorů. Proti příliš vysokým teplotám chrání naopak automatické zastínění. Při příhodném suchém počasí zajišťují potřebnou výměnu vzduchu za denního světla otevíratelné střechy.