REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Univerzální chemické kotvy fungují v jakémkoliv stavebním materiálu

Jedním z nejčastějších požadavků většiny řemeslníků je připevnění dvou rozdílných materiálů k sobě s nárokem na vysokou pevnost. Jako kotevní prvek přitom může být použita celá řada materiálů a jednou z možností je také použití chemické kotvy.
Univerzální chemické kotvy fungují v jakémkoliv stavebním materiálu

Co je to chemická kotva?

Chemická kotva, označována také jako chemická malta či hmoždinka, je speciální dvousložková malta obsahující pryskyřice nebo hybridní směsi. Chemická kotva se většinou skládá z následujících složek:

  • pryskyřice,
  • aditivum,
  • plnivo,
  • pigment,
  • reaktivní složka.

V současnosti jsou nejpoužívanější systémy chemických kotev na následujících chemických bázích:

  1. polyester (obsahující styren i bez styrenu),
  2. vinylester (obsahující styren i bez styrenu),
  3. epoxyakrylát (obsahující styren i bez styrenu),
  4. epoxid
  5. speciální hybridní malty

Kde se chemické kotvy především využívají?

Velkým pozitivem chemických kotev je univerzálnost jejich použití pro většinu materiálů. Chemické kotvy lze použít do většiny stavebních materiálů, jako je například cihla, beton, přírodní kámen a podobně, s výjimkou dřeva, izolací nebo sypkých materiálů.

Své uplatnění nalezly především v narušeném zdivu a tam, kde by hrozilo poškození zdi od pnutí z klasických hmoždinek, například blízko rohů. Také se hojně používá tam, kde se předpokládá styk s vodou, jako je zábradlí u bazénů, apod. Řemeslníci chemickou kotvu s oblibou využívají na hodně namáhané spoje, například zavěšení umyvadel, závěsných klozetů, zábradlí či schodů.

Použití chemických kotev je opravdu široké. Uplatňují se například při:

  • kotvení nosných ocelových konstrukcí,
  • kotvení konstrukcí u dřevostaveb,
  • kotvení nábytku nebo stavebně-truhlářských výrobků,
  • kotvení schodišťových konstrukcí a zábradlí,
  • zavěšování různých nosných prvků,
  • kotvení u střešních konstrukcí:
  • kotvení pozednic do betonových věnců,
  • kotvení vazebních vzpěr;
  • kotvení zahradních pergol, altánů a podobně,
  • kotvení zimních zahrad,
  • kotvení ozdobných prvků.

Pracujeme s chemickou kotvou

Práce s chemickou kotvou neboli hmoždinkou či maltou je opravdu jednoduchá.

  1. Aplikace do tvrdých materiálů - Aplikace chemické hmoždinky do tvrdých materiálů je poměrně jednoduchá. Vyvrtá se otvor do daného materiálu, který se následně vyčistí od prachu a poté vyplní chemickou maltou neboli chemickou hmoždinkou. Dále už stačí jen do otvoru vešroubovat šroub. Než se hmota začne vytvrzovat, je možné polohu šroubu upravit a vycentrovat.
  2. Aplikace do dutých materiálů - Otvor vyvrtejte bez příklepu, aby nedošlo k rozbití komůrek materiálu a bylo do čeho kotvit. Vyvrtaný otvor vyčistíme a následně do něj vložíme speciální plastové nebo kovové sítko, které se posléze vyplní chemickou maltou.

Sítko nám zajistí větší únosnost lepeného spoje po celé své délce a pomáhá tak regulovat množství lepidla vtlačeného do otvoru. Ve chvíli, kdy vsunete šroub do sítka, dojde k vytlačení chemické malty do okolního materiálu. Ta po zatvrdnutí udrží sítko i šroub spolehlivě na daném místě.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Články

Zdroj: STUDIO PEER

Nové lávky v sídlišti Petržalka obyvatelům usnadní a zkvalitní život

Brněnské architektonické studio Peer navrhlo nové lávky na bratislavském sídlišti Petržalka. Cílem je propojit slepé rameno Dunaje s novými MHD zastávkami, které na sídlišti přibydou. Lávky by měly zároveň přispět k tomu, aby se z této lokality stala oblíbená rekreační zóna.

Foto: Jakob Stig Nielsen

Obilný dům žije tradicemi i dnes. Se dřevem to ve Skandinávii vždy uměli

Kulturní a historický význam Jutského poloostrova, který tvoří hlavní pevninskou část Dánska, představuje budova zvaná Obilný dům. Pochází z dílny renomovaného studia Reiulf Ramstad Arkitekter a představila se poprvé české veřejnosti v rámci loňského Salonu dřevostaveb.

Foto:  Even Lundefaret

Dřevěné chaty s výhledem na jezero. Zpřístupnily horskou turistiku rodinám s dětmi

Těžko říct, jestli je ta myšlenka geniální, anebo už ve svých kořenech pomýlená. Pravdu nejspíš ukáže až čas. Upřít sílu jí ale nejde. Pro cestovní ruch a pěší turistiku, nejen v Norsku ale nejspíš i celé Skandinávii, bude do dalších let určující. Dřevěné chaty jsou útulny pro potěchu ducha…

REKLAMA