REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Univerzální chemické kotvy fungují v jakémkoliv stavebním materiálu

Jedním z nejčastějších požadavků většiny řemeslníků je připevnění dvou rozdílných materiálů k sobě s nárokem na vysokou pevnost. Jako kotevní prvek přitom může být použita celá řada materiálů a jednou z možností je také použití chemické kotvy.
Univerzální chemické kotvy fungují v jakémkoliv stavebním materiálu

Co je to chemická kotva?

Chemická kotva, označována také jako chemická malta či hmoždinka, je speciální dvousložková malta obsahující pryskyřice nebo hybridní směsi. Chemická kotva se většinou skládá z následujících složek:

  • pryskyřice,
  • aditivum,
  • plnivo,
  • pigment,
  • reaktivní složka.

V současnosti jsou nejpoužívanější systémy chemických kotev na následujících chemických bázích:

  1. polyester (obsahující styren i bez styrenu),
  2. vinylester (obsahující styren i bez styrenu),
  3. epoxyakrylát (obsahující styren i bez styrenu),
  4. epoxid
  5. speciální hybridní malty

Kde se chemické kotvy především využívají?

Velkým pozitivem chemických kotev je univerzálnost jejich použití pro většinu materiálů. Chemické kotvy lze použít do většiny stavebních materiálů, jako je například cihla, beton, přírodní kámen a podobně, s výjimkou dřeva, izolací nebo sypkých materiálů.

Své uplatnění nalezly především v narušeném zdivu a tam, kde by hrozilo poškození zdi od pnutí z klasických hmoždinek, například blízko rohů. Také se hojně používá tam, kde se předpokládá styk s vodou, jako je zábradlí u bazénů, apod. Řemeslníci chemickou kotvu s oblibou využívají na hodně namáhané spoje, například zavěšení umyvadel, závěsných klozetů, zábradlí či schodů.

Použití chemických kotev je opravdu široké. Uplatňují se například při:

  • kotvení nosných ocelových konstrukcí,
  • kotvení konstrukcí u dřevostaveb,
  • kotvení nábytku nebo stavebně-truhlářských výrobků,
  • kotvení schodišťových konstrukcí a zábradlí,
  • zavěšování různých nosných prvků,
  • kotvení u střešních konstrukcí:
  • kotvení pozednic do betonových věnců,
  • kotvení vazebních vzpěr;
  • kotvení zahradních pergol, altánů a podobně,
  • kotvení zimních zahrad,
  • kotvení ozdobných prvků.

Pracujeme s chemickou kotvou

Práce s chemickou kotvou neboli hmoždinkou či maltou je opravdu jednoduchá.

  1. Aplikace do tvrdých materiálů - Aplikace chemické hmoždinky do tvrdých materiálů je poměrně jednoduchá. Vyvrtá se otvor do daného materiálu, který se následně vyčistí od prachu a poté vyplní chemickou maltou neboli chemickou hmoždinkou. Dále už stačí jen do otvoru vešroubovat šroub. Než se hmota začne vytvrzovat, je možné polohu šroubu upravit a vycentrovat.
  2. Aplikace do dutých materiálů - Otvor vyvrtejte bez příklepu, aby nedošlo k rozbití komůrek materiálu a bylo do čeho kotvit. Vyvrtaný otvor vyčistíme a následně do něj vložíme speciální plastové nebo kovové sítko, které se posléze vyplní chemickou maltou.

Sítko nám zajistí větší únosnost lepeného spoje po celé své délce a pomáhá tak regulovat množství lepidla vtlačeného do otvoru. Ve chvíli, kdy vsunete šroub do sítka, dojde k vytlačení chemické malty do okolního materiálu. Ta po zatvrdnutí udrží sítko i šroub spolehlivě na daném místě.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Články

Vizualizace vítězného návrhu budovy VŠCHT. Zdroj: Mangoshake

Nový dejvický univerzitní kampus se propojí s novou městskou zástavbou

Dostavbou Vítězného náměstí, vyplněním takzvaného čtvrtého kvadrantu, by se měl završit velkolepý plán navazující na vysoce ceněné urbanistické vize Antonína Engela, které jsou odborné obci známé již více než sto let. Takřka všechny následující architektonické návrhy s nimi počítaly. Aktuální koncepce vzešlá…

Foto: Jakub Čaprnka

Přádelna Kežmarok jako příklad zajímavé revitalizace a konverze

Největším bonusem obnovy přádelny je to, že objekt získává novou funkci bez ztráty identity. Respekt k historii se zde spojil s funkční adaptací a vznikl prostor, který má potenciál se stát novým centrem života této enklávy města navázaným na rodinnou destilérku Karloff.

Proměna bývalého průmyslového areálu ve Vršovicích, rezidenční projekt Connect Vršovice. Foto: Neocity

Řešením pro rychlou výstavbu bytů jsou brownfieldy

Brownfieldy dnes představují jeden z největších nevyužitých potenciálů pro rozvoj města. Často jde o lokality v dobrých dopravních uzlech nebo v širším centru, které už mají vybudovanou vazbu na okolí, ale chybí jim funkční struktura a vybavenost.

Vizualizace vítězného návrhu budovy VŠCHT. Zdroj: Mangoshake

Od dřevostaveb po nové čtvrti: Co se právě chystá v Česku

Odvážné dřevostavby, nové městské bulváry i velké sportovní stavby – napříč Českem se připravují i realizují projekty, které zásadně promění podobu měst i regionů. V Praze vznikne nová univerzitní budova, v Hradci Králové se připravuje unikátní administrativní komplex ze dřeva a další…

REKLAMA