Titulní strana
Reality
Čeští vědci varují před neřízeným růstem výstavby na Šumavě

Čeští vědci varují před neřízeným růstem výstavby na Šumavě

1. 8. 2016

ČTK

Dvaadvacet českých vědců varuje před neřízeným růstem bytové výstavby na Šumavě. Podle nich se tam staví v poměru k počtu obyvatel nejvíce bytů z celé ČR. Přitom počet obyvatel Šumavy výrazně klesá, místy i o desítky procent. Řekl to předseda odborné platformy Vědci pro Šumavu Jakub Hruška z Ústavu pro výzkum globální změny Akademie věd. Data podle něj vyplývají z přehledu bytové výstavby, kterou pro roky 2005 až 2015 zveřejnil Český statický úřad.

V obcích Kvilda, Železná Ruda, Borová Lada, Modrava, Nové Hutě, Srní, Prášily a Horská Kvilda (řazeno podle intenzity výstavby v obcích s intenzitou přes deset dokončených bytů na 1000 obyvatel) se v letech 2005 až 2015 postavilo celkem 761 nových bytů. Přesto počet obyvatel těchto obcí klesl z 3227 na 2796, tedy o 15 procent, řekl Hruška.

Nejvíce nových bytů se podle analýzy Vědců pro Šumavu postavilo v Železné Rudě (485), kde klesl počet obyvatel dokonce z 2118 na 1745, tedy o 21 procent. Z obcí, jejichž celý katastr leží přímo v Národním parku Šumava, se nejvíce bytů postavilo na Kvildě (68), kde klesl počet obyvatel ze 167 na 147, tedy o 14 procent. Nejvíce, celkem 26 procent obyvatel, ubylo v Srní, a to z 313 na 248. Přesto se tam postavilo 53 nových bytů. Jediné dvě obce v parku, kde počet obyvatel vzrostl, jsou Modrava (z 52 na 70) při výstavbě 16 nových bytů, a Prášily. Tam 32 nových bytů přineslo zvýšení počtu obyvatel ze 142 na 152.

"Je jasné, že dosavadní model bytové výstavby na Šumavě selhal, výstavba se vymyká kontrole a ohrožuje ráz parku i celé Šumavy. Trvale usídlených obyvatel ubývá a nová výstavba je tažena velkolepými rekreačními objekty," uvedl Hruška. Vzhledem k vysokým cenám stavebních pozemků je podle něj zjevné, že se národní park stává rekreačním či investičním místem movitých zájemců a developerů z celé ČR, což ani ochraně vzácné přírody, ani životu místních lidí příliš neprospívá.

"Odliv obyvatel v Železné Rudě, ležící na okraji parku, je 21 procent, tedy čtyřikrát větší než u obcí uvnitř, kde je to v průměru 5,5 procenta. To je jasným argumentem popírajícím účelové výroky některých zájmových skupin o tom, že ochrana divoké přírody vyhání místní obyvatele," uvedl další člen platformy Pavel Kindlmann z Přírodovědecké fakulty UK. K úbytku obyvatel v pohraničí podle něj samozřejmě dochází v celé republice, ale uvnitř národního parku "prokazatelně méně než jinde".