Kadaňské hradby by měly sloužit turistice, meditaci i pěstování

8. 12. 2015

ČTK

Kadaňské středověké hradby by se měly stát místem pro čilý turistický ruch, meditaci místních nebo třeba i pro komunitní pěstování. Studii proměny parkánů veřejnosti představili architekti Petr Uhlík a Ondřej Fous. Hradební okruh rozdělili na pět samostatných segmentů, jejichž využití by se od sebe mělo lišit, inspirováno však bude 19. stoletím, kdy na hradbách bujela vegetace i měšťanský život.

"Rozdělení na segmenty je z velké části dané příčnými propojeními, to znamená brány, barbakány, věže a tak dále. A samozřejmě ty segmenty mají různé charaktery i vzhledem k okolnímu městu a krajině - z některých segmentů je úžasný výhled do krajiny na Ohři, některé jsou víc 'utopené. Vyšli jsme i z potenciálů, které ty jednotlivé segmenty poskytují a v čem bude jejich síla," řekl Uhlík. Některé ze segmentů tak budou vyloženě lákat turisty k procházce, jiné by měly zůstat více uzavřené a sloužit především místním obyvatelům, kteří je budou moct využít k odpočinku a meditaci.

Největší diskuzi vyvolal poslední úsek u kulturního domu Střelnice. Problematické je jeho využití i průchodnost samotného hradebního okruhu. "Morfologie je tam nejvíc porušená a místo už poté nikdy nenašlo tu svou identitu a pravou tvář. A ta se bude velmi špatně hledat i dnes," vysvětlil Uhlík.

Naopak jižní úsek hradeb od Žatecké brány směrem k hradu má podle architektů potenciál stát se středem turistického dění. Výhledy do krajiny nad řekou Ohří by měly ještě usnadnit besídky, které by umožnily z hradeb vyhlédnout i v méně obvyklých místech.

V části Děkanské zahrady by potom měly vzniknout takzvané otevřené záhony, které by mohly sloužit školám, rodinám s dětmi nebo i sousedům, kteří by v místě mohli pěstovat a sklízet nejrůznější plodiny. "Koncept je zatím otevřený jako záhon sám. Domnívám se ale, že je to dobrá příležitost, například ve školách už se pěstitelství roky nikdo nevěnuje," řekl Ondřej Fous.

Studii na oživení hradeb zadalo město v návaznosti na projekty Löschnerova a Studentského náměstí, které mají vnést život do navazujících částí Kadaně. Po dopracování studie zadá vedení Kadaně projektovou dokumentaci, pokud vše půjde podle plánu, mohlo by se již v roce 2016 začít s realizací první etapy stavby.

Opevnění vzniklo po roce 1259 po prohlášení Kadaně městem královským. Dochované hradby jsou až z druhé poloviny 14. století, další pásy byly doplněny v pozdní gotice. Většina středověkých hradeb byla v průběhu 19. století během růstu města zbourána.