Emilie se narodila v roce 1932 v Ženevě, se začátkem války se s rodiči přesunula do Londýna a posléze do Kalifornie, kde vyrostla a kde poprvé začala vytvářet malá zvířátka z naplaveného dříví.
Její opravdová kariéra začala v sedmdesátých letech, kdy začala pracovat s plasty, latexem a dřevěnými vlákny. Její expresivní témata dodnes vždy souvisejí s přírodou. Postupem času se zaměřila výhradně na tvorbu dřevěných skulptur. Používá jen nalezené dřevo a tomu se pak snaží nejen pomocí pil a seker vnést život.
Navzdory tomu, že sochařské umění nikdy nestudovala, vysloužila si díky svým originálním výtvorům uznání po celém světě. V roce 2003 získala hlavní cenu na prestižní soutěži Florence Biennial. Dílo tvořené ze skupiny monumentálních kmenů vykládaných rodinnými fotografiemi v životní velikosti – pod názvem „Family trees“ – bylo možné vidět mimo jiné v Drážďanech, Praze nebo Gdaňsku.
Jeden z jejích nejznámějších kousků je určitě dutý kmen, jenž vyplnila zvětšenou fotografií z Kyjevského náměstí, ta zobrazuje aktuální politickou situaci v zemi. Emilie si fotografii vybrala z jediného prostého až smutného důvodu, vůbec nikdo se na ní neusmívá.
V jejím ateliéru najdeme spousty skulptur vytesaných z červeného dubu, třešně, ořechu nebo javoru. Kromě nich jsou zde k vidění také židle, oblouky, velké lavičky a různá další díla s prvky lidských postav, z nichž některá sahají až ke stropu nebo se o sebe opírají ve zjevném nářku.
"Když vyřezávám, mám úžasný pocit svobody. Jako umělec, musím vždy nejprve zjistit, jak každý kmen reaguje na mé nástroje. Je to velmi vzrušující proces, a neexistuje lepší způsob, jak to zjistit, než s mojí řetězovou pilou STIHL," popisuje své sochařské umění Emilie.
Takových pil vlastní hned šest, každou pro konkrétní dřevo nebo druh práce. „Například tahle MS 360 je na velké úpravy,“ vysvětluje a ukazuje na stroj, který vypadá, že by klidně položil celý les.
Více o její tvorbě se můžete dozvědět na www.thelureoftheforest.com.
Sdílet / hodnotit tento článek