Nesprávně nastavené zálohy mohou vést k problémům s nedoplatky i přeplatky
Zákon stanoví pouze maximální, nikoliv minimální výši záloh, na hrozbu případného nedoplatku tak musí pamatovat sám spotřebitel. Typicky u odběratelů, kterým v uplynulé době končila fixovaná cena, se mohla celková cena navýšit, roli hraje i letošní zvýšení regulované složky.
Vysoké nedoplatky představují jednorázový výdaj, který u některých spotřebitelů přesahuje jejich finanční možnosti. V takovém případě ERÚ doporučuje kontaktovat dodavatele a snažit se s ním sjednat splátkový kalendář, tedy rozložit si splacení částky v čase.
Přeplatek sice může být vítanou finanční injekcí, zároveň ale zdrojem velkých potíží tehdy, pokud ho dodavatel odmítne vyplatit. Je pak nutné ho vymáhat soudní či mimosoudní cestou, případně využít úkonu započtení, což v praxi znamená postupně si dluh dodavatele „umazávat“ ze záloh.
V obou případech je třeba postupovat velmi precizně (podrobněji v tiskové zprávě věnované přeplatkům).
Důležitá pravidla:
- Výše záloh na dodávku elektřiny a plynu musí podle zákona odpovídat tzv. důvodně předpokládané spotřebě, kterou dodavatelé standardně odvozují od spotřeby konkrétního spotřebitele v minulosti.
- Byť jsou zálohové platby (typicky na měsíční bázi) v rozpisu stanovené na celé nadcházející období, neznamená to, že se v jeho průběhu nemohou změnit.
- Důležité je věnovat pozornost už samotnému rozpisu záloh, tedy povinné součásti vyúčtování. Zejména tomu, zda dodavatel zohlednil všechny zálohy uhrazené během zúčtovacího období.
- Délka zúčtovacího období nesmí přesáhnout 14 po sobě jdoucích kalendářních měsíců a dodavatel ve vyúčtování porovnává částku, kterou zákazník zaplatil na zálohách, se samotnou cenou za dodávku.
Změna výše záloh
„Často se stává, že zákazníci svou spotřebu sníží a předpokládají, že to bude mít automaticky vliv na snížení záloh. Dodavatelé se ovšem tuto skutečnost obvykle dozvědí až v souvislosti s odečtem při řádném vyúčtování. Pokud chceme, aby ji zohlednili okamžitě, musíme je o snížení pravidelných plateb sami požádat, přičemž nižší spotřebu doložíme samoodečtem, tedy nahlášením aktuálního stavu našeho elektroměru či plynoměru. Takové žádosti by měli vyhovět,“ říká Markéta Zemanová, členka Rady ERÚ.
„Pokud jsme víceméně na nule a cena za dodávku energií je po celou dobu stejná, zálohy by nám měly zůstat ve stejné výši. V případě výraznějšího nedoplatku by nám dodavatel měl zálohové platby zvýšit, u přeplatku naopak snížit. V uplynulých měsících se ovšem některým zákazníkům ceny několikrát měnily, a je tudíž možné, že výraznou roli bude hrát i tato proměnná,“ zdůrazňuje radní Zemanová. „Adekvátnost záloh si překontrolujeme tak, že aktuální celkovou cenu za megawatthodinu, tedy součet její regulované a neregulované části, vynásobíme celkovou spotřebou, kterou najdeme ve vyúčtování. Tuto hodnotu pak vydělíme počtem zálohových plateb. Pozor na to, že cena za energie obsahuje i fixní měsíční částku, kterou musíme připočíst,“ dodává Markéta Zemanová s tím, že pokud výsledek neodpovídá rozpisu, je namístě ozvat se obchodníkovi.
Pro kontrolu výpočtu záloh mohou spotřebitelé využít i srovnávač na webových stránkách ERÚ. Ten primárně porovnává nabídky dodavatelů elektřiny a plynu, na základě zadaných údajů ale zároveň vypočte také výši optimální zálohy.
Nerovnoměrné zálohy
ERÚ se setkává i se situacemi, byť jsou ojedinělé, kdy dodavatel zvolí způsob stanovení záloh nerovnoměrně v závislosti na měsíční očekávané spotřebě dle tzv. typového diagramu dodávek. Jednotlivé zálohové platby se pak liší, typicky podle roční doby. I zde však platí, že za celé zúčtovací období může zákazník na zálohách zaplatit maximálně částku, která odpovídá jeho důvodně předpokládané spotřebě. Veškeré podrobnosti k placení záloh, včetně formy jejich úhrady, jsou stanovené smlouvou o sdružených službách dodávky plynu či elektřiny.
Souhrnné informace k zálohám na energie spotřebitelé najdou na webu ERÚ.
Přeplatky
„V první řadě by měl spotřebitel dodavateli vždy zaslat písemnou výzvu k uhrazení přeplatku. Pokud zůstane bez reakce, může dluh postupně ‚umazávat‘ ze záloh, na základě úkonu započtení, nebo může dluh vymáhat cestou sporného řízení. V případě započtení sdělí spotřebitel obchodníkovi, že zálohu neuhradí z důvodu, že vůči ní započítává pohledávku představovanou přeplatkem,“ říká Markéta Zemanová, členka Rady ERÚ, která zároveň zdůrazňuje: „Pozor na to, že ani pokud nám dodavatel dluží, nemůžeme mu prostě přestat platit zálohy. Úkonem započtení je však tato naše zákaznická povinnost splněná.“
Vymáhání celého přeplatku je možné pouze formou exekuce – skrze soudního exekutora či soud. Je pro ni nutné disponovat tzv. exekučním titulem, většinou rozhodnutím o přiznání pohledávky. Toho se každý zákazník domůže u příslušného civilního soudu prostřednictvím žaloby. Spotřebitel (osoba odebírající elektřinu a plyn mimo rámec podnikatelské činnosti, typicky pro svou domácnost) navíc u ERÚ v rámci návrhu na spor, který je mimosoudní obdobou žaloby. Výjimku by představovala situace, kdy by u dodavatele bylo zahájeno insolvenční řízení, v takovém případě lze pohledávky uplatnit pouze přihlášením do insolvenčního řízení.
Neuhrazený přeplatek v nezanedbatelné výši může být zároveň podstatným porušením smlouvy ze strany dodavatele. To zákazníkovi umožňuje (podle občanského zákoníku) od ní bez zbytečného odkladu odstoupit, pokud se protistrany nedomluví na jiném řešení, například snížení záloh na další období.
„Odstoupení od smlouvy je účinné od okamžiku jeho doručení dodavateli. Pokud se tedy rozhodneme tímto způsobem s obchodníkem spolupráci ukončit, měli bychom už mít sjednanou smlouvu s obchodníkem novým, abychom po určité období nezůstali bez dodavatele. Naše pohledávka se tím neruší,“ upřesňuje Ladislav Havel, člen Rady ERÚ.
Sdílet / hodnotit tento článek