REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

MŽP předložilo novelu zákona, která zasáhne domácnosti, výrobce i státní kasu. Úřad vlády, ministerstva i instituce jsou proti

MŽP přichystalo novelu zákona o ochraně ovzduší včetně ustanovení, že od 2025 nebude možné uvádět na trh v ČR kotle na pevná fosilní paliva o jmenovitém příkonu do 300 kW. To se týká i kombinovaných kotlů na uhlí a biopaliva. Mohou se ale vozit ze zahraničí. Proti je Úřad vlády, MPO, MF i další významné instituce. Zákaz prodeje kotlů na uhlí by postihl 300 tisíc domácností, české výrobce i prodejce.
Zdroj: Fotolia.com - anubiscz
Zdroj: Fotolia.com - anubiscz

Ministerstvo životního prostředí přichystalo novelu zákona o ochraně ovzduší, která je v současnosti v mezirezortním připomínkovém řízení

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) navrhlo zařadit do připravované novely zákona č. 201/2012 Sb. O ochraně ovzduší (dále jen zákon) ustanovení o tom, že od 1. 1. 2025 nebude možné uvádět na trh v ČR kotle na pevná fosilní paliva o jmenovitém příkonu do 300 kW. Nicméně nadále by bylo možné uvádět kotle této kategorie do provozu v případě, že byly uvedeny na trh v zahraničí a spalovat v nich uhlí. Oponentům MŽP vadí jak sociální dopady, tak porušení předpisů EU o volném pohybu zboží. Ve hře je 300 tisíc českých domácností, kombinované kotle na uhlí a biopaliva i diskriminace domácích výrobců a prodejců.

Asociace podniků topenářské techniky APTT je jasné, že doba spalování uhlí v malých zdrojích tepla se pomalu blíží ke konci, nicméně k omezení spalování uhlí především sociálně nejslabšími spoluobčany je nutné přistupovat systematicky a citlivě. Nelze měnit pravidla prakticky ze dne na den, navíc se zjevným porušováním pravidel jednotného trhu EU, který je garantován Smlouvou o fungování EU,“ říká výkonný ředitel APTT Ing. Zdeněk Lyčka.

500 připomínek a řada institucí proti

Ministerstvo životního prostředí přichystalo novelu zákona o ochraně ovzduší, která je v současnosti v mezirezortním připomínkovém řízení. V červnu proběhlo první kolo vypořádání připomínek, které k navrhovanému znění zákona zaslala jednotlivá ministerstva a další oslovené dotčené organizace (připomínkovatelé). Sešlo se celkem 500 připomínek, mezi nimiž významně rezonovalo téma navrhovaného zákazu prodeje kotlů na uhlí o jmenovitém příkonu do 300 kW od roku 2025. Proti zákazu se postavilo hned šest významných institucí, v čele v Úřadem vlády České republiky (ÚVČR), dále Ministerstvo financí (MF), Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), Hospodářská komora (HKČR), Sdružení místních samospráv (SMSČR) a Konfederace zaměstnaneckých a podnikatelských svazů (KZPS), Asociace podniků topenářské techniky (APTT).

Problémy technické, ekonomické i sociální

V současnosti uhlí jako hlavní palivo pro vytápění využívá stále téměř 300 tisíc českých domácností, z nichž velká část jsou rodiny sociálně slabé, které nemají z technických či ekonomických důvodů prozatím jinou alternativu k vytápění. Podle připomínkovatelů však nejsou v „Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA)“, které MŽP k připravované novele zákona vypracovalo, sociální dopady zákazu prodeje kotlů na uhlí vůbec uvedeny, nebo jsou bagatelizovány (viz připomínka MF).

Podle MPO a HKČR by zákaz prodeje kotlů na uhlí znamenal nepřípustné omezení uvádění výrobků na trh, které není v souladu s předpisy EU. Nadále by totiž bylo možné si kotel na uhlí zakoupit v zahraničí, dovést jej do ČR a zde jej zprovoznit. Obě instituce zpochybnily výklad MŽP, podle kterého by zákaz prodeje nebyl v rozporu s unijními pravidly o volném pohybu zboží.

Dopady

  • Návrh se týká pouze oblasti uvádění na trh. Lze se proto domnívat, že výrobky uvedené na trh v jiném členském státě mohou být následně dovezeny do ČR a uvedeny zde do provozu. Zákaz prodeje kotlů na uhlí přinutil české výrobce své kotle prodávat prostřednictvím svých zahraničních partnerů, čímž by státní rozpočet přišel ročně až o několik stovek milionů korun za neodvedené DPH.
  • Spalování uhlí v českých domácnostech (řádově 1 mil. tun ročně) se podílí na celkových emisích CO2 přibližně jedním procentem! Takže i okamžité ukončení spalování uhlí maloodběrateli by se na celkových emisích CO2 prakticky neprojevilo.
  • Není uvedeno, jak a čím bude tedy nahrazen výpadek možnosti používat fosilní palivo, aniž by bylo třeba kompenzovat ceny energií ze státního rozpočtu a zároveň, aby pořízení takového zdroje vytápění nebylo pro domácnosti likvidační. Tyto údaje zcela chybí a Ministerstvo financí požadujeme jejich doplnění.

Detaily k tématu v článcích na TZB-info:

Sdílet / hodnotit tento článek

Přečtěte si více k tématu Vytápění domu a zdroje tepla

Zdroj: AdobeStock – valentyn640

Hoří! Jak uhasit požár u vás doma? Haste s chladnou hlavou. Máte pět minut!

Požáry v bytech a rodinných domech jsou častější, než si mnozí lidé vůbec uvědomují. I v případě požáru doma platí, že kdo je připraven, není zaskočen. Na efektivní laický zásah na zvládnutí vznikajícího požáru nemáte často více než pět minut. V tomto článku si přiblížíme, jak uhasit požár…

Emise, zdroj: Adobestock

Prezident podepsal odsun termínu vyřazování emisních povolenek o pět měsíců

Firmy budou moci vyřazovat emisní povolenky za emise, které vypustily do ovzduší v předchozím roce, až k 30. září. Dosud tak musely učinit k 30. dubnu. Pětiměsíční odklad prezident Petr Pavel podepsal. Odklad se vztahuje také na termín, dokdy musí firmy příslušné množství povolenek nakoupit. Budou tak moci jejich…