Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v pondělí v Brně na dotaz ČTK uvedl, že energie ministerstvo nakoupilo asi před 14 dny. "Máme zajištěn dostatek plynu a elektřiny pro všechna přímo řízená zdravotnická zařízení," řekl.
Cena je podle něj dokonce nižší, než byla maximálně podle doporučení ministerstva průmyslu a obchodu. "V rozpočtech nemocnic se třeba náklady na energie pohybují pod pět procent, takže zvýšení o 50 či 100 procent zvládnou," dodal Válek.
Dodávky energií jsou podle Jakoba domluveny za takzvanou spotovou cenu roku 2023 doplněnou o přičítací koeficient. "Výsledná cena tedy není dopředu známá, ale bude se odvíjet od tržních cen příslušných komodit na burze v roce 2023. Na ceny však platí zastropování cen tak, jak jej schválila vláda," uvedl.
Ministerstvo podle něj neplánuje na energie nemocnicím dál přispívat.
Nemocnice tak budou podle Jakoba platit podle nasmlouvaných cen k aktuální ceně na trhu přičítací koeficient 400 korun na megawatthodinu k plynu a k elektřině v nízkém napětí a 273 korun k elektřině ve vysokém napětí.
Původně chtělo mít ministerstvo zajištěné energie pro nemocnice do konce září. Podle dřívějšího vyjádření Válka není nemocnicím možné poslat peníze na nárůst cen energií z veřejného zdravotního pojištění. Nemocnice jsou tímto mechanismem placené za vykázanou péči, které by musely odvést víc. Nárůsty by podle Válka mohla příští rok částečně pokrýt kompenzační vyhláška.
Ministerstvu zdravotnictví do letošního roku dodávala energie firma Veolia Komodity. Částka zhruba 470 milionů korun za rok vzešla z nákupu na Českomoravské komoditní burze, ministerstvo plánovalo odebrat zhruba 270 gigawatthodin.
Ceny energií letos rostou o desítky procent, většina spotřebitelů si tak za ně v příštím roce připlatí. Velká část odběratelů bude platit vládou zastropované ceny. Vláda v říjnu stanovila cenové stropy, a to 6000 Kč za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky.
Sdílet / hodnotit tento článek