Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Dodávky plynu z Norska závislost ČR na Rusku nesnížily

Česká republika se "odstřihla od Ruska", psaly v březnu 1997 české i některé zahraniční deníky. Narážely tak na výsledek jednání o diverzifikaci dodávek zemního plynu do ČR, kdy vláda vybrala norskou státní společnost Statoil. Norský plyn začal do ČR proudit 1. května 1997. Nyní, 25 let poté, je však Česko stále téměř stoprocentně závislé na ruském plynu a politici marně hledají řešení, jak se z této závislosti vymanit v době, kdy Rusko agresivně zaútočilo na Ukrajinu a chová se nepřátelsky i k dalším evropským zemím včetně Česka.
Plyn, ilustrační obrázek, Zdroj: fotolia, dmitry-naumov
Plyn, ilustrační obrázek, Zdroj: fotolia, dmitry-naumov

Na nutnosti zdrojové a dopravní diverzifikace zásobování ČR zemním plynem se vybraní členové tehdejší vlády vedené premiérem Václavem Klausem (ODS) shodli koncem listopadu 1996. Kromě Norska nabídla dodávky nizozemská Gasunie spolu s německou společností Wintershall, nadnárodní konsorcium firem BEB, Mobil a British Gas, ruský Gazprom a německý Ruhrgas. Pro norskou variantu hovořil fakt, že v podstatě jako jediná zaručovala částečnou nezávislost na dodávkách z Ruska, které plyn vždy používalo jako prostředek ekonomického i politického nátlaku.

Vládnímu rozhodnutí ovšem předcházel lítý konkurenční boj, ve kterém hlavně ruský Gazprom nelibě nesl možnou ztrátu části trhu a nešetřil silnými slovy. Jelikož norští i ruští producenti měli o lukrativní dvacetiletý kontrakt s Českem velký zájem, byla vláda pod značným tlakem. O významu rozhodnutí svědčí i fakt, že vítězství norské firmy Statoil oznámil ministr průmyslu Vladimír Dlouhý v Praze na Norském podnikatelském a průmyslovém fóru, které slavnostně zahájil norský král Harald V.

Dvacetiletý kontrakt na dodávku 53 miliard metrů krychlových zemního plynu mezi českou společností Český plynárenský podnik (ČPP) - odštěpný závod Transgas a norským konsorciem firem Statoil, Norsk Hydro a Saga Petroleum sdružených ve Výboru pro vývoz norského plynu (GFU) podepsali na základě rozhodnutí české vlády představitelé zúčastněných společností 14.dubna 1997 v Praze. Transport plynu umožnil severoněmecký plynovod NETRA, který byl otevřen již v listopadu 1995 a na který navázalo již dříve existující propojení Berlína a severních Čech. Na území ČR se od Norska nakoupený plyn dostal u krušnohorské Hory Svaté Kateřiny. Surovina, která dlouhá léta tvořila pětinu až čtvrtinu českého dovozu, ovšem nepocházela z norských nalezišť v Severním moři, ve skutečnosti se totiž jednalo o přeprodaný ruský plyn. Důvod byl prostý: podle odborníků by totiž bylo využití plynu ze Severního moře v ČR velmi obtížné, protože má jiné složení než ruský.

V prvním roce činil podíl z Norska dodaného plynu zhruba osm procent dovozu této suroviny do ČR, postupně se ale jeho množství zvyšovalo. Koncepce dohodnutá v roce 1997 počítala s tím, že podíl plynu od Norů dosáhne v roce 2005 čtvrtiny českého importu - a na této úrovni dodávky řadu let pohybovaly, později přišel výrazný pokles. "Téměř nikoho však nevzrušilo, když loni na jaře kdysi oslavovaný kontrakt s dvouletým předstihem skončil. Podle dat Českého statistického úřadu tvořily totiž dodávky norských plynových paliv loni pouze pět procent z hodnoty dovozů do Česka," napsal v březnu 2016 deník MfD. I přes nákupy z Norska pocházela většina plynu proudícího do ČR z ruských nalezišť a přes evropské burzy se jen přeprodával. "Smluvně to sice byl norský plyn, ale ve skutečnosti šlo o plyn ruský, který přes Česko přešel a pak se vracel ze západu," uvedla MfD.

Závislost na ruském plynu je proto i nyní prakticky stoprocentní. Diverzifikace však otevřela nové přepravní trasy a větší jistotu dodávek. Česko i Evropská unie po plynové krizi z ledna roku 2009 také masivně investovaly do plynové infrastruktury. mimo jiné se zvýšila kapacita zásobníků.

Podle Hospodářských novin v současnosti z velkých českých dodavatelů plynu má přímo s ruským státním plynárenským podnikem Gazprom smlouvy skupina ČEZ. Ostatní dodavatelé plyn nekupují přímo od Gazpromu, ale vesměs na energetické burze v nizozemském Rotterdamu. Tak jako tak ale jde o plyn z Ruska.

Sdílet / hodnotit tento článek

Nejnovější redakční zprávy

Náchod, foto redakce

Náchod vybuduje do tří let téměř 30 nájemních bytů za více než 160 milionů korun

Dvacetitisícový Náchod vybuduje do tři let téměř 30 nájemních bytů za více než 160 milionů korun. První osm bytů vznikne přestavbou domu v ulici Odboje a dalších 21 bytů v novostavbě v lokalitě Nová Tepna. První z projektů by mohl začít na podzim a druhý v roce 2027. Řekla to mluvčí radnice Nina Adlof. Podle ní…

Bytový dům, Ilustrační obrázek, zdroj:vojtech-herout, Fotolia

Češi jsou spokojeni se svou bytovou situací, připouští ale finanční náročnost

Skoro dvě třetiny Čechů jsou spokojené se svou současnou bytovou situací, častěji lidé, kteří mají vlastní nemovitost. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos. Dvě pětiny populace by nejraději bydlely v rodinném domě mimo město či předměstí. Většina lidí ale pociťuje zdražování na realitním trhu a většina také…

Hradec Králové, ilustrační obrázek, zdroj: fotolia, PHB.cz

Výstavba bytů v hradeckém kraji loni klesla o 18 %, byla nejnižší od roku 2015

Výstavba bytů v Královéhradeckém kraji loni meziročně klesla o 18 procent a byla nejnižší za posledních devět let. Investoři loni zahájili stavbu 1269 bytů, zatímco předloni rozestavěli 1549 bytů. Méně bytů se v kraji rozestavělo naposledy v roce 2015. Propadla se výstavba bytů v bytových i rodinných domech.

Současný stav kolonády v náchodské Bělovsi již dřívější slávu připomíná jen v malých fragmentech, zdroj redakce

V náchodské Bělovsi začala rekonstrukce historické kolonády IDA za 24 mil. Kč

V areálu Velkých lázní v náchodské městské části Běloves začala rekonstrukce historické kolonády IDA. Oprava budovy a navazujícího prostranství by měla stát 24,2 milionu korun. ČTK to dnes řekli zástupci radnice. Stavební práce zajistí vrchlabská společnost B.C.M. company. Hotovo má být v červenci 2026, což platí i…

Ilustrační obrázek, zdroj: anton-gvozdikov, Fotolia

Brno nesouhlasí s návrhem novely zákona. Má omezit městské stavební předpisy

Vedení Brna se vymezilo proti návrhu novely zákona, která by omezila pravomoci radnic ovlivňovat městské stavební předpisy. Její schválení by mohlo zásadně ohrozit udržitelný rozvoj velkých měst, uvedla dnes v tiskové zprávě primátorka Markéta Vaňková (ODS). Návrh je součástí novely energetického zákona, která je…