Ohlédnutí za festivalem Open House Praha 2020
V rámci festivalu zpřístupněný Laichterův dům v Chopinově ulici je tak trochu skrytým pokladem Vinohrad. Dům si nechal postavit nakladatel Jan Laichter v letech 1908 – 1909 dle návrhu předního architekta moderny Jana Kotěry, který dostal při návrhu zcela volnou ruku. Dům tak nese jeho nezaměnitelný rukopis pozdější tvorby, kdy již upustil od využívání secesních prvků a soustředil se na geometrickou čistotu. Důraznou tektoniku a symetrickou geometrii čelní fasády doplňuje režné zdivo z pálených cihel a různé struktury hrubých omítek. Jakákoliv další zdobnost není zapotřebí.
Jan Laichter chtěl v domě skloubit bydlení se svou prací, takže v přízemí najdeme prostory nakladatelství s okny do ulice, v zadní části pracovnu pana Laichtera, v první patře pak samotný byt rodiny Laichterových a ve 2. až 4. patře nájemní byty. Dům i dnes slouží své původní funkci, v přízemí najdeme nakladatelství Paseka. Součástí je také malá dvorní zahrada, kterou taktéž navrhl Jan Kotěra.
Průčelí domu disponuje dvěma oddělenými vstupy, jižní sloužil rodině Laichterových a dodnes slouží nakladatelství, severní vstup využívají nájemníci bytů v horních patrech. Ty jsou i v současnosti obývané.
Také sousední činžovní dům stojí za pozornost. Vznikl dle návrhu z roku 1909 a jeho autorem je Bohumil Waigant, žák Jana Kotěry. V roce 1937 prošel dům rekonstrukcí a dostavbou posledního patra dle projektu Františka Kolmana.
Prostory nakladatelství, pracovnu a byt Laichterových propojuje schodišťová hala zdobená malbami Františka Kysely. Řezbářské zdobení zábradlí v podobě sov odkazuje k moudrosti a vzdělanosti, symbolizuje tak hodnoty, jaké vyznával pan majitel. Hala se dochovala v původním stavu a zachovává si tak skutečně autentickou atmosféru.
Již téměř tradičním bodem programu Open House Praha je možnost vyjet výtahem na střešní terasu multifunkčního objektu Quadrio ve Spálené ulici. Stavba Jakuba Ciglera z roku 2014 se nevyhnula přinejmenším smíšenému přijetí veřejností. Masivní, ale na menší logické celky členěný objekt v sobě kombinuje obchodní plochy, kancelářské prostory a byty. Stavba při svém vzniku také nahradila bývalý vestibul metra a napojila se na stávající obchodní dům Máj.
Přístup do kancelářské části a také na střešní terasu se nachází v ulici Purkyňova. Za běžných okolností je prostor za recepcí již přístupný pouze nájemníkům kanceláří, a to včetně terasy. O to vetší překvapení na návštěvníky v rámci festivalu čeká. Pohled z výšky na střechy domů je ve městě vždy ceněný artikl.
Quadrio navazuje na obchodní dům Máj, jehož napojení a střešní terasu si lze ze střechy Quadria důkladně prohlédnout. Legendární obchodní dům Máj navržený v letech 1972 – 1975 autory z libereckého ateliéru SIAL čeká v dohledné době zásadní rekonstrukce. V kruzích odborníků i amatérských zájemců aktuálně vře debata, zde je projekt rekonstrukce dostatečně citlivý k původní mašinistické estetice budovy.
Letmé nahlédnutí do ulice 28. října a Na Příkopě. Za budovou Škodova paláce od Pavla Janáka, dnešního úřadu Magistrátu hlavního města Prahy, vykukuje palác Ara. Klenot meziválečné funkcionalistické architektury s prvky art deco od architekta Milana Babušky prošel rekonstrukcí a jeho vnitřní prostory aktuálně využívané coworkingem HubHub mohli zájemci v rámci festivalu taktéž navštívit.
Pohled ulicí Spálená na Karlovo náměstí s bazilikou sv. Petra a Pavla na Vyšehradě v pozadí. Kromě věže Novoměstské radnice a výškových budov na pankrácké pláni také můžeme v malebně členité střešní krajině rozpoznat například budovu polikliniky VFN v Praze na Karlově náměstí. Funkcionalistická budova je vrcholným dílem Ferdinanda Fencla, na kterém v letech 1937 až 1950 pracoval s Vojtěchem Kerhartem.
Nelze opomenout ani výhled směrem k Pražskému hradu a vrcholu Petřín. V levé části snímku vystupuje nad střechy okolní zástavby polyfunkční budova Drn od architekta Stanislava Fialy dokončená v roce 2017. Unikátní dům získal ocenění Stavba roku 2019. Ačkoliv je dominantním materiálem sklo, stavba je velmi důmyslně a citlivě provázána s barokním Schönkirchovským palácem, se kterým tvoří vnitřní dvůr, čímž velmi přirozeně a nenásilně vstoupila do stávající zástavby a vhodně ji doplnila. Svou přezdívku dům získal díky fasádě obrůstající zelení.
Sdílet na Facebooku Sdílet na Pinterestu
1 / 11
REKLAMA