Bezpečnost na sídlištích: Základní principy
Toto místo je mrtvé, nejsou zde žádné kavárny, restaurace, kultura, takže pozdě večer se tu člověk bojí jít, protože by se těžko dovolal pomoci. Mnohé chodníky jsou v majetku společenství vlastníků, takže někdy jsou ve špatném stavu a v zimě prakticky neudržované, což je pro matku s kočárkem hodně nebezpečné.
Komentář obyvatelky – matky s malým dítětem: Zeleň je nezajímavá. Neposkytuje estetické uspokojení, ale ani není funkční. Na louku nechci jezdit s kočárkem, protože je tam plno psích exkrementů. Pro rekreaci dítěte je taková zeleň naprosto nevhodná. Chybí tu trávník, kam by nesměli psi. Nějaký čas jsem žila ve Vídni a tam je to v parku jinak než už nás: pejskaři mají vyhrazené a oplocené plochy, kde můžou volně venčit psy, kdežto tady musí být všichni, kdo nechtějí být obtěžováni psy, za plotem. To by nebyl největší problém, ale ony tady ty oddělené zóny vůbec nejsou. Není tu například skutečný pobytový park s kultivovanou zelení a správcem, kde by bylo možné dělat bezpečně aktivity s dětmi. V křovinách okolo „parků“ jsou odpadky, často je z nich cítit moč.
Typický příklad udržované předzahrádky, Nedvězská ulice.
Cesta bez uličního osvětlení. Z jedné strany zadní vchody paneláku, z druhé strany bujná vegetace. Nikdy si nemůžete být jistí, kdo se skrývá v křoví.
Je to tu nepřehledné. Takzvaná zeleň je neudržované houští. Válejí se tam odpadky, chlapi tam chodí močit. Bezdomovci a zloději schovávají křovinách různé věci.
Lavičky jsou tu neudržované a poničené. Jsou špatně umístěné, takže vybízejí k posezení pobudů. Ani sama bych si tam nikdy nesedla, natož s dítětem.
Sdílet na Facebooku Sdílet na Pinterestu
1 / 6
REKLAMA