Za újmu způsobenou věcí odpovídá její vlastník
Odpověď na uvedené otázky nabízí zákon o pozemních komunikacích a občanský zákoník, i když je to odpověď poměrně nepřehledná. Ke zlepšení v roce 2009 přispěla alespoň chodníková novela. Ta zrušila odpovědnost vlastníků domů za přiléhající chodníky, které jim nepatřily. Od té doby platí pro odpovědnost za chodníky obecné pravidlo, stejné jako v případě ostatních komunikací. To říká, že za újmu způsobenou věcí jiné osobě je odpovědný její vlastník. Z tohoto pravidla jsou ale četné výjimky a, aby toho nebylo málo, i výjimky z výjimek.
Vlastník neodpovídá za újmu způsobenou technickým stavem komunikace
Vezměme si nejdříve silnice a chodníky – ty vlastní téměř vždy obec, kraj, resp. stát. Tito vlastníci jsou privilegovaní a ze zákona neodpovídají uživatelům za újmu způsobenou technickým stavem komunikace. Řidič je povinen technickému stavu přizpůsobit svou jízdu, chodec svou chůzi. Pokud tak neučiní a rychlou jízdou na silnici s výtluky poškodí vozidlo, nebo zakopne o jednu z mnoha vyvrácených dlaždic na vyžilém chodníku, náhrady se na vlastníku komunikace nedomůže.
Za újmu z nepředvídatelných závad ve schůdnosti a sjízdnosti náleží náhrada
Z tohoto pravidla existuje hned několik avizovaných výjimek. První z nich se týká sjízdnosti či schůdnosti komunikace. Silnice má podle zákona závadu ve sjízdnosti a chodník ve schůdnosti tehdy, pokud nějaká nepředvídatelná závada v jejich kvalitě způsobí uživateli újmu, i když svůj styl jízdy či chůze jejich stavu přizpůsobil. Pokud tedy utrhne kolo na překvapivém výmolu v jinak novém koberci asfaltu, náleží mu od vlastníka náhrada. Podobně, uklouzne-li na skryté ploše ledu na jinak posypaném chodníku a zraní se, je mu vlastník chodníku povinován náhradou škody. Vlastník se ovšem může z náhrady vyvinit, pokud prokáže, že nebylo v jeho možnostech závadu odstranit, zmírnit nebo na ni alespoň upozornit.
Zdroj: AdobeStock.com - RAM
Povinnost předcházet vzniku újmy mají všichni
Pokud by platilo pouze uvedené, bylo by pro vlastníka silnice či chodníku logicky vždy jednodušší je nijak neopravovat, neupravovat a vyhnout se tak případným nepředvídatelným závadám (jak víme, v případě místních komunikací tomu tak často bývá). Naštěstí alespoň co se zimní údržby týče, uplatní se klasické prevenční pravidlo občanského práva. Podle něj se má každý chovat tak, aby nedocházelo ke vzniku újmy. Právě na základě tohoto příkazu jsou vlastníci povinni zbavovat chodníky a silnice důsledků povětrnostních podmínek a udržovat je schůdné či sjízdné. Pokud svou povinnost zanedbají, náleží případnému poškozenému náhrada. I toto pravidlo má své limity – údržbu lze po vlastníku požadovat jen v rozumné míře a pokud je objektivně v jeho silách. Nelze tedy počítat s tím, že úderem šesté hodiny ranní odstraní v noci napadanou závěj sněhu na chodníku v postranní uličce. Vlastník také může namísto údržby méně využívané komunikace opatřit cedulí, že se v zimě neudržují, čímž má dle zákona splněno.
Prevenční pravidlo platí i pro uživatele komunikace – také on se musí chovat tak, aby ke vzniku újmy nedocházelo. Za daných okolností tak od něj lze očekávat využití sněhových řetězů či zimní obuvi. Pokud se sám uvede do takového stavu, že není schopen bezpečně komunikaci využít, například když se opije, a způsobí si přitom škodu či zranění, nemůže po vlastníkovi požadovat náhradu, případně může požadovat pouze její část.
Nárok na náhradu újmy má vlastník sousední nemovitosti
Zatímco chodci a řidiči nárok na náhradu újmy způsobené špatným technický stavem komunikace v principu nemají, vlastníci okolních nemovitostí se jí domáhat mohou. Pokud tedy na vašem domu např. praská zdivo v důsledku špatné stability silnice, můžete po vlastníku požadovat náhradu. Toto právo se ovšem nevztahuje na újmu způsobenou provozem na komunikaci.
Pro účelové komunikace, stezky a schodiště platí jen pravidlo obecné
Pro méně významné cesty – účelové komunikace, chodníky podél nich, stezky nebo třeba schodiště v budovách - platí jen zmíněné prevenční pravidlo občanského práva. Tedy chovat se tak, aby nikomu nevznikala újma. Jejich vlastníci, tedy osoby soukromého práva, včetně například bytových družstev či společenství vlastníků, nesou za jejich technický stav plnou odpovědnost. Na rozdíl od vlastníků „velkých silnic“ nemají výjimku, podle níž by za škody způsobené špatným technickým stavem neodpovídali. Musí tedy nejenom odklízet led a podobné nebezpečné překážky nebo na tyto překážky upozorňovat. Jejich povinností je také udržovat komunikace a schodiště v dobrém stavu, který jiným osobám nehrozí újmou. Samozřejmě s přihlédnutím k povaze věci (např. polní cesta) a výhradou, že i uživatel musí dbát obvyklé opatrnosti.
Vlastníkům nemovitostí se vyplatí konzultace s advokátem
Pokud vám uvedená pravidla připadají složitá, vězte, že jistě nejste sami. I tak jsou oproti skutečnosti zjednodušená a ve zvláštních případech se mohou uplatňovat odchylně. Pro běžné životní situace postačí si zapamatovat zlaté pravidlo – chovat se tak, aby jiným nevznikala újma. Není přitom potřeba být tak přehnaně opatrný, jako to známe ze zpráv z USA („nestrkejte kočku do mikrovlnky“), ale zároveň ne nedbalý. V pochybnostech a obzvláště u právnických osob, které spravují více nemovitostí či větší plochy komunikací, je vhodné se poradit s advokátem, jaké preventivní kroky přijmout, aby k újmě a povinnosti ji nahrazovat nedocházelo. Pokud vám újma naopak vznikla a chcete ji vymáhat, je zastoupení advokátem takřka nezbytností.
Sdílet / hodnotit tento článek