Wümmehof v brémském Borgfeldu se nachází na adrese Katrepeler Landstrasse, ale asi byste jej opravdu našli, museli ještě chvilku hledat. Zvenčí je totiž tohle ne zrovna okázalé sídlo patrné spíše svou rozlehlou parkovou zahradou. Která má, stejně jako celá lokalita, poměrně pestrou historii.
O tom, že stavět by se mělo udržitelně a ekologicky, dnes nikdo moc nepochybuje. Alespoň z řečí to tak vypadá. A zrovna tak v trendu je i zelené, udržitelné bydlení. Jenže tyhle dva vesmíry snů a možností udržitelnější budoucnosti leží tak nějak vedle sebe, a svými dimenzemi vzájemně moc nepronikají.
Navenek je nenápadný. Vypadá skoro obyčejně. Přesto dosahuje na pasivní standard a svým přebohatým interiérem překvapí. To, jak je uzavřený do ulice, pak zdařile kompenzuje otevřeností k zahradě. Dům z Moravského Krumlova je příjemným překvapením.
Proslavení architekti s mezinárodní reputací se obvykle drží stranou od projektů, o nichž se nebude psát v prestižních žurnálech. Švédští Claesson Koivisto Rune jsou skromnější, a nebojí se i na malém návrhu předvést, co všechno dovedou.
Ve střední Evropě, zrovna tak i jako na Balkáně. Problémy lidí, kteří se vydávají pro radu z architekty, jsou všude podobné. Ostatně, charakter zástavby v Srbsku se od Česka moc neliší. I tady se po dlouhá léta řešily stavební problémy nejrůznějšími nahodilými improvizacemi. A i tady už dospěli do bodu, kdy touží…
Domek mezi lesy je zrozený z romantiky a touhy po dobrodružství. Ze vzpomínek, které v sobě všichni máme, protože dojmy z prvního prázdninového léta na chatě někde u lesa si v sobě neseme napořád.
Diagonální propojení místností v přízemí, zřídkavé stinné kouty zpestřující jásavé barvy. A světlo? To sem proudí ze stran i z výšky patra. Co střecha? Ta dělá dům… Dům, který je velmi povedený zevnitř, díky ní vypadá poněkud netradičně.
Novostavba rodinného domu? Mnozí stavebníci sklouznou k typové fádnosti, mnozí z přemíry financí k opulentnosti nevkusně vystavené na odiv. Architekti z atelier SAD se ale postarali o to, že jimi navržený Dům na Rašovce bude sebevědomý a elegantní, přitom zcela respektující okolí. A dokonale využije výhledu do…
Park ve městě si spojíme s představou zeleně, odpočinku, sportu nebo romantických setkání. Považujeme je za kousek přírody. Parky ve městech rozhodně mají své důležité místo. Ale dnešní pojetí často nemá s fungující přírodou moc společného. Jsou nákladně opečovávanou zahrádkou. Pokud mají parky nevhodnou skladbu…
Rychlost, efektivita, udržitelnost. A celkově nízkonákladové řešení vzhledného víkendového domu, to vše charakterizuje projekt ze sousedního Rakouska. Je to stavba, která svým malým rozměrům navzdory představuje velkou inspiraci. Tohle totiž dokážete postavit taky.
Razantní přístavba výrazně rozšířila objem rodinného domu. Protože ale objekt stojí v lokalitě, kde se dbá na ráz zástavby, muselo se u onoho rozšíření postupovat chytře. Staré zůstalo po renovaci a zateplení zachované. A nová, výrazně se odlišující část, nejde z ulice vůbec vidět.
Stylten, Myra, Stjerna a Eldhuset. Zní to jako jména čtyř sudiček z pohádky. Nejsou jimi, byť se podobně vědoucně sklání nad norským Lysefjordem, a z výšky strmého svahu hledí na jeho dramatickou krajinu. Právě tak byla čtveřice chat, určených k sezónnímu obývání, v rámci projektu Bolder zamýšlena.
Staří mládenci ještě nejsou vyhynulým druhem. Byť se tedy podle posledních zpráv stáhli daleko na sever, kde žijí v jeskyních. A zrovna do jedné takové jeskyně, chlapského útočiště před nepohodou vnějšího světa, nás vede projekt litevských architektů.
Nečekaně odvážný zásah, který ale nenarušil velmi formální a jinak nenápadné vyznění „chaty“, skryté v severských lesích. Do tohoto nápaditě řešeného útočiště pro případy nepohody se vejde čtyřčlenná rodina, byť základna domu nemá ani 30 metrů čtverečních.
Budova, která pamatuje hezkou řádku staletí. A byť má za sebou velkou minulost, v přítomnosti už pro ni zdá se není místa. Naštěstí tu s pomocí architektů a osvíceného investora došlo k vítané změně, a starý dům velikosti paláce se dokázal aktualizovat tak, aby změnil svůj účel a přitom neztratil krásu.
Projekt, který srší nápady a ambicí proměnit ospalou vesničku v anglickém Dorsetu, a udělat z ní příklad udržitelného přístupu k zemědělství, krajině, komunitě i hendikepovaným lidem. Všechno hezky pod jednou střechou.
Cílem tu bylo vytvořit rodinný dům, který svou nenápadností nebude narušovat harmonicky utvářené přírodní okolí. Ale požadavky majitelů na počet místností a obsah domu byly velkorysé. Jak si architekti poradili s protichůdnými požadavky?
Zajímavá ukázka funkčního designu, a taky vynikající příklad toho, jak může snaha po recyklaci materiálu napomoci splynout novostavbě s historickou zástavbou ve svém okolí. Stavebníci chtěli dům, u kterého se nemusí bát o každé škrábnutí. Staré dřevo chrání novostavbu a skvěle vypadá.
Přání a požadavky zadavatele a stavebníka jsou kritéria, která stavbu polidšťují a dodávají jednotlivým architektonickým projektům osobní rozměr. Někdy si tyto specifické doplňky klientů žádají tak dalekosáhlé úpravy návrhu, až do té míry, že se stanou dominantním rysem celého záměru. A to je přesně případ švédského…
Většinou nebývá takový problém na první až druhý pohled přiřadit stavbu výrazného architektonického řešení k nějaké konkrétní lokalitě. Jenže projekt, letos řešený studiem Steiner Architecture, je dočista jiný případ. Rodinný dům vilkovitého typu se prostě brání nějakému klasickému zařazení, respektive nabízí těch…
