Rotava má asi 3000 obyvatel a hospodaří s ročním rozpočtem okolo 60 milionů korun.
Podle vládní agentury pro sociální začleňování jsou ve městě tři tzv. vyloučené lokality, tedy místa, kde se koncentrují sociální problémy a která většina obyvatel může vnímat jako problematická. Červenka řekl, že zde žijí nájemníci, kteří ničí společné prostory domu a dělají v nich hluk a nepořádek, v několika případech se v domech objevily štěnice. Největší takovou lokalitou je sídliště nedaleko centra Rotavy. Jsou tam panelové domy s byty, které vlastní čeští i zahraniční majitelé. Podle starosty využili toho, že se Rotava od roku 2011 potýkala s výrazným úbytkem obyvatel a skupovali volné byty. Starosta uvedl, že spekulanti vydělávají na tom, že obyvatelé těchto bytů pobírají sociální dávky a příspěvky na bydlení, z nichž hradí nájem. Průměrné měsíční nájemné tam činí až 12.000 Kč, přitom v městských bytech je to o polovinu méně.
Rotava proto od letoška začala tyto byty odkupovat. "Tím, že ty byty skupujeme, tak jednak navyšujeme jejich cenu a pro obchodníky to už není tak výhodné, a navíc si pak nájemníky sami vybíráme," řekl Červenka. Byt, který dříve stál 150 000 korun, dnes podle starosty stojí zhruba o 100 000 korun víc. Žádosti o městské byty posuzuje rada města, hledí zejména na to, zda má nájemník pracovní smlouvu a jestli nemá dluh vůči městu. Starosta připustil, že kvůli výdajům na odkup bytů musí radnice omezovat investice například do infrastruktury.
V současné době je podle něj víc volných bytů než žádostí o ně. "Ti problémoví nájemníci byli z bytů vystěhováni a některé byty jsou zatím městem udržované prázdné, do té doby, než seženeme vlastní nájemníky," uvedl Červenka. Do budoucna chce město z těchto bytů vytvořit tzv. startovací byty pro mladé, bezbariérové byty nebo byty pro seniory s výhodnými podmínkami a nájemným.
Příchodu dalších problémových nájemníků se Rotava brání také zavedením tzv. bezdoplatkových zón, ve kterých noví obyvatelé nemají nárok na doplatek na bydlení. Takové zóny zavedla i řada dalších měst. Snaží se tak zamezit právě "obchodu s chudobou". Ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi, které tuto pravomoc obcím a městům dává, má ale své kritiky a u Ústavního soudu ho napadlo 17 senátorů. Omezení doplatků podle kritiků situaci nepomůže řešit, nežádoucí sociální jevy může naopak prohloubit či přesunout.
Sdílet / hodnotit tento článek