Projekt, který srší nápady a ambicí proměnit ospalou vesničku v anglickém Dorsetu, a udělat z ní příklad udržitelného přístupu k zemědělství, krajině, komunitě i hendikepovaným lidem. Všechno hezky pod jednou střechou.
Cílem tu bylo vytvořit rodinný dům, který svou nenápadností nebude narušovat harmonicky utvářené přírodní okolí. Ale požadavky majitelů na počet místností a obsah domu byly velkorysé. Jak si architekti poradili s protichůdnými požadavky?
Zajímavá ukázka funkčního designu, a taky vynikající příklad toho, jak může snaha po recyklaci materiálu napomoci splynout novostavbě s historickou zástavbou ve svém okolí. Stavebníci chtěli dům, u kterého se nemusí bát o každé škrábnutí. Staré dřevo chrání novostavbu a skvěle vypadá.
Přání a požadavky zadavatele a stavebníka jsou kritéria, která stavbu polidšťují a dodávají jednotlivým architektonickým projektům osobní rozměr. Někdy si tyto specifické doplňky klientů žádají tak dalekosáhlé úpravy návrhu, až do té míry, že se stanou dominantním rysem celého záměru. A to je přesně případ švédského…
Většinou nebývá takový problém na první až druhý pohled přiřadit stavbu výrazného architektonického řešení k nějaké konkrétní lokalitě. Jenže projekt, letos řešený studiem Steiner Architecture, je dočista jiný případ. Rodinný dům vilkovitého typu se prostě brání nějakému klasickému zařazení, respektive nabízí těch…
Soužití dvou generací takříkajíc pod jednou střechou, požadavek na moderně uchopený vzhled interiéru, ale při zachování tradičního vzhledu celé stavby. Zhruba taková přání charakterizovala novostavbu rodinného domu, jež vyrostl na okraji novojičínského Rybí.
Lokální stavební vyhlášky a nejrůznější skutečnosti, vycházející z územního plánu, většinou chápeme jako jednostranná funkční omezení. Očekává se, že kvůli nim musíte stavět méně, ne tak objemně, v nižší výšce. Architekti ve finském Kajaani řešili opačný problém. Úřadům se nepozdával rodinný dům, který byl až příliš…
Nová chata, která potěší. To je na Lipně spíš výjimka, než pravidlo. Nejen proto si projekt rekreačního obydlí, jež vyrostlo na místě původní chatky ze 70. let, pozornost zaslouží. Klade důraz na stavební ekologii a udržitelnost.
Češi možná patří k evropské špičce ve vlastnickém bydlení, ale v Irsku je tomu přesně naopak. Ceny nemovitostí tam meziročně rostou o 11 %, a tento trend následují i ceny nájemného. Jako řešení tedy někteří volí malé domky na přívěsu. Tigín v gaelštině znamená malý dům. A přesně o malých, cenově dostupných…
Jen 50 minut jízdy od Tallinnu nabízí nezbytné teplo uprostřed severské divočiny, a k tomu ještě štědrou porci pohodlí. Svým obyvatelům umožňuje ponořit se do hlubin samoty. A dopomáhá jim k poznání, že les je vlastně v dnešní uspěchané době takovou zelenou tichou katedrálou.
Otevřít dům slunci, pustit si jeho paprsky dovnitř. To už dnes může znít jako docela otřepaná fráze. Dánský architekt Sigurd Larsen jí ale dodal nový význam. Realizovaný projekt malého rodinného domu, který připravil pro klienty z venkovského Uckermarku, je skutečně nevšedním a prozářeným místem.
Optimální orientace, vyvážení stavby ve skalnatém terénu, respekt k členité topografii. A taky jednoduché materiálové řešení, které dodalo rodinné chatě velmi příjemný přírodní ráz.
Finové možná mají světové renomé národa saunujících se otužilců, ale Norové za nimi příliš nezaostávají. Ještě před dvěma stoletími bylo v centru Osla více saun, než dnes stojí v Helsinkách. Pravda, norské hlavní město si tenkrát ještě říkalo Kristiana, a voda v Oslofjordu byla o poznání čistější.
Jak poznáte, že je nějaká stavba nadčasová? Stačí se podívat na rodinný dům – vilku Trompenberg. Byť byla dostavena loni, svým silně funkcionalistickým pojetím se blíží stavbám, které tu vznikaly před 100 lety. Elegance totiž nikdy nevyjde z módy, je univerzálním a stále srozumitelným jazykem architektury.
Paseo de la Independencia, jedna z hlavních dopravních tepen aragonské Zaragozy, je místem kudy kráčely dějiny. Doslova. A většinou při tom za sebou zanechávaly mrtvé. Takže ještě dnes je tato ulice, začínající u Plaza de España a končící na náměstí Plaza de Paraíso, bulvárem zasvěceným vzpomínkám. Něco jako naše…
Poslední půlhodina do cíle je nejhorší, to vám potvrdí každý řidič. Těch 30+ minut, než po sjezdu z dálnice prokličkujete městem až domů, je často těžší než hodiny jízdy před tím. A k tomu tma, všude sníh, únava. Sváteční atmosféra se k řidičům do kabiny jen tak neprobojuje, do cíle dorazí vyčerpaní a nenaladění.…
Naprosto imerzní, pohlcující zážitek, nabídla v roce 2019 vánoční světelná instalace v Denveru. Město ve spolupráci s mezinárodně uznávanými mistry ve hře světel, designéry studia BrutDeluxe, nabídli vpravdě brutální orgie světel. A také podívanou, jež můžete vnímat i dalšími smysly.
Nemusíte být nutně věřící, ale návštěva kostela na Vánoce je v mnoha rodinách tradicí. Atmosféra svatostánku má totiž své kouzlo. A což teprve, kdyby vám během této návštěvy nástěnné malby a obrazy svatých vyložily svůj příběh.
Dílo, které fascinuje nejen svým výsledkem, ale i samotným procesem vzniku, tvorbou. Zhruba tak lze postihnout jednu ze starších světelných instalací, která po dvě léta zářila nad vánočním Curychem. Přesněji tedy, nad jeho pověstnou Bahnhofstrasse, jež je prý tou nejkrásnější nákupní třídou v celé Evropě.
Někdy není od věci podívat se, jak k oslavám Vánoc přistupují za hranicemi. Finsko nabízí poměrně zajímavou inspiraci, jak strávit slavnostní čas s rodinou. U ohně a v lese, s dopomocí primitivní leč působivé architektury.
