Výhody bydlení v dřevostavbách jsou dnes i českým investorům dobře známy: zdravé vnitřní klima, komfort, úspora financí za energie, rychlost výstavby a nízká ekologická zátěž. Méně se ovšem ví, že i mezi dřevostavbami existují zásadní rozdíly v kvalitě, odolnosti, stabilitě či zdraví uživatelů. „Kdybychom použili příměr z oblasti automobilismu, lze říci, že většina zdejších dřevostaveb spadá do nižší třídy, maximálně do nižší střední třídy,“ vysvětluje Martin Kovář z české pobočky společnosti HONKA. „Masivní dřevostavby z finské polární borovice by však patřily do kategorie luxusních vozů. Důvodem jsou jednak skvělé vlastnosti dřeva, které ve srovnání s českými dřevy je jen minimálně nasákavé, a proto mnohem odolnější, jednak také unikátní technologie výstavby.“ Není proto náhodou, že společnost HONKA postavila po celém světě přes sto tisíc originálních dřevostaveb, což je několikanásobně více než nejbližší konkurence.
Polární borovice saje méně vody, zato obsahuje mnohem více pryskyřice a silice
Borovice, z jejíhož dřeva jsou domy HONKA zhotovené, roste v panenské finské přírodě, a ve srovnání se dřevy ze středoevropských lesů roste velmi dlouho, díky velmi krátkému vegetačnímu období. Právě proto obsahuje opravdu hodně pryskyřice a silice, což následně propůjčuje dřevostavbám typickou nádhernou vůni. Finská polární borovice je díky hustým letokruhům minimálně nasákavá, tedy výrazně méně než český smrk či lípa, což jsou typická dřeva pro tuzemské dřevostavby. „Přesněji řečeno, když polární borovice vodou nasákne, rychle zase následně vyschne. Tyto špičkové porézní vlastnosti z ní činí ideální materiál pro stavbu obytných domů: nastěhování je rychlejší a bydlení zdravější,“ upřesňuje Martin Kovář z firmy FINNY, výhradního distributora finské společnosti HONKARAKENNE Oyj pro Českou republiku. „Pryskyřice a suché dřevo navíc vůbec nechutnají červotočům, tesaříkům ani žádným jiným škůdcům, kteří dokáží poničit běžné dřevěné domy.“
Ihned k nastěhování a bez rizika plísní
Je to paradox, o kterém se málo mluví: Přestože jsou dřevostavby symbolem zdravého bydlení, a hlavně zdravého dýchání, pojí se s nimi riziko plísní v interiéru. „Běžná dřevostavba, pokud není dřevo před stavbou technologicky vysušeno v sušárně, by měla alespoň dva roky samovolně vysychat, než se do ní obyvatelé nastěhují,“ vysvětluje Martin Kovář. „Důvodem je právě vysoká nasákavost běžných materiálů. Naproti tomu stavby z finské borovice jsou ihned po dokončení připraveny k nastěhování, protože dřevo je předem programově vysušeno v sušárně na asi 12 – 15 procent vlhkosti.“ Masivní finská dřevostavba je dokonale difúzně otevřená a zajišťuje obyvatelům zdravé vnitřní klima. Opět to však neplatí o dřevostavbách obecně: např. sendvičové dřevostavby používají fólie a nikoli těsnění na bázi dřeva.
Individuální projekt, originální dům
Investor, který touží po jedinečném bydlení a domu s nezaměnitelným charakterem, má u značky HONKA vždy jistotu individuálního projektu. Zatímco běžné společnosti nabízejí jen pouze několik modelů, HONKA přísně dbá na originalitu a osobitost, ať už se jedná o domy z klasických hranolů nebo ze stylové kulatiny. „Spolupracujeme s pěti renomovanými architektonickými studii a garantujeme každému investorovi, že nikdo nebude mít dům stejný jako on,“ zdůrazňuje Martin Kovář. „Snažíme se do Česka dovézt nejen nejkvalitnější dřevostavby, ale přenést sem také typickou finskou lásku k přírodě a jejím materiálům. Vztah Finů ke dřevu je až nábožný, například za jeden pokácený strom vysadí běžně deset nových. A stejně starosvětsky fortelný a poctivě vyvedený je každý náš dům.“
Sdílet / hodnotit tento článek