Tyto peníze musí být dle podmínky Evropské komise použity pouze na zdroje využívající obnovitelné zdroje energie, tedy na tepelná čerpadla nebo kotle na biomasu. O navýšení prostředků pro občany mohou kraje žádat okamžitě a některé již tak učinily.
Kotlíkové dotace, které domácnosti čerpají prostřednictvím krajských úřadů na výměnu zdrojů tepla a takzvaná mikroenergetická opatření, jsou hrazeny z Operačního programu Životní prostředí. Z něj o peníze nejdříve žádají kraje, aby je následně přerozdělily skrze své vlastní výzvy mezi domácnosti.
„První výzvy tzv. kotlíkové revoluce má většina krajů úspěšně za sebou. Zájem domácností byl po celé zemi tak obrovský, že původní rozdělovaná třímiliardová částka je v některých krajích bezezbytku vyčerpána, a jsou i kraje, kde počet žádostí výrazně překročil původně vymezené prostředky pro první vlnu kotlíkových dotací. Proto jsme na jaře jednali o dalším uvolnění peněz s Evropskou komisí, což se nám povedlo a díky tomu teď můžeme do krajů ještě letos poslat téměř 300 milionů korun,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec a dodává: „Navýšení alokace se týká všech krajů, jedinou podmínkou je, že tyto prostředky budou použity pouze na zdroje využívající obnovitelné zdroje energie, tedy na tepelná čerpadla nebo kotle na čistou biomasu.“
Evropská komise trvala nejdříve na vyčerpání prostředků z první výzvy, vyhodnocení jejích ekologických efektů a teprve poté by bylo možné uvolnění dalších 3 miliard Kč hrazených z EU fondů v další vlně kotlíkových dotací. S ohledem na velký zájem o výměny starých kotlů nakonec od této původní podmínky ustoupila a schválila navýšení původní alokace o 10 % ještě do konce tohoto roku.
Na co a jak mohou kraje 300 milionů Kč využít
Peníze by kraje měly použít na uspokojení zejména těch domácností, které uspěly se svou žádostí o dotaci, ale pro velký zájem na ně již nezbyly finanční prostředky. Tam, kde kraje zásobníky žádostí nedělaly, budou muset vyhlásit další krajskou výzvu. Se zástupci krajů proběhlo v minulých týdnech několik jednání, na kterých byly s kraji dojednány konkrétní podmínky dalšího čerpání finančních prostředků a už dnes tak mohou kraje o navýšení původní alokace žádat.
„Je na uvážení každého kraje, zda v jejich konkrétní situaci možnost navýšení využijí. Jakmile kraj o navýšení finančních prostředků požádá, připravíme změnu (navýšení) Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Dosud o to požádaly dva kraje - Plzeňský a Středočeský. Zájem vidíme ale i u ostatních krajů České republiky,“ informuje o aktuální situaci ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.
To, zda budou muset zájemci o koupi těch nejekologičtějších kotlů, na které se v první výzvě nedostalo, znovu vyplňovat všechny papírové formuláře, bude záležet na krajích, jaké si stanoví podmínky. „My určitě vítáme elektronický způsob komunikace, ale pokud se kraje rozhodnou jít jinou cestou, je to plně na jejich zvážení,“ upřesňuje Valdman.
Další 3 miliardy na kotlíkovou revoluci v 1. čtvrtletí 2017
Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR již v tuto chvíli připravuje další kolo kotlíkových dotací, v němž budou moci domácnosti, respektive kraje získat znovu 3 miliardy korun na výměnu starých neekologických kotlů za nové i na mikroenergetická opatření. Nejprve je ovšem nutné, aby kraje vyčerpaly a zadministrovaly prostředky určené pro první výzvu a proběhlo její vyhodnocení, které vychází z požadavku Evropské komise. „Víme, že zájem domácností o kotlíkové dotace je obrovský, vše teď závisí zejména na krajích, jak rychle budou žádosti vyřizovat. Druhé kolo kotlíkových dotací bychom totiž rádi vyhlásili již v prvním čtvrtletí příštího roku, tedy o půl roku dříve, než bylo původně plánováno,“ uzavírá náměstek pro fondy EU Jan Kříž.
V první třímiliardové vlně kotlíkových dotací bylo dosud schváleno 21 054 žádostí v celkovém objemu 2,3 mld. Kč, z toho proplaceno bylo 719 žádostí za 88,5 milionu korun. Zatím největší zájem je ze strany domácností o kombinované kotle určené ke spalování uhlí a biomasy, velká část všech celorepublikových žádostí míří ale i na dražší zdroje – tepelná čerpadla a kotle na biomasu (celkem zhruba 40 %) a právě na jejich výměnu bude použito dalších 300 milionů korun. Do roku 2020 má MŽP na kotlíkové dotace připraveno 9 miliard korun z fondů EU, díky kterým by mělo být postupně vyměněno až 100 000 starých kotlů.
Sdílet / hodnotit tento článek